Ezechiel 21
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hichun Pakaija kon hiche thuhi kahenga ahung lhunge:
2 Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.
“Mihem chapa, kiheiyin lang Jerusalem lang khu namai ngat in, chuleh Israelte amuntheng hou dounan gaothu seijin.
3 A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.
Amanu khu seipeh in, hichehi keima namelmapa Pakai thusei ahi, O Israel! Keiman namite michonphaho leh migilouho kibanga suhmangna dinga ka chemjam apaija konna kasadoh ding kon cha ahitai.
4 Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.
Henge, keiman michonpha le migilou ania kasat lhah ding ahi. Keiman lhanglang sanga patna sahlang chang geija agamsunga chengho jouse douna a kachemjam kasadoh ding ahi.
5 I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.
Vannoi leisetna mijousen keima hi Pakai kahi ti ahetdoh diu ahi. Kachemjam hi kakhutna aume, atoh ding atoh chai masang sea apaija kinunghet kitlou ding ahi.
6 Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.
Mihem chapa, mihemte masanga khun kaploi loi jengin! Lunghanna nasatah leh lungthim pohkeh pum pumin amasanguva khun kap loiloi temin.
7 I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.
Amahon ipi bolla kap loiloi jenga nahim tia nahindoh teng uleh tijat kichat umtah thuthang kajah jeh a kap loiloi kaji. Ahung guilhun teng lungchang tah tah ho jong kichat jol lhasoh diu, thahat jouse jong mang tante. Lhagao jouse kho helouvin umtante, khupbuh thahattah ho jong twinem in nem lhatante. Ahunga ahitai, lampi a ahunge” tin thaneitah Pakaiyin aseije.
8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hiti hin Pakaiyin kajah a thu ahin seijin:
9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.
“Mihem chapa, mipite chu Pakaija hithu kiseihi pen; chemjam khat, chemjam khat akinol hemin chule akinol val tai.
10 Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?
Tijat umtah'a kisat teltel nadinga kinol hem ahi. Kolphe vahlap lap banga kinol val ahi. Tua hi nanui nahlai ding ham? Athatna noija nalhuh denna ho sang sanga gamchenga thahatjo ahi.
11 Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.
Henge, chemjam chu tua hi kinol hema chuleh kinol valla ahitan; mithatpa gotsa kikoi ahitai.
12 Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.
Mihem chapa, kapdoh inlang chule peng loi loi jengin; lunghan lungnat val jeh in nakong kisot jengin, ijeh inem itile chemjam chun kamite leh alamkai ho asattel gam diu ahitan, mijouse thidiu ahitai.
13 Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.
Abonchauva patepna munna chu akoi diu ahi. Itobang phat gomkom anei nahlai ding ham rin thaneitah Pakaiyin aseije.
14 Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.
Mihem chapa, ama koma gaothu seijin, chule nakhut teni bangin. Chuti chun chemjam chu lan lang, chule nivei pei temin, thumvei chan geijin jong, kitoltha gimneitah umding vetsahna in, hiche kitolthana gimnei tah chun ningtinna konna amaho lam ahin maingat ding ahi.
15 Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.
Alung change chu kichat tijat in jollha jeng hen, ijeh inem itile kelkot jousea chemjam chu vallah lah jeng ding ahi. Kolphe bangin aval jap jap jengin chule kisat tel tel nadinga kinol val ahitai.
16 Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.
O chemjam! Najet lang chu sat jeng temin, chule naveilang jong sat temin, hoilai hijongle nahithei theina, hoilai hijongle nanop nopna lailai sat jengin.
17 I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.
Keiman jong kakhut teni kabeh ding ahi. Chutia chu kalunghanna chimna dingin, kei Pakaiyin kaasei ahi.”
18 V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hichun Pakaija kon hiche thusei hi kahenga ahung lhunge:
19 Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.
