Ezechiel 8
1 I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.
Jehoiachin lengpa sohchan kal kumgup lhin kum, lhalam som le sagi nikhon Juda lamkai ho kain a ana um pet un thaneitah Pakai chun eina tuhchah e.
2 A viděl jsem, a aj, podobenství na pohledění jako oheň. Od bedr jeho dolů oheň, od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk, na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost.
Mihem put tobang pu gongso khat kamui, kathilmu pa kongbuh noilam chu akilangin, amapa chu meikong toh abange. Akongbuh a pat achunglang chu khisong valla val meikou ol a kimu jap jap bangin akimui.
3 Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích, k vratům brány vnitřní, kteráž patří na půlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející.
Amapa chunk hut toh kilou khat ahin lhang doh in kasamin eihin manne. Hichun lhagaovin vanthamjol lang gei eidom tou tan, chuleh Pathen a konna thilmu nei dingin Jerusalem ah ei thah tan ahi. Hichun keima houin leitol sahlang kelkot sunga chun eipuije, hiche mun chu nasatah a Pakai alungnat sah milim loi lentah umna mun chu ahi.
4 A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta, kterouž jsem viděl v údolí.
Phulou helouvin phat masa laiya phaichama kana musa Israel Pathen loupina ana um'in ahi.
5 I řekl mi: Synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.
Hichun Pakaiyin kajah a aseije, “Mihem chapa sahlang sang khu ven” atin hijeh chun keiman kaven ahileh sahlang sang kelkot gah lutna pama maicham koma chun Pakai nasatah ana lunghan sah milim doi kitung chu ana dinge.
6 V tom řekl mi: Synu člověčí, vidíš-liž ty, co tito činí, ohavnosti tak veliké, kteréž činí dům Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyně své? Ale obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti.
“Mihem chapa,” ahin tin, “Ipi abulu namu tah em? Ka houin a konna kei nodohna dinga kidah umtah chonsetna abol'u khu namu tah em? Ahin kahungin nangin hiche ho sanga kidah umjo chonsetna tamtah namube ding ahi.”
7 I přivedl mne ke dveřům síně, kdež jsem uzřel, a aj, díra jedna byla v stěně.
Hichun aman banghoma konna asunglang kimu theina houin leitol kotphunga chun eipuilut e.
8 A řekl mi: Synu člověčí, kopej medle tu stěnu. I kopal jsem stěnu, a aj, dvéře jedny.
Aman kakoma aseijin “Tun mihem chapa, bang khu lai vang'in,” eiti. Hijeh chun keiman bang chu kalai vang'in ahileh lampi kiselguh chu kamutai.
9 Tedy řekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni činí zde.
“Lut in,” ati. “Chuleh gitlouna leh chonsetna abol'u khu ven,” eiti.
10 Protož všed, uzřel jsem, a aj, všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol.
Hijeh chun kalut tan ahileh, bang dunga ganhing kitholtho ho lim leh kidah dah um thimsem ho lim khet thi a kisem ho chu kamutai. Israel mipiten ahouvu milim doi jatchom chom ho jong chu keiman kamudoh tai.
11 A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostřed nich, stáli před nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval.
Israel lamkai som sagi ho chutoh alai juva Shaphan chapa Jaajaniah adin jong kamudoh tai, amaho khat cheh chun gim namtwi hal bom chu akichoijun, hichea kon chun gim namtwi kihalna meikhu meilom tobang chu aluchung uva ahung kitom jenjun jenge.
12 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí, co starší domu Izraelského činí ve tmě, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo říkají: Nikoli na nás nepatří Hospodin, opustil Hospodin zemi.
Hichun Pakaiyin kahenga hin ahinseije, “Mihem chapa pindan thim sung khu Israel lamkai hon ipi abol'u ahi namu khah tah em? Pakaiyin igam u adalhah sa ahitah jeh in eimu pouvinte,” tin amahon asei uve.
13 Dále mi řekl: Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti, kteréž oni činí.
Hichun Pakaiyin aseiben “Hungin chule keiman hiche ho sanga tamjo kidah dah umjo ho chu navetsah inge.”
14 I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.
Aman Pakai houin sahlang kelkot a chun eipuijin, hiche a chun numei themkhat ana tou uvin, a pathen u Tammuz chu ana kauve.
15 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto.
“Hiche hi namu hitam” tin aman eidonge. “Ahinlah hiche ho sanga tamjo kidah dah um chonsetna ho navetsah inge” ati.
16 Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce.
Hichun aman Pakai houin leitol sungnung a chun eipuilut e. pindan sung nung lutna leh sum eng maicham kikah a muntheng phung lutna a chun upa somni le nga tobang Pakai muntheng lam nung ngat in ading uve. Amaho chun solam angauvin, nisa hou nan tol ah abohkhup uve.
17 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.
“Mihem chapa, hiche hohi namu khah tah em? tin aman eidonge. Hitobanga kidah umtah chonsetna abol uhi Juda mite dinga imalou thema angaito u ham? Hiche hin anam pumpiuva thaguma kino tona a apui uva, nahko hom leng lunga eivet uva chuleh eiphin lunghang bebe jeng ding ham?
18 Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.
Hiti ahijeh a chu kalung hanna kadonbut diu, khatcha jong kahing hoi lou ding, chuleh keiman kalungthim a jong, kalainat pilou hel ding ahi. Chuleh kahepina diuvin hung kap jong leu keiman kangaipeh louhel diu ahi.”
