< Ezechiel 7 >
1 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
2 Slyš, synu člověčí: Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské: Ach, skončení, přišlo skončení její na čtyři strany země.
kami capa, Angraeng Sithaw mah Israel kawng pongah, Boenghaih ah oh boeh, long takii ahmuen palito nuiah boenghaih to phak boeh.
3 Jižtě skončení nastalo tobě; nebo vypustím hněv svůj na tě, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.
Boenghaih loe vaihi nangcae nuiah phak boeh, nangcae nuiah palungphuihaih kang patoeh han, na caeh o ih loklam baktih toengah lok kang caek o moe, na sak o ih panuet kathok hmuennawk nuiah lu kang lak han.
4 Neodpustí zajisté oko mé tobě, aniž se slituji, ale cesty tvé na tebe uvrhu, a ohavnosti tvé u prostřed tebe budou. I zvíte, že já jsem Hospodin.
Kang pathlung o mak ai, tahmen doeh kang tahmen o mak ai; na caeh o haih loklam hoi nangmacae salakah kaom na sak o ih hmuennawk baktiah kang pathok o let han; to naah Kai loe Angraeng ni, tiah na panoek o tih, tiah thuih.
5 Takto praví Panovník Hospodin: Bída jedna, aj hle, přichází bída.
Angraeng Sithaw mah, Khenah, Sethaih maeto, kaom vai ai sethaih maeto phak boeh.
6 Skončení přichází, přichází skončení, procítil na tě, aj, přicházíť.
Boenghaih phak boeh, boenghaih to phak boeh; khenah, nang to ang zing moe, angzoh boeh.
7 Přicházíť to jitro na tebe, obyvateli země, přicházíť ten čas, přibližuje se ten den hřmotu, a ne hlas rozléhající se po horách.
Aw prae thungah kaom kaminawk, akhawnbang atue loe nangcae khaeah phak boeh; atue to phak boeh, khosak binghaih ni loe zoi boeh; oephaih lok na ai, mae nuiah tasoeh takuenhaih to pha tih boeh.
8 Již tudíž vyliji prchlivost svou na tě, a docela vypustím hněv svůj na tebe, a budu tě souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tě všecky ohavnosti tvé.
Akra ai ah palungphuihaih to nangcae nuiah ka kraih han, kho na sak o ih loklam baktih toengah lok kang caek moe, panuet thok na sak o ih hmuennawk boih nuiah lu kang lak o han boeh.
9 Neodpustíť zajisté oko mé, aniž se slituji, ale podlé cest tvých zaplatím tobě, a budou ohavnosti tvé u prostřed tebe. A tak zvíte, že já jsem Hospodin, ten, kterýž biji.
Kang paquem o mak ai, tahmen doeh kang tahmen o mak ai; kho na sak o haih tuinuen hoi nangmacae salakah kaom na sak o ih panuet thok hmuennawk baktih toengah lu kang lak o han; to naah Angraeng, Kai mah danpaek boeh, tiah na panoek o tih.
10 Aj, teď jest ten den, aj, přicházeje, přišlo to jitro, zkvetl prut, vypučila se z něho pýcha,
To nito khenah, ani loe angzoh boeh! Khosak binghaih to tacawt boeh; cunghet loe apawk pawk boeh moe, amoekhaih doeh tadok tacawt boeh.
11 Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti. Nezůstaneť z nich nic, ani z množství jejich, ani z hluku jejich, aniž bude naříkáno nad nimi.
Sethaih cunghet pongah patangkhanghaih to tacawt tahang boeh; pop parai mi kawbaktih doeh anghmat mak ai; nihcae qah haih kami mi doeh om mak ai.
12 Přicházíť ten čas, blízko jest ten den. Kdo koupí, nebude se veseliti, a kdo prodá, nic toho nebude litovati; nebo prchlivost přijde na všecko množství její.
Atue loe angzoh boeh, ani doeh anghnai boeh; hmuenmae qan kami loe oephaih tawn hmah nasoe loe, hmuen zaw kami doeh palungsae hmah nasoe; pop parai kami nuiah palungphuihaih to oh boeh.
13 Ten zajisté, kdož prodal, k věci prodané nepůjde nazpět, by pak ještě byl mezi živými život jejich, poněvadž vidění na všecko množství její nenavrátí se, a žádný v nepravosti života svého nezmocní se.
Hmuenmae zaw kami loe hing, toe a zawh ih hmuen pakut let mak ai; rangpui hoi kasaeng hnuksakhaih loe amkhrai mak ai; zaehaih ah hing kami loe mi doeh kacakah angdoe thai mak ai.
14 Troubiti budou v troubu, a připraví všecko, ale nebude žádného, kdo by šel k boji; nebo prchlivost má oboří se na všecko množství její.
Mongkah to uengh o moe, misatuk hanah amsak o, toe palung ka phuihaih rangpui nuiah oh pongah, mi doeh misatuk han caeh o ai.
