Ezechiel 2
1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.
Hahoi, kai koe vah, tami capa na khok hoi kangdout nateh, nang koe lawk ka dei han telah ati.
2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.
Kai koe lawk a dei lahun nah, Muitha ka thung vah a kâen. Ka khok hoi na kangdue sak teh kai koe lawk a dei e ka thai.
3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.
Kai koe vah tami capa nang teh taran na ka thaw e Isarel miphun, taran ka thaw e miphun, kai na ka hmuhma e miphun koe na patoun han. Amamouh hoi a na mintoenaw ni sahnin ditouh hawihoehnae lahoi kai na taran.
4 K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,
Bangkongtetpawiteh, ahnimanaw teh a lung ka patak e hoi dei ka ru poung e lah ao awh. Ahnimouh koe na patoun teh, Bawipa Jehovah ni hettelah a dei telah na ti han.
5 Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.
Ahnimouh ni a tarawi hai thoseh, a tarawi hoeh hai thoseh, bangkongtetpawiteh, taran ka thaw e imthung lah ao awh. Hateiteh, ahnimouh koe profet ao tie a panue awh han.
6 Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.
Nang tami capa, ahnimouh taket hanh. A lawknaw ni hai takinae na poe hanh naseh. Nang koe vah pâkhing a phun phun hoi kâhmo nakunghai, aikamnaw koe kho na ka sak nakunghai, taran ka thaw e lah na kaawm awh nakunghai, ahnimae lawk taket awh hanh. A meilamnaw ni na taket sak awh hanh naseh.
7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.
A tarawi hai a tarawi hoeh nakunghai thoseh, ahnimouh koe kaie ka lawk na dei han. Bangkongtetpawiteh, taran ka thaw awh e doeh.
8 Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.
Hatei, nang tami capa nang koe ka dei lawk ngai haw. Taran ka thaw e imthung patetlah taran thaw van awh hanh. Na pahni ang nateh kai ni na poe e hah cat loe telah atipouh.
9 I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.
Ka khet torei teh, a kut hoi na kâyap teh, khenhaw! a kut dawk cakalawng teh ao.
10 Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.
Ka hmalah a rathap teh, athung, avanlah hoi thut e doeh. Khuinae, khopoukrunae, yawthoenae naw hah a kâthut.
