< Ezechiel 37 >

1 Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
BOEIPA kut te kai soah om. Te vaengah BOEIPA Mueihla loh kai n'khuen tih kolbawn khui la kai n'khueh hatah a rhuhrhong bae muep.
2 I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
Kai te te lakli lamloh a kaep a kaep ah n'thak. Te vaengah kolbawn hman kah te bahoeng yet tih koh aih coeng he.
3 I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
Te vaengah kai te, 'Hlang capa he kah a rhuh he hing aya?' a ti. Tedae, “Ka Boeipa Yahovah, namah loh na ming,” ka ti nah.
4 V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
Te phoeiah kai te he rhuhrhong taengah tonghma lamtah a rhuh koh rhoek te, 'BOEIPA ol hnatun lah,’ ti nah.
5 Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
He kah rhuhrhong taengah ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Kai loh nangmih khuila mueihla kan khuen dongah na hing ni.
6 A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
Nangmih soah tharhui kang khueh vetih nangmih soah pumsa ka soe sak ni. Nangmih soah na vin ka saibawn sak vetih na khuiah mueihla kam paek ni. Te daengah ni na hing uh vetih kai he BOEIPA la nan ming uh eh,” a ti.
7 Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
Te dongah n'uen bangla ka tonghma tih ka tonghma vanbangla ol om. Te vaengah hinghuennah tarha om. Te vaengah rhuh rhoek khaw, a rhuh te a rhuh taengla cet uh.
8 I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
Te vaengah ka sawt hatah a soah tharhui neh a saa tarha soe. Te so ah te a vin loh a saibawn thil dae a khuiah mueihla om pawh.
9 I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
Te vaengah kai taengah, “Mueihla te tonghma thil, hlang capa aw tonghma lamtah, yilh te thui pah. Ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Hmuen pali lamkah yilh aw ha pawk laeh. Mueihla te he a khuila a ueng daengah ni a ngawn rhoek he a hing eh?,” a ti.
10 Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
Kai n'uen bangla ka tonghma tangloeng vaengah amih khuila mueihla kun. Te vaengah hing uh tih amamih kho dongah bahoeng, bahoeng tatthai tanglue la pai uh.
11 I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
Te phoeiah kai taengah, “Hlang capa aw, hekah rhuh he Israel imkhui pum coeng ni. Amih loh, 'Kaimih rhuh he rhae tih kaimih kah ngaiuepnah paltham coeng, mamih he n'tuiphih coeng,’ a ti uh lah ko te.
12 Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
Te dongah tonghma lamtah amih te thui pah. Ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Kai loh na phuel te ka ong tih ka pilnam namah kah phuel lamloh nangmih kan doek ni. Te vaengah nangmih te Israel khohmuen la kam pawk puei ni.
13 I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
Te vaengah kai he BOEIPA la nan ming uh bitni. Na phuel te ka ong tih ka pilnam nangmih te na phuel lamloh nangmih kan doek ni.
14 A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
Nangmih ah ka Mueihla kam paek vetih na hing uh ni. Nangmih te na khohmuen ah kang khueh vaengah BOEIPA kamah loh ka thui tih BOEIPA kah olphong ka vai te na ming uh bitni,” a ti.
15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
BOEIPA ol te kai taengah ha pawk bal tih,
16 Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
“Nang hlang capa aw namah ham thing pakhat lo lamtah a soah Judah ham neh Israel ca rhoek kah a hui, a hui ham daek pah. Thing pakhat te lo bal lamtah a soah Ephraim thing Joseph ham neh Israel imkhui boeih kah a hui a hui ham daek pah.
17 I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
Te rhoi te khat neh khat namah ham thing pakhat la cong lah. Na kut dongah pakhat la om bitni.
18 A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
Te van bangla nang taengah na pilnam paca loh m'voek tih, 'Kaimih taengah na thui mahpawt nim? Na taengkah rhoek te balae? a ti uh ni.
19 Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
Amih te thui pah. Ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Kai loh Ephraim kut kah Joseph thing neh Israel koca a hui a hui te ka loh coeng ne. Te rhoi te Judah thing neh ka khueh vetih thing pakhat la ka saii ni. Ka kut dongah pakhat la om ni.
20 A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
A soah na kut neh na daek thing rhoek te amih mikhmuh ah om saeh.
21 Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
Te dongah amih te thui pah. Ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Israel ca rhoek te a pongpa nah namtom lakli lamloh ka loh coeng ne. Amih te a kaepvai lamloh ka coi vetih amih te amamih khohmuen la ka pawk puei ni.
22 A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
Amih te Israel tlang kah khohmuen ah namtu pakhat la ka khueh ni. Manghai pakhat te amih boeih soah manghai la om ni. Namtu te panit la koep om rhoe om mahpawh. Ram te panit la koep koep boel uh mahpawh.
23 Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
A mueirhol neh, a sarhingkoi neh, a boekoek boeih neh koep poeih uh mahpawh. Amih te a tolrhum cungkuem lamloh ka khang ni. Te nen te tholh uh cakhaw amih te ka caihcil ni. Kamah taengah pilnam la om uh vetih kai khaw amih taegnah Pathen la ka om ni.
24 A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
Ka sal David tah amih soah manghai tih amih boeih aka dawn te pakhat ni a om eh. Te vaengah ka laitloeknah dongah pongpa uh vetih ka khosing te ngaithuen neh a saii uh ni.
25 I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
Ka sal Jakob taengah ka paek khohmuen ah kho a sak uh ni. Te ah te ni na pa rhoek loh kho a sak uh. A khuiah amih neh a ca rhoek khaw, a ca rhoek kah ca rhoek khaw kumhal duela kho a sak ni. Ka sal David amih kah kumhal khoboei la om ni.
26 Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
Amih neh rhoepnah paipi ka saii vetih amih taengah kumhal kah paipi la om ni. Amih te ka khueh tih ka ping sak phoeiah ka rhokso te kumhal due amih lakli ah ka khueh ni.
27 Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
Ka dungtlungim tah amih neh om ni. Amih taengah Pathen la ka om vetih amih khaw kamah taengah pilnam la om uh ni.
28 I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.
Te vaengah namtom loh kai he BOEIPA la a ming uh ni. Israel te ka ciim phoeiah tah ka rhokso he amih lakli ah ni kumhal due a om eh?,” a ti.

< Ezechiel 37 >