Ezechiel 35
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Moveover the worde of the Lord came vnto me, saying,
2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.
Sonne of man, Set thy face against mount Seir, and prophesie against it,
3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.
And say vnto it, Thus sayth the Lord God, Behold, O mount Seir, I come against thee, and I wil stretch out mine hand against thee, and I will make thee desolate and waste.
4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,
I wil lay thy cities waste, and thou shalt be desolate, and thou shalt knowe that I am the Lord.
5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.
Because thou hast had a perpetuall hatred and hast put the children of Israel to flight by the force of the sword in the time of their calamitie, when their iniquitie had an ende,
6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.
Therefore as I liue, sayth the Lord God, I wil prepare thee vnto blood, and blood shall pursue thee: except thou hate blood, euen blood shall pursue thee.
7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.
Thus will I make mount Seir desolate and waste, and cut off from it him that passeth out and him that returneth.
8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.
And I will fill his mountaines with his slayne men: in thine hilles, and in thy valleys and in all thy riuers shall they fall, that are slayne with the sworde.
9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.
I wil make thee perpetual desolations, and thy cities shall not returne, and ye shall knowe that I am the Lord.
10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,
Because thou hast said, These two nations, and these two countreys shalbe mine, and we wil possesse them (seeing the Lord was there)
11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.
Therefore as I liue, sayth the Lord God, I wil euen do according to thy wrath, and according to thine indignation which thou hast vsed in thine hatred against them: and I wil make my selfe knowen among them whe I haue iudged thee.
12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.
And thou shalt know, that I the Lord haue heard all thy blasphemies which thou hast spoken against the mountaines of Israel, saying, They lye waste, they are giuen vs to be deuoured.
13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.
Thus with your mouthes ye haue boasted against me, and haue multiplied your words against me: I haue heard them.
14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.
Thus sayth the Lord God, So shall all the world reioyce when I shall make thee desolate.
15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.
As thou diddest reioyce at the inheritance of the house of Israel, because it was desolate, so will I doe vnto thee: thou shalt be desolate, O mount Seir, and all Idumea wholly, and they shall know, that I am the Lord.
