< Ezechiel 12 >
1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
HIKI mai la hoi ka olelo a Iehova ia'u, i mai la.
2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
E ke keiki a ke kanaka, ke noho nei no oe iwaenakonu o ka ohana kipi, he mau maka e ike ai ko lakou, aole hoi i ike; he mau pepeiao e lohe ai ko lakou, aole hoi i lohe: no ka mea, he ohana kipi lakou.
3 Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
Nolaila, e ke keiki a ke kanaka, e hoomakaukau oe i mau mea no ka hele ana; a e hele hoi oe ma ka la imua o ko lakou mau maka, a e hele ae mai kou wahi aku, i kekahi wahi aku imua o ko lakou mau maka; malia paha e noonoo lakou; he ohana kipi no hoi lakou.
4 Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
Alaila oe e lawe ae iwaho i kou ukana ma ka la no, imua o ko lakou mau maka, me he ukana la no ka hele ana: a e hele aku i ke ahiahi imua o ko lakou mau maka, me he hele ana la i ke pio ana.
5 Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
Imua o ko lakou mau maka e pao ae oe iloko o ka pa, a malaila e lawe aku ai iwaho.
6 Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
Imua o ko lakou mau maka e amo ai oe maluna o kou mau pohiwi, a e hali aku iwaho i ka powehiwehi; e uhi hoi oe i kou wahi maka i ike ole ai oe i ka honua, no ka mea, ua hoonoho iho au ia oe i hoailona no ka ohana a Iseraela.
7 I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
A hana iho la au e like me au i kauohaia mai ai; ua lawe ae au i kuu ukana i ka la me he ukana la no ke pio ana, a i ke ahiahi pao ae la au iloko o ka pa me ka lima o'u; hali ae la au iwaho i ka powehiwehi, a amo hoi au maluna o ka pohiwi imua o ko lakou mau maka.
8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
A i ke kakahiaka, hiki mai la ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
9 Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
E ke keiki a ke kanaka, aole anei i ninau ia oe ka ohana a Iseraela, ka ohana kipi, Heaha kau e hana nei?
10 Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
E olelo oe ia lakou, Ke i mai nei o Iehova ka Haku, penei; O keia ukana, no ke alii iloko o Ierusalema, a me ka ohana a pau a Iseraela iwaena o lakou.
11 Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
E olelo ae, Owau no ka hoailona no oukou; e like me ka'u i hana'i, pela e hanaia mai ai lakou; a e hele aku lakou, a e lilo i ke pio ana.
12 A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
A o ke alii iwaena o lakou, e amo no oia ma kona pohiwi i ka powehiwehi, a puka aku no; e wawahi lakou i ka pa i kahi e halihali ai lakou iwaho: e uhi no hoi oia kona wahi maka i ike ole oia i ka honua me na maka.
13 Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
E hohola hoi au i ko'u upena maluna ona, a e hei no ia i kuu pahele; a e lawe au ia ia ma Babulona, ka aina o ko Kaledea; aole nae ia e ike aku ia, e make no nae oia ilaila.
14 Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
A o ka poe a pau e hoopuni ana ia ia, e kokua ia ia, oia ka'u e hoopuehu i kela makani i keia makani, a me kana mau poe; a e unuhi ae au i ka pahikaua mahope iho o lakou.
15 I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
A e ike no lakou, owau no Iehova, aia hoopuehu au ia lakou iwaena o na lahuikanaka, a e hoohele liilii ia lakou i na aina.
16 Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Aka, e hookoe au i kekahi mau kanaka o lakou, i ka pahikaua, a i ka wi, a i ka mai ahulau; i hai aku lakou i ko lakou mau mea hoopailua a pau iwaena o na lahuikanaka i hele ai lakou; a e ike lakou owau no Iehova.
17 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hiki mai la no hoi ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
18 Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
E ke keiki a ke kanaka, e ai i kau berena me ka haalulu, a e inu i kou wai me ka weliweli, a me ke kaumaha;
19 A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
A e olelo aku i na kanaka o ka aina, Ke i mai nei o Iehova ka Haku no ko Ierusalema, a me ko ka aina o Iseraela, E ai lakou i ka lakou berena me ka malama pono, a e inu i ko lakou wai me ka pihoihoi, i neoneo loa ka aina i ka ole o ko laila a pau, no ka hoohaunaele ana o ka poe a pau e noho ana ilaila.
20 Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
A e hooneoneoia na kulanakauhale i nohoia, a e neoneo no hoi ka aina; a e ike no hoi oukou owau no Iehova.
21 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hiki mai la hoi ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
22 Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
E ke keiki a ke kanaka, he aha kela olelo a oukou ma ka aina o ka Iseraela, o ka i ana, Ua hoopaneeia na la, a ua lilo e na hihio a pau?
23 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
Nolaila e olelo aku oe ia lakou, Ke i mai nei o Iehova ka Haku penei; E hooki au i keia olelo, aole lakou e lawe hou ia mea me he olelo akamai la iloko o ka Iseraela; aka, e olelo aku ia lakou, Kokoke mai na la, a me ka io o na hihio a pau.
24 Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
No ka mea, aole e hihio oiaio ole hou, a me ka wanana malimali iloko o ka ohana a Iseraela.
25 Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
No ka mea, Owau no Iehova; e olelo aku no wau, a e ko io no ka mea a'u i olelo ai, aole e hoopanee hou ia'ku; no ka mea, i ko oukou mau la, e ka ohana kipi, e olelo au i ka olelo, a e hooko iho no, wahi a Iehova ka Haku.
26 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Hiki hou mai la ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
27 Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
E ke keiki a ke kanaka, eia hoi, ke olelo nei ka ohana a Iseraela, O ka hihio ana i ike ai, no na la he nui no ia, a ke wanana nei no ia no na manawa loihi aku.
28 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.
Nolaila e olelo aku ia lakou, Ke i mai nei o Iehova ka Haku, peneia; Aole olelo a'u e hoopanee hou ia'ku, aka, e hookoia'ku ka olelo a'u i olelo ai, wahi a Iehova ka Haku.