Ezechiel 24
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně léta devátého, měsíce desátého, desátého dne téhož měsíce, řkoucí:
A kum ko neh hla rha kah hlasae hnin rha dongah kai taengla BOEIPA ol ha pawk tih,”
2 Synu člověčí, napiš sobě jméno tohoto dne, vlastně dnešního dne tohoto: nebo oblehl král Babylonský Jeruzalém právě tohoto dnešního dne.
Hlang loh capa aw, tahae khohnin kuelhuelh kah khohnin ming he namah ham daek rhoe daek laeh. Tahae khohnin kuelhuelh ah Babylon manghai loh Jerusalem a dum coeng.
3 A předlož tomu domu zpurnému podobenství, řka k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Přistav tento hrnec, přistav a nalej také do něho vody.
Boekoek imkhui te thuidoeknah neh thuidoek lamtah amih te thui pah. Ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Am te khueng, khueng lamtah a khuiah tui sak bal.
4 A sebera kusy náležité do něho, každý kus dobrý, stehno i plece, a nejlepšími kostmi napln jej.
Amah maehpoel neh a phai dongkah maehpoel then boeih te a khuiah sang lamtah a laeng rhuh dongkah a sathen neh baetawt sak.
5 Přivezmi i nejlepších bravů, a udělej oheň z kostí pod ním, způsob, ať to vře, ažby kypělo, ať se i kosti jeho rozvaří v něm.
Boiva sakthen te khuen lamtah a rhuh te a dangah hmoek bal. A tlawknah dongah tlawk saeh lamtah a rhuh te a khui duela hmin saeh.
6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu tomu vražedlnému, hrnci, v němž zůstává připálenina jeho, z něhož, pravím, připálenina jeho nevychází. Po kusích, po kusích vytahuj z něho, nepadneť na něj los.
Te dongah ka Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Anunae thii aka kap khopuei aih, am khaw a khuikah a khawt phoeikah a khawt hoeng mai la. Te te a koeih pawh a maehpoel a maehpoel mah tloeh lamtah hmulung khaw naan thil rhae boeh.
7 Nebo krev jest u prostřed něho. Na vysedlou skálu vystavilo ji; nevylilo jí na zemi, aby ji prach přikryl.
A thii khaw laipi te vuei thil ham diklai ah hawk pawt tih a laklung kah thaelpang aka tlaai soah a hawk.
8 I já zanítě prchlivost k vykonání pomsty, vystavím krev na vysedlou skálu, aby nebyla přikryta.
Kosi sah ham, phulohnah neh phuloh ham te thaelpang a tlaai dongkah a thii ka khueh te dah uh kangna pawh.
9 Protož takto praví Panovník Hospodin: Běda městu vražedlnému, i já udělám veliký oheň,
Te dongah Boeipa Yahovah loh he ni a thui. Anunae thii aka kap khopuei te kai loh hlanhmai ka hueng thil van bitni.
10 Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.
Thing hawn lamtah hmai toih laeh. Maeh te na khok neh anhoi thungnom thil lamtah a rhuhrhong te tlum saeh.
11 A postavím ten hrnec na uhlí jeho prázdný, aby se zhřela i rozpálila měď jeho, ažby se vyvařila u prostřed něho nečistota jeho, a vyprázdnila připálenina jeho.
A hoeng te hmai-alh soah tloeng lamtah ling saeh. Rhohum te a tlum daengah ni a khui kah a tihnai te tlae vetih a khawt khaw a cing eh.
12 Klamy svými bylo mi těžké, protož nevyjde z něho množství šumu jeho; do ohně musí šum jeho.
A khawt mah thah coeng tih a kawt te hmai loh a noeng pawt dongah thinngan la a ngak coeng.
13 V tvé nečistotě jest nešlechetnost, proto že jsem tě očišťoval, však nejsi očištěno. Nebudeš více očišťováno od nečistoty své, až i doložím prchlivost svou na tebe.
Na tihnai khonuen rhamtat lamloh nang kan caihcil dae na tihnai lamloh na caihcil moenih. Nang sokah ka kosi koep kahlam due na caihcil moenih.
14 Já Hospodin mluvil jsem, dojdeť, a učiním to; neustoupímť, aniž se slituji, ani želeti budu. Podlé cest tvých a činů tvých budou tě souditi, praví Panovník Hospodin.
BOEIPA kamah loh ka thui te thoeng tih ka saii vaengah ka hlahpham pawt vetih ka rhen mahpawh. Na longpuei bangla ko ka hlawt pawt vetih na khoboe rhamlang bangla nang lai n'tloek uh ni. He tah ka Boeipa Yahovah kah olphong ni,” a ti.
