Ezechiel 8
1 I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.
Saning taruk, khrah tarukto haih, ni pangato naah, kaimah im ah kang hnut, to naah Judah kacoehtanawk ka hmaa ah anghnut o, to ah Angraeng ih ban ka nuiah oh.
2 A viděl jsem, a aj, podobenství na pohledění jako oheň. Od bedr jeho dolů oheň, od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk, na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost.
Ka khet naah, Hmai baktiah krang to amtueng; kaeng tlim loe hmai baktiah oh moe, kaeng ranui loe kampha sum baktiah oh.
3 Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích, k vratům brány vnitřní, kteráž patří na půlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející.
To tiah kamtueng krang loe ban baktiah oh, a ban to phok tahang moe, ka lu ih sam to patawnh; Sithaw hnuksakhaih hoiah Muithla mah van hoi long salakah ang tapom tahang moe, Jerusalem aluek bangah ang caeh haih. Aluek bang ih khongkha im a thungah ang hoih. To ah Sithaw mah panuet ih krang suekhaih ahmuen to oh, to hmuen mah uthaih palungthin to tacawtsak.
4 A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta, kterouž jsem viděl v údolí.
Khenah, azawn ah ka oh naah ka hnuk ih hnuksakhaih baktih toengah, to ah Israel Sithaw lensawkhaih to kai khaeah amtueng.
5 I řekl mi: Synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.
To pacoengah anih mah kai khaeah, Kami capa, aluek bang khen tahang ah, tiah ang naa. To pongah ka khet tahang, to naah hmaicam aluek bang akunhaih khongkha ah panuet thok krang to ka hnuk.
6 V tom řekl mi: Synu člověčí, vidíš-liž ty, co tito činí, ohavnosti tak veliké, kteréž činí dům Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyně své? Ale obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti.
Anih mah kai khaeah, Kami capa, Kaimah ih hmuenciim to ka caeh taak ving hanah, Israel imthung takoh mah hae ahmuen ah sak o ih thui laek ai panuet thok hmuen to na hnuk maw? Toe amlaem let rae ah, hae pongah panuet thok kue a sak o ih hmuennawk to na hnu vop tih, tiah ang naa.
7 I přivedl mne ke dveřům síně, kdež jsem uzřel, a aj, díra jedna byla v stěně.
To pacoengah anih mah khongkha thung ih longhma ah ang caeh haih; ka khet naah, tapang nuiah akhaw maeto ka hnuk.
8 A řekl mi: Synu člověčí, kopej medle tu stěnu. I kopal jsem stěnu, a aj, dvéře jedny.
Anih mah kai khaeah, Kami capa, tapang to takae vawk ah, tiah ang naa; tapang to ka takaeh naah, thok maeto ka hnuk.
9 Tedy řekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni činí zde.
Anih mah kai khaeah, Athung bangah caeh ah loe, nihcae mah hae ah sak o ih kasae hmuen hoi panuet thok hmuennawk to khenah, tiah ang naa.
10 Protož všed, uzřel jsem, a aj, všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol.
To pongah ka kun moe, ka khet naah, tapang nuiah soi o ih zok hoi kavak moi krangnawk, panuet thok moi kasan krangnawk hoi Israel imthung takoh mah bok ih krangnawk to ka hnuk.
11 A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostřed nich, stáli před nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval.
Nihcae hmaa ah Israel imthung takoh kacoehtanawk qui sarihto angdoet o, nihcae um ah Shaphan capa Jaazaniah to angdoet. Nihcae mah hmuihoih tui to ban ah sin o boih, hmuihoih tui akhue loe ranui bangah caeh tahang.
12 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí, co starší domu Izraelského činí ve tmě, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo říkají: Nikoli na nás nepatří Hospodin, opustil Hospodin zemi.
Anih mah kai khaeah, Kami capa, Israel imthung takoh kacoehtanawk boih mah, krang suekhaih im thungah tamquta hoi a sak o ih hmuen to na hnuk boeh maw? Angraeng mah prae pahnawt sut boeh pongah, anih mah aicae hnu mak ai boeh, tiah a poek o, tiah ang naa.
13 Dále mi řekl: Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti, kteréž oni činí.
To pacoengah anih mah kai khaeah, Nihcae mah sak o ih panuet thok kue hmuennawk to na hnu vop tih, tiah ang naa.
14 I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.
To pacoengah Angraeng im ranui bang akunhaih khongkha taengah ang caeh haih; to ah Tammuz kaqah haih, anghnu nongpatanawk to ka hnuk.
15 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto.
Anih mah kai khaeah, Aw kami capa, hae hmuen hae na hnuk boeh maw? Amlaem let rae ah, hae hmuen pongah panuet thok kue hmuennawk to na hnu vop tih, tiah ang naa.
16 Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce.
To pacoengah anih mah Angraeng imthung ih longhma ah ang caeh haih, khenah, Angraeng ih im akunhaih khongkha, im hma hoi hmaicam salakah kami pumphae pangato oh o, nihcae loe Angraeng ih im to angqoi o taak moe, ni angzae bangah anghae o; tacawt tahang ni to a bok o.
17 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.
Anih mah kai khaeah, Kami capa, hae hmuen hae na hnuk boeh maw? Judah imthung takoh mah hae tih khoek to ah maw panuet thok kasae hmuennawk to hae ahmuen ah sak o? Nihcae mah prae to patangkhanghaih hoi raihaih hoiah koi o sak moe, kai palung ang phui o sak; khenah, nihcae loe angmacae hnah ah thing tahang to takaek o.
18 Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.
To pongah hae kaminawk nuiah palung ka phui thuih han; tahmenhaih mik hoiah ka khen mak ai boeh, paquemh roe ka paquemh mak ai boeh. Ka naa taengah hang o khing cadoeh, nihcae ih lok to ka tahngai pae mak ai boeh, tiah a thuih.
