Ezechiel 15
1 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
And the word of Yahweh came unto me saying:
2 Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?
Son of man, What can the vine-tree be more than any other tree, —any branch which hath been found among the trees of the forest?
3 Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?
Shall there be taken from it wood, to be made into any work? Or will men take therefrom a peg, to hang thereon any vessel?
4 Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?
Lo! into the fire, it is given up for fuel, — The two ends thereof, doth the fire devour, And the middle thereof is charred, Is it fit for any work?
5 Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.
Lo! while it was yet whole, it could not be made into any work, — how much less when! the fire hath devoured it. and it is charred, can it still be made into any work?
6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.
Therefore, Thus, saith My Lord Yahweh, As a vine-tree among the trees of the forest, which I have given up to the fire for fuel, so have I given up the inhabitants of Jerusalem.
7 Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.
Therefore will I set my face against them, Out of one fire, have they come forth But another fire, shall devour them, —So shall ye know that, I, am Yahweh, by my setting my face against them;
8 A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.
I will therefore give up the land as a desolation, —because they have committed treachery, Declareth My Lord., Yahweh.
