Ezechiel 14
1 Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.
To pacoengah thoemto Israel kacoehtanawk kai khaeah angzoh o moe, ka hmaa ah anghnut o.
2 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
To naah Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
3 Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?
kami capa, hae kaminawk loe angmacae palung thungah krang to suek o moe, angmacae mikhmai ah amthaek han koi thingboeng to a suek o; nihcae mah kai lokdueng o thai tih maw?
4 Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,
To pongah nihcae khaeah, lokthui ah, nihcae khaeah, Angraeng Sithaw mah, angmah ih palung thungah krang kasuem Israel kaminawk, angmah hma ah amthaek han koi thingboeng kasuem kami mah tahmaa khaeah caeh nahaeloe, Kai Angraeng mah roe pop parai krang bokhaih hoi sak ih zaehaih hoiah kating ah anih han lok ka pathim pae han.
5 Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.
A bok o ih krang pongah Kai ang caeh o taak boeh, angmacae poekhaih palung baktih toengah Israel imthung takoh to ka lak han, tiah thuih.
6 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.
To pongah Israel imthung takoh khaeah, Angraeng Sithaw mah, Dawnpakhuem ah loe krang bokhaih hoiah amlaem let ah, na sak o ih panuet thok hmuennawk to angqoi o taak boih ah!
7 Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,
Israel imthung takoh, to tih ai boeh loe Israel prae thungah kaom angvin mi kawbaktih doeh, Kai khae hoi amkhraeng moe, a palung thungah krang to bok kami, amthaek hanah angmah hma ah zaehaih thingboeng suem kami mah, kai khae lokdueng hanah tahmaa khaeah caeh nahaeloe, Kai, Angraeng mah roe anih hanah lok ka pathim pae han.
8 A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.
To kami to kang qoi thuih moe, misa ah ka suek han, anih to minawk mah thuih poe hanah angmathaih ah ka sak han, kai ih kaminawk thung hoiah anih to ka vah ving han; to naah Kai loe Angraeng ni, tiah na panoek o tih.
9 Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.
Tahmaa mah amsawnlok thui nahaeloe, Angraeng, Kai mah ni to tahmaa to amsawnlok ka thuisak, anih nuiah ban ka phok moe, Kaimah ih Israel kaminawk thung hoiah kam rosak han.
10 A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,
A sakpazae o haih atho loe angmacae mah zok o tih, tahmaa danpaekhaih loe anih khae lokdueng kami danpaekhaih hoiah anghmong tih;
11 Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.
to pacoengah loe Israel imthung takoh mah kai khae hoi loklam amkhraeng o mak ai boeh, a sak o ih zaehaihnawk boih mah doeh amhnong o sak mak ai boeh; nihcae loe kai ih kami ah om o ueloe, Kai doeh nihcae ih Sithaw ah om tih boeh, tiah thuih, tiah thui paeh, tiah ang naa.
12 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Angraeng ih lok kai khaeah angzoh let,
13 Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:
kami capa, prae kaminawk loe Ka koeh ai ih kanung parai zaehaih to sak o pongah, ban ka phok moe, takaw sakhaih to kam rosak han, nihcae nuiah khokhahaih to ka patoeh moe, kaminawk hoi taw ih moinawk to ka dueksak boih han:
14 By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.
Noah, Daniel hoi Job: kami thumto a thungah om o langlacadoeh, nihcae toenghaih mah loe angmacae hinghaih khue ni pahlong o thai tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
15 Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:
Kai mah moi kasannawk prae thungah ka patoeh naah, to ih moi kasannawk mah kaminawk to caa o tih, moi kasannawk pongah mi kawbaktih doeh to ah caeh o mak ai, to naah to ahmuen to angqai krang tih,
16 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.
kai ka hing baktiah, hae kami thumtonawk a thungah om o langlacadoeh, nihcae mah a capa hoi a canunawk mataeng doeh pahlong o thai mak ai, angmacae khue ni pahlong tih, toe prae loe angqai krang tih boeh, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
17 Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:
To tih ai boeh loe to prae nuiah sumsen ka sin han, Sumsen mah prae to alaek boih nasoe, tiah ka thuih pacoengah, Kaimah ih kaminawk hoi taw ih moinawk to ka hum nahaeloe,
18 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.
kai ka hing baktiah, hae kami thumto a thungah om o langlacadoeh, nihcae mah a capa hoi a canunawk mataeng doeh pahlong o thai mak ai, tiah Angraeng Sithaw mah thuih; angmacae khue ni pahlong tih.
19 Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:
To tih ai boeh loe, to prae thungah kasae nathaih to ka patoeh moe, kami hoi taw ih moi paduek hanah nihcae nuiah palung ka phuihaih athii to ka kraih nahaeloe,
20 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.
kai ka hing baktiah, Noah, Daniel hoi Job cae to a thungah om o langlacadoeh, nihcae loe a capa hoi a canu mataeng doeh pahlong o thai mak ai, tiah Angraeng Sithaw mah thuih; angmacae toenghaih rang hoiah angmacae khue ni pahlong ah om o thai tih.
21 Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
Kawbangmaw tih nahaeloe Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih; kaminawk hoi taw ih moinawk to hum hanah, Kai mah Jerusalem nuiah zit thok parai lokcaekhaih palito, tiah thuih ih sumsen, khokhahaih, moi kasan hoi nathaih kasae to ka patoeh naah loe kawkruk maw sethaih to om aep tih?
22 A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.
Toe khenah, kanghmat capanawk hoi canunawk to a thungah om o vop tih; khenah, nihcae to nangcae khaeah angzo o haih tih; nihcae khosakhaih tuinuen hoi a toksakhaih to na hnu o tih; Kai mah Jerusalem nuiah patoeh ih raihaih pongah mawnhaih na tawn o mak ai, poek monghaih na tawn o tih.
23 A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.
Nihcae toksakhaih hoi a pazui o ih loklam to na hnuk o naah, nihcae mah poek na mong o sak tih; Jerusalem nuiah ka sak ih hmuennawk boih ahlong om ai ah ka sah ai, tito na panoek o tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih, tiah a thuih.