15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Te phoeiah BOEIPA ol te kai taengla ha pawk tih,
16 Synu člověčí, aj, já odejmu od tebe žádost očí tvých v náhle, však nekvěl ani plač, a nechť nevycházejí slzy tvé.
“Hlang capa aw, na mik kah a ngailaemnah te nang lamloh lucik neh ka loh coeng ne. Tedae rhaengsae boeh, rhap boeh, na mikphi long sak boeh.
17 Stonati přestaň, smutku, jakž bývá nad mrtvým, nenes, klobouk svůj vstav na sebe, a střevíce své obuj na nohy své, a nezastírej brady své, aniž pokrmu čího jez.
Na kii khaw kuemsuem lamtah aka duek ham nguekcoinah saii boeh. Na lukhuem te namah ah hlin lamtah na khokhom khaw na kho dongah buen laeh. Na hmui khaw dah boel lamtah hlang kah buh khaw ca boeh,” a ti.
18 Což když jsem pověděl lidu ráno, tedy umřela žena má u večer. I učinil jsem na ráno, jakž mi rozkázáno bylo.
Te dongah pilnam te te mincang ah ka voek. Hlaem vaengah ka yuu duek tih kai uen bangla mincang ah ka saii.
19 I řekl ke mně lid: Což nám neoznámíš, co tyto věci nám znamenají, kteréž činíš?
Te vaengah kai taengah pilnam loh, “Mamih ham na thui mahpawt nim? Balae tih kaimih ham he he na saii,” a ti uh.
20 Tedy řekl jsem jim: Slovo Hospodinovo stalo se ke mně, řkoucí:
Amih te ka voek vaengah kai taengah BOEIPA ol ha pawk tih,
21 Rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já poškvrním svatyně své, vyvýšenosti síly vaší, žádosti očí vašich a toho, čehož šanuje duše vaše. Též synové vaši i dcery vaše, kterýchž jste zanechali, mečem padnou.
“Ka Boeipa Yahovah loh a thui he Israel imkhui taengah thui pah. Ka rhokso te ka poeih coeng ne. Hoemdamnah na sarhi khaw, na mik kah ngailaemnah neh na hinglu kah huengaihnah dongah na capa neh na canu na hlun te cunghang dongah cungku uh ni.
22 I budete tak činiti, jakž já činím. Brady nezastřete, aniž čího pokrmu jísti budete.
Te vaengah ka saii bangla saii uh. Na hmui te dah uh boel lamtah hlang kah buh khaw ca uh boeh.
23 A majíce klobouky své na hlavách svých a střevíce na nohách svých, nebudete kvíliti ani plakati, ale svadnouce pro nepravosti své, úpěti budete jeden s druhým.
Na lukhuem te na lu dongah, na khokhom te na kho dongah khuehuh. Rhaengsae uh boel lamtah rhap uh boeh. Namamih kathaesainah neh na muei uh vaengah hlang he a manuca ham na nguek uh bitni.
24 Nebo jest vám Ezechiel zázrakem. Všecko, což on činí, budete činiti, a když to přijde, tedy zvíte, že já jsem Panovník Hospodin.
Te dongah Ezekiel nang ham kopoekrhai la om bitni. A cungkuem a saii bangla na saii tih a thoeng vaengah kai he ka Boeipa Yahovah ni tila na ming uh bitni.
25 Ty pak synu člověčí, zdali v ten den, když já odejmu od nich sílu jejich, veselé okrasy jejich, žádost očí jejich, a to, po čemž touží duše jejich, syny jejich i dcery jejich,
Nang hlang capa aw amih lamkah a lunghim, a boeimang omthennah, a mikhmuh kah ngailaemnah neh a hinglu kah olrhuh, a capa neh a canu ka loh te khohnin pakhat dongah moenih a?
26 Zdali v ten den přijde k tobě ten, kdož uteče, vypravuje tu novinu?
Te khohnin kah hlangyong te na hna dongah olthang la ha pawk ni.
27 V ten den otevrou se ústa tvá při přítomnosti toho, kterýž ušel, i budeš mluviti, a nebudeš více němým. Takž jim budeš zázrakem, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Te khohnin ah na ka hang ong vetih hlangyong te na voek vetih phah voel mahpawh. Amih ham kopoekrhai la na om tangloeng vaengah BOEIPA kamah he a ming uh bitni,” a ti.
