< Ezechiel 35 >
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
La parole de Yahweh me fut adressée en ces termes:
2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.
" Fils de l'homme, tourne ta face vers la montagne de Séir et prophétise contre elle, et dis-lui:
3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.
Ainsi parle le Seigneur Yahweh: Voici que je viens à toi, montagne de Séir, je vais étendre ma main sur toi, et faire de toi une solitude et un désert.
4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
Je réduirai tes villes en ruines, tu seras une solitude; et tu sauras que je suis Yahweh.
5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.
Parce que tu as une haine éternelle et que tu as livré au glaive les enfants d'Israël, au temps de leur calamité, au temps de l'iniquité finale,
6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.
à cause de cela, je suis vivant, — oracle du Seigneur Yahweh: Je te mettrai à sang, et le sang te poursuivra; parce que tu n'as pas haï le sang, le sang te poursuivra.
7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.
Et je ferai de la montagne de Séir une solitude et un désert, et j'en retrancherai tout allant et venant.
8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.
Je remplirai ses monts de ses blessés à mort; sur tes collines, dans tes vallées et dans tous tes ravins tomberont les hommes égorgés par l'épée.
9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.
Je te réduirai en solitudes éternelles, et tes villes ne seront plus habitées; et vous saurez que je suis Yahweh.
10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,
Parce que tu as dit: " Les deux nations et les deux pays seront à moi, et nous en prendrons possession! " — et Yahweh était là! —
11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.
à cause de cela, je suis vivant, — oracle du Seigneur Yahweh: j'agirai selon ta colère, et selon ta jalousie, que tu as montrées dans ta haine contre eux, et je me ferai connaître au milieu d'eux quand je te jugerai.
12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.
Et tu sauras que moi, Yahweh, j'ai entendu tous tes outrages, que tu proférais contre les montagnes d'Israël, en disant: " Elles sont dévastées, elles nous sont données comme une proie à dévorer "
13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.
Vous m'avez bravé par vos discours; et vous avez multiplié vos paroles contre moi; moi, j'ai entendu!
14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.
Ainsi parle le Seigneur Yahweh: Quand toute la terre se réjouira, je ferai de toi une solitude.
15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.
Comme tu t'es réjouie au sujet de l'héritage de la maison d'Israël parce qu'il était dévasté, je te ferai de même: tu seras dévastée, montagne de Séir, ainsi que l'Idumée tout entière. Et l'on saura que je suis Yahweh. "