“Mihem chapa, Babylon lengpa chemjamin ahin jui ding chu lampi ni melchihna dingin map semin. Babylon te hungna ding lampi ni akisona lamka thomma chun melchihna khon khat tungin.
20 Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,
Lampi khat chu Ammon jotna chu akhopi Rabbah chule khat chu Judah gam leh kulpi kikai khum Jerusalem jonna ahung nadiu chu ahi.
21 Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.
Babylon lengpa chu tua hi lamka thomma chu dinga ahin, Jerusalam abulu ding ham ahilouleh Rabbah abullu ding ham ti hetthei louvin aume. Aman adoithem ho chu akouvin phun asan sah e. Ama athalchang ho chu asanin, avetnan ahatdoh tai.
22 Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.
Aphun akhut jetlam'a chun “Jerusalem lang jonna sepaihon kelkot suhchim nading thingtum lentah tah akichoi juva, athana diuva kholhang asap uva adelkhum nadiu aseije. Kulbang douna a kemsang adouva chule kaltou nading lampi asemtou diu ahi.
23 I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.
Jerusalem miten hiche phun kisan hi dihlou ahi tia agellu ahin, Babylonte toh kinopto na a asemjeh uva. Ahivangin Babylon lengpan mite ahin douding thu ahettoh sah in in ahi. Hitia chu alullu a chule atoupha ding ahi.
24 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.
Hiche jeh a chu thaneitah Pakaiyin hiche thuhi asei ahi: avel vel in nachonsetna hole nathemmona nei geldoh sah jinge. Nangin hiche hiche ho chu seldoh ding beh nagopoi. Nathil bol jouse a nachonsetna ho chu mijousen amu jeng theidiu akilange. Hijeh a chu na ki engbolna ding phat chu hung lhunga ahitai.
25 Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,
O nangho danbei leh gitlouna Israel leng chapate nangho chungchang ngaitona achaina nikho chu hilai ahitai.”
26 Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.
Hiche hi thaneitah pakai thusei chu ahi: “Nasong mantam Lallukhuh chu ladoh tan, ajeh chu danlui chengse kikhel soh ahitai. Tua hi minoinung chu kichoisanga chule mithahat chu kiloi lhading ahi.
27 Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.
Manthahna! Manthahna! Keiman lenggam chu kasuh mangtei tei ding ahi. Chule thutan ding dihtah pachu ahung kilah kahsea avela kitung doh kit louhel ding ahi. Hiche teng chuleh amapa khutna kapeh doh ding ahi.
28 Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.
Chule tun, Mihem chapa, Amon mite le ami isahlou nau chungchang gaothu seijin. Thaneitah Pakaija kon hiche thuhi pen: “Chemjam khat, chemjam khat, nangma kisattel jeng nadingin dodoh san akikoi tai, suhmang nadingin akinot valtai, kolphe banga vah lap lap in!
29 A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:
Nathemgao houvin gaothil muna alhem napeh jiu ahi, chule navang san ji houvin jong ajou jou aseijiu ahi. Chemjam chu migiloute ngong changa chiding ahi, ajeh chu nachung chang thu kitan chai nading nikho chu hunga ahitai.
30 Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.
Tunna chemjam chu apaija henglut kittan, napen nagam chu nangma gam mong mong ahi ding jeh chun na chunga thutanna kahin lhut khum ding ahi.
31 A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.
Kalungsatna keiman nachunga kahin sunkhum ding nahi chule kalung han meikou kahin semkhum diu nahi. Keiman mi khanseho mi suhmang a them ho khutna kapeh doh ding nahi.
32 Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.
Nangma chu meiya ti ding thinga napan ding ahi. Chule nathisan chu nangma gam leiset mama a kithethang sing ahi. Nangma geldoh kit louhel dinga na kitheh ngim ding ahi. Thusimbu a konna jong nangma kihet jingna mang ding ahi, ajeh chu keima Pakaiyin kaseidoh sa ahi.
