Ezechiel 22
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Tun Pakaija konna thu kisei kahenga ahung lhunge:
2 Ty pak synu člověčí, zastával-li bys, zastával-liž bys toho města vražedlného? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho,
“Mihem chapa, Jerusalem thutan dinga nakigot jou hitam? Hiche tolthatte khopi thutan dinga nakigot hitam? Kidah dah um achonsetna ho khu japi masanga phondoh pehsoh hellin.
3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Přicházíť čas města toho, jenž prolévá krev u prostřed sebe, a dělá ukydané bohy proti sobě, aby se poškvrňovalo.
Chule thaneitah pakaija kon hiche thu amanu khu gapen: O tolthat khopi, manthahna ke mochanna milim doi dimsetna khopi, anen leh anamse
4 Ty krví svou, kterouž jsi prolilo, zavinivší, a ukydanými bohy svými, jichž jsi nadělalo, sebe poškvrnivší, to jsi způsobilo, že se přiblížili dnové tvoji, a přišlo jsi k letům svým. Protož vydám tě v pohanění národům, a ku posměchu všechněm zemím.
Nathisanso jeh a themmo chang nahi. Nangma namilim doi sem ho jeh a kisuboh nahi. Namanthahna nikho chu hung lhung ahitai. Nakum kichaina chu nalhun ahitai.
5 Blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati, ó zlopověstné a různic plné.
O minse khopi! Nohphah na a dimset, nanghi agamla leh anaija miho jouse tot nopna nahung hi tei ding ahitai.
6 Aj, knížata Izraelská jeden každý vší silou na to se vydali, aby krev v tobě prolévali.
Israel sunga lamkai ho jouse nakulpi sunga chengho jouse chu tolthat kun cheh ahiuve.
7 Otce i matku zlehčují v tobě, pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe, sirotka a vdovu utiskují v tobě.
Mipate lhe minu teho kimusit a kilhemto cheh ahiuve. Gamchom miho jong chu namna a avengtup diu akikoiju ngai ahitai. Chagate leh meithai ho jong dan dihlou vin akibol in, chuleh genthei akithoh sah uve.
8 Svatými věcmi mými zhrdáš, a sobot mých poškvrňuješ.
Nangin kathil thengho ijan neise peh pon, chuleh ka cholngah nikhon cholngah ni jong nasukeh uve.
9 Utrhači jsou v tobě, aby prolévali krev, a na horách jídají v tobě; nešlechetnost páší u prostřed tebe.
Miho chun midang khat chu dihlou tah in themmo achanin chule amaho chu athina diu munna chun asol jiuve. Nangla namilim doihou chule thilphalou bol nadimset uve.
10 Nahotu otce syn odkrývá v tobě, a nečisté v oddělení ponižují v tobě.
Pasal ho chu apa jinu toh alum khomun, chule numei athilon pet jong akitimat piuve.
11 Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost, a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností, a jiný sestry své, dcery otce svého, ponižuje v tobě.
Nakulpi sunga chun pasal ho chu a inhengpa jinu toh ajongun ahi. Khat chun amounu asuboh in, khat kit ma chun asopinu khel khel jong ada achamlouvin aluppin ahi.
12 Dar berou v tobě, aby krev prolili; lichvu a úrok béřeš, a zisku hledáš s útiskem bližního svého, na mne se pak zapomínáš, dí Panovník Hospodin.
Hicheho hi tolthat ding kigo sumpa homma dan dihlou sumhol, muntinna mi nei lahpeh in aume. Aman keima mong mong eigelpha tapouvin, chuleh kathupeh ho jong ahepha tapouve.
13 Protož aj, já tleskl jsem rukama svýma nad ziskem tvým, jehož dobýváš, i nad tou krví, kteráž byla u prostřed tebe.
Ahinlah tua hi keiman nalung thim thenlouna leh nathisan so hatna jeh a vetda naum na chunga kakhut teni kabeh ding ahi.
14 Zdali ostojí srdce tvé? Zdaž odolají ruce tvé dnům, v nichž já budu zacházeti s tebou? Já Hospodin mluvil jsem i učiním.
Nachung thu kitan niteng ichan thahatna hia chule hangsan tah le kichatna beihel nah idem? Keima, Pakaiyin kasei ahi. Chuleh keiman kaseisa chu kabol ding ahi.
15 Nebo rozptýlím tě mezi pohany, a rozženu tě po krajinách, a do konce vyprázdním nečistotu tvou z tebe.
Keiman namtin vaipi ho lah a kathu thethanga chule nagitlouna jousea kasuhtheng ding nahi.
16 A zavrženo jsuc před očima pohanů, poznáš, že já jsem Hospodin.
Nangho jeh a namtin vaipi jouse lah a jabolna beija kahung um teng leh keima hi Pakai kahi ti neihin hetdoh ding ahi.
17 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hichun Pakaija konin hiche thuhi kahenga ahung lhunge:
18 Synu člověčí, obrátili se mi dům Izraelský v trůsku, všickni napořád jsou měď, cín, železo a olovo u prostřed peci, trůsky stříbra jsou.
