Ezechiel 24
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:
第九年十月初十日，耶和华的话又临到我说：
2 Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.
“人子啊，今日正是巴比伦王就近耶路撒冷的日子，你要将这日记下，
3 A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.
要向这悖逆之家设比喻说，主耶和华如此说： 将锅放在火上， 放好了，就倒水在其中；
4 A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej.
将肉块，就是一切肥美的肉块、腿， 和肩都聚在其中， 拿美好的骨头把锅装满；
5 Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.
取羊群中最好的， 将柴堆在锅下， 使锅开滚， 好把骨头煮在其中。
6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.
“主耶和华如此说：祸哉！这流人血的城，就是长锈的锅。其中的锈未曾除掉，须要将肉块从其中一一取出来，不必为它拈阄。
7 Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.
城中所流的血倒在净光的磐石上，不倒在地上，用土掩盖。
8 I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.
这城中所流的血倒在净光的磐石上，不得掩盖，乃是出于我，为要发忿怒施行报应。
9 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,
所以主耶和华如此说：祸哉！这流人血的城，我也必大堆火柴，
10 Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.
添上木柴，使火着旺，将肉煮烂，把汤熬浓，使骨头烤焦；
11 A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.
把锅倒空坐在炭火上，使锅烧热，使铜烧红，熔化其中的污秽，除净其上的锈。
12 Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.
这锅劳碌疲乏，所长的大锈仍未除掉；这锈就是用火也不能除掉。
13 V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.
在你污秽中有淫行，我洁净你，你却不洁净。你的污秽再不能洁净，直等我向你发的忿怒止息。
14 Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.
我—耶和华说过的必定成就，必照话而行，必不返回，必不顾惜，也不后悔。人必照你的举动行为审判你。这是主耶和华说的。”
15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
耶和华的话又临到我说：
16 Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.
“人子啊，我要将你眼目所喜爱的忽然取去，你却不可悲哀哭泣，也不可流泪，
17 Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.
只可叹息，不可出声，不可办理丧事；头上仍勒裹头巾，脚上仍穿鞋，不可蒙着嘴唇，也不可吃吊丧的食物。”
18 Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.
于是我将这事早晨告诉百姓，晚上我的妻就死了。次日早晨我便遵命而行。
19 I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?
百姓问我说：“你这样行与我们有什么关系，你不告诉我们吗？”
20 Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:
我回答他们：“耶和华的话临到我说：
21 Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.
‘你告诉以色列家，主耶和华如此说：我必使我的圣所，就是你们势力所夸耀、眼里所喜爱、心中所爱惜的被亵渎，并且你们所遗留的儿女必倒在刀下。
22 I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.
那时，你们必行我仆人所行的，不蒙着嘴唇，也不吃吊丧的食物。
23 A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.
你们仍要头上勒裹头巾，脚上穿鞋；不可悲哀哭泣。你们必因自己的罪孽相对叹息，渐渐消灭。
24 Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.
以西结必这样为你们作预兆；凡他所行的，你们也必照样行。那事来到，你们就知道我是主耶和华。’
25 Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,
“人子啊，我除掉他们所倚靠、所欢喜的荣耀，并眼中所喜爱、心里所重看的儿女。
26 Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?
那日逃脱的人岂不来到你这里，使你耳闻这事吗？
27 V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.
你必向逃脱的人开口说话，不再哑口。你必这样为他们作预兆，他们就知道我是耶和华。”