15 Meč bude vně, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, mečem zabit bude, toho pak, kdož bude v městě, hlad a mor zahubí.
Tasa bangah sumsen to oh moe, athung bangah kasae nathaih hoi khokhahaih to oh; azawn ah kaom kaminawk loe sumsen hoiah dueh o ueloe, vangpui thungah kaom kaminawk loe kasae nathaih hoi khokhahaih mah paduek tih.
16 Kteříž pak z nich utekou, ti na horách, jako holubice v údolí, všickni lkáti budou, jeden každý pro nepravost svou.
Toe kaloih kaminawk loe loih o pacoeng naah, angmacae zaehaih pongah mae nuiah om o ueloe, kami boih azawn ih pahuu baktiah oi o tih.
17 Všeliké ruce klesnou, a všeliká kolena rozplynou se jako voda.
Nihcae ih ban thazok boih ueloe, khokkhu doeh tha om mak ai tui baktiah ni om tih.
18 I přepáší se žíněmi, a hrůza je přikryje, a na všeliké tváři bude stud, a na všech hlavách jejich lysina.
Nihcae loe palungset hoiah kazii to angzaeng o tih, toe misa zithaih mah pazawk tih; mikhmai sae o ueloe, lu sam aat o boih tih.
19 Stříbro své po ulicích rozházejí, a zlato jejich bude jako nečistota; stříbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy. Nenasytí se, a střev svých nenaplní, proto že nepravost jejich jest jim k urážce,
Sum kanglung to loklamnawk ah va o ueloe, suinawk doeh ciimcai ai hmuen baktiah poek o tih; Angraeng palungphuihaih niah loe angmacae ih sui hoi sumkanglung mah nihcae to pahlong thai mak ai; a koeh o haih to koep thai mak ai ueloe, zok doeh amhah o mak ai; to hmuennawk loe nihcae zaehaih thungah amtimsakkung ah oh.
20 A že v slávě okrasy své, v té, kterouž k důstojnosti postavil Bůh, obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadělali. Protož obrátil jsem jim ji v nečistotu.
Nihcae loe kahoih khukbuen hoiah amoek o moe, panuet thok krang hoi panuet kaom hmuennawk to a sak o; to pongah to baktih hmuennawk to ciimcai ai hmuen ah ka paqoi pae ving.
21 Nebo vydám ji v ruku cizozemců k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteříž poškvrní jí.
Prae kalah kaminawk mah, nihcae ih hmuen to paro pae o tih; kasae poekhaih katawn kaminawk hanah to hmuennawk to ka paek han, nihcae mah amhnong o sak tih.
22 Odvrátím též tvář svou od nich, i poškvrní svatyně mé, a vejdou do ní, boříce a poškvrňujíce jí.
Nihcae to kang qoi taak han, to naah nihcae mah kai ih hmuenciim to amhnong o sak tih; mingcahnawk a thungah akun o ueloe, amhnong o sak tih.
23 Udělej řetěz, nebo země plná jest soudů ukrutných, a město plné jest nátisku.
Prae loe athii longhaih hoiah koi moe, vangpui doeh pacaekthlaekhaih hoiah koi pongah, sumqui to sah o coek ah.
24 Protož přivedu nejhorší z pohanů, aby dědičně vládli domy jejich; i učiním přítrž pýše silných, a poškvrněny budou, kteříž jich posvěcují.
Sithaw panoek ai kasae koek kaminawk to ka hoih han, to kaminawk mah nihcae ih im to la o tih; thacak nihcae amoekhaih to ka boengsak moe, nihcae ih hmuenciimnawk doeh kam hnongsak han.
25 Zkažení přišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude.
Amrohaih phak boeh; nihcae mah monghaih pakrong o tih, toe naa ah doeh monghaih to om mak ai.
26 Bída za bídou přijde, a novina bude za novinou, i budou hledati vidění od proroka, ale zákon zahyne od kněze, a rada od starců.
Khosak sethaih nuiah khosak sethaih to om ueloe, tamthang nuiah tamthang to om tih; to naah tahmaa khaeah hnuksak ih hmuen to pakrong o tih; qaima mah ka thuih ih lok to patuk mak ai boeh, kacoehtanawk mah thuitaek ih lok doeh om mak ai boeh.
27 Král ustavičně kvíliti bude, a kníže obleče se v smutek, a ruce lidu v zemi předěšeny budou. Podlé cesty jejich učiním jim, a podlé soudů jejich souditi je budu. I zvědí, že já jsem Hospodin.
Siangpahrang loe oi ueloe, siangpahrang capa doeh palung boenghaih mah kraeng hmoek tih, prae kaminawk ih ban doeh tasoeh tih. Angmacae khosakhaih tuinuen baktih toengah ka sak pathok moe, angmacae hoi kating ah lok ka caek han; to naah nihcae mah Kai loe Angraeng ni, tiah panoek o tih, tiah a thuih.