Mihem chapa, Israelte hi dangka kisol nunga thih eh panna neilou bep ahiuve. Amaho hi thih eh kidalha hah, tin thih chule ngenthih kihal panna bei ahiuve.
19 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že jste vy všickni obrátili se v trůsky, protož aj, já shromáždím vás do Jeruzaléma.
Hijeh chun, amaho chu seipeh in, hiche hi Pakai thusei ahi. Nangho Jerusalema patepna hoise tah kapuilut ding nahi.
20 Jakž se shromažďuje stříbro a měď, železo, olovo i cín do prostřed peci, k rozdmýchání ohně vůkol něho a k rozpouštění: tak shromáždím v hněvě a v prchlivosti své, a slože, rozpouštěti vás budu.
Thuhkhuh lentah a hah, thih, ngen chule tinho kisong jol banga kason jol ding nahi. Kalungsatna meikouva kason jol ding nahi.
21 Sberu vás, pravím, a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své, i rozpustíte se u prostřed města.
Keiman nangho kapui khomuva chule kalung hanna meikou chu kasemlut khum diu nahi.
22 Jakž se stříbro rozpouští v peci, tak se rozpustíte u prostřed něho, i zvíte, že já Hospodin vylil jsem prchlivost svou na vás.
Chutia chu nangho danka banga naki song jol diu ahi. Hiteng chuleh nanghon kalung hanna chung uva keima Pakaiyin kasunlhah khumu ahi chu nahin hetdoh dingu ahi.
23 Ještě stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Pakaija konin kahenga thukhat ahung lhung kitne:
24 Synu člověčí, rci: Ty země jsi nečistá, nebudeš deštěm svlažena v den rozhněvání.
“Mihem chapa, hiche thuhi Israel mite pen. Vetda a naum lai nikho sunga hi akisubohsa gam, gojuh louna gam tobang hiding ahi.
25 Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou, a činí mnoho vdov u prostřed ní.
Naleng chapateu chu guhtima thildih gongho lah a ajauvun keipin aneh ding sa agep bangin avah leuve. Mona neilou miho aval lhumuve. Gou kikholho leh gouthil mantam ho alahpeh uva amhon gamsunga mitamtah meithai asosah tauve.
26 Kněží její natahují zákona mého, a svaté věci mé poškvrňují, mezi svatým a poškvrněným rozdílu nečiní, a mezi nečistým a čistým nerozeznávají. Nadto od sobot mých skrývají oči své, tak že zlehčován bývám mezi nimi.
Nathempu houvin kahilna ho asuseuvin, chule kathil thengho asuboh tauve. Amahon ipi chu thil theng hija ipi chu athenglou ham ti akikhetsah pouve. Hou thua chondan theng leh athenglou kikah a akibah louna jong kamite ahil pouve. Kachol nikho jong adonse pouvin hijeh chun amaho lah a jabol louvin kaum lotai.
27 Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež, vylévajíce krev, hubíce duše, aby sháněli mrzký zisk.
Nalamkai teho'u chu athasa bottle tel jeng ngeiho tobang ahiuve. Amahon mihem tamtah hinkho sum jeh in asumang tauve.
28 Proroci pak jejich obmítají jim vápnem ničemným, předpovídají marné věci, a hádají jim lež, říkajíce: Takto praví Panovník Hospodin, ješto Hospodin nemluvil.
Chule na themgao hou jong gaothil mu dihlou vin akisel un, miho dingin ajou jouvun phun asan peh uve. Amahon kathusei hi thaneitah Pakaija kon ahi atiuve, Pakaiyin bon amaho a koma thu sei khalou hella.
29 Lid této země činí nátisk, a cizí věci mocí béře, chudému a nuznému ubližují, a pohostinného utiskují nespravedlivě.
Milham ho jengin jong vaichate abol gentheijun, genthei te achomun, gamdang miho chu anei agou alahpeh jiuve.
30 Hledaje pak někoho z nich, kterýž by udělal hradbu, a postavil se v mezeře před tváří mou za tuto zemi, abych jí nezkazil, žádného nenacházím.
Keiman agamsung huhna ding chonphatna kulbang gen pha ding mikhat tou aumdem tin kavelen ahi. Keiman agamsung kasuh mang louna dinga a onglai bang kah a ding ding mikhat tou aum dem tin kaholle, ahivangin khatcha kamudoh poi.
31 Protož vyleji na ně rozhněvání své, ohněm prchlivosti své konec jim učiním, cestu jejich jim na hlavu obrátím, praví Panovník Hospodin.
Hijeh a chu tua hi keiman kalungsatna achung'uva kasunlhah khum diu, kalung hanna meikonga kahalvam diu ahi. Achonsetnau jeh a achung'uva achiana gimbolna aluchung uva kaset khum peh diu ahi tin thaneitah Pakai keiman kasei ahi.”
