2 Mojžišova 8
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi a rci jemu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
Gospod je spregovoril Mojzesu: »Pojdi k faraonu in mu reci: ›Tako govori Gospod: ›Odpusti moje ljudstvo, da mi bodo lahko služili.‹‹
2 Pakli nebudeš chtíti propustiti, aj, já raním všecky krajiny tvé žabami.
Če pa odkloniš, da jih odpustiš, glej, bom vse tvoje meje udaril z žabami.
3 A vydá řeka množství žab, kteréž vystoupí a polezou do domu tvého a do pokoje, v němž líháš, a na ložce tvé, a do domů služebníků tvých i lidu tvého, a do pecí tvých a do těsta tvého.
Reke bodo rodile žab v obilju, ki bodo šle gor in prišle v tvojo hišo, v tvojo spalnico, na tvojo posteljo, v hiše tvojih služabnikov, na tvoje ljudstvo, v tvoje peči in v tvoje nečke.
4 I na tebe a na lid tvůj, i na všecky služebníky tvé polezou žáby.
Žabe bodo prišle tako nate, kakor na tvoje ljudstvo in na vse tvoje služabnike.«
5 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci Aronovi: Vztáhni ruku svou s holí svou na řeky, na potoky a na jezera, a vyveď žáby na zemi Egyptskou.
Gospod je spregovoril Mojzesu: »Reci Aronu: ›Iztegni svojo roko s svojo palico nad vodotoke, nad reke in nad ribnike ter povzroči žabam, da pridejo nad egiptovsko deželo.‹«
6 I vztáhl Aron ruku svou na vody Egyptské; a vystoupily žáby a přikryly zemi Egyptskou.
Aron je iztegnil svojo roko nad egiptovske vode in žabe so prišle gor ter pokrile egiptovsko deželo.
7 A učinili tolikéž čarodějníci skrze své čáry; a udělali, že vyšly žáby na zemi Egyptskou.
Čarovniki so tako storili s svojimi izrekanji urokov in nad egiptovsko deželo privedli žabe.
8 Tedy Farao povolav Mojžíše a Arona, řekl: Modlte se Hospodinu, ať odejme žáby ode mne a od lidu mého; a propustím ten lid, aby obětovali Hospodinu.
Potem je faraon dal poklicati Mojzesa in Arona ter rekel: »Rotita Gospoda, da lahko odstrani žabe od mene in od mojega ljudstva; jaz pa bom pustil ljudstvu oditi, da bodo lahko žrtvovali Gospodu.«
9 I řekl Mojžíš Faraonovi: Poctím tě tím, a pověz, kdy bych se měl modliti za tě a za služebníky tvé, a za lid tvůj, aby vypléněny byly žáby od tebe, i z domů tvých; toliko v řece zůstanou.
Mojzes je rekel faraonu: »Slava nad menoj. Kdaj naj rotim zate in za tvoje služabnike in za tvoje ljudstvo, da uniči žabe pred teboj in tvojimi hišami, da bodo lahko preostale samo v reki?«
10 Kterýžto odpověděl: Zítra. A Mojžíš řekl: Podlé slova tvého nechť jest, abys věděl, že žádného takového není, jako Hospodin Bůh náš.
Rekel je: »Jutri.« Rekel je: » To bodi glede na tvojo besedo, da lahko spoznaš, da ni nikogar podobnega Gospodu, našemu Bogu.
11 I odejdou žáby od tebe a od domů tvých, i od služebníků tvých a od lidu tvého; toliko v řece zůstanou.
Žabe bodo odšle od tebe in od tvojih hiš in od tvojih služabnikov in od tvojega ljudstva. Preostale bodo samo še v reki.«
12 Tedy vyšel Mojžíš s Aronem od Faraona. I volal Mojžíš k Hospodinu, aby odjaty byly žáby, kteréž byl dopustil na Faraona.
Mojzes in Aron sta odšla izpred faraona. Mojzes je klical h Gospodu zaradi žab, ki jih je privedel zoper faraona.
13 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova; a vymřely žáby z domů, ze vsí i z polí.
Gospod je storil glede na Mojzesovo besedo in žabe so poginile po hišah, po vaseh in po poljih.
14 I shrnuli je na hromady; a nasmradila se země.
Zbrali so jih skupaj na kupe in dežela se je usmradila.
15 Vida pak Farao, že by dáno bylo oddechnutí, více zatvrdil se v srdci svém, a neuposlechl jich, jakož byl mluvil Hospodin.
Toda ko je faraon videl, da je bil predah, je zakrknil svoje srce in jima ni prisluhnil, kakor je rekel Gospod.
16 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Rci k Aronovi: Vztáhni hůl svou, a udeř v prach země, aby obrátil se v stěnice na vší zemi Egyptské.
Gospod je rekel Mojzesu: »Reci Aronu: ›Iztegni svojo palico in udari prah dežele, da [iz] tega lahko nastanejo uši po vsej egiptovski deželi.‹«
17 Kteříž učinili tak. Nebo vztáhl Aron ruku svou s holí svou, a udeřil prach země. I byly stěnice na lidech i hovadech; všecken prach země obrátil se v stěnice ve vší zemi Egyptské.
Storila sta tako, kajti Aron je iztegnil svojo roko s svojo palico in udaril prah dežele in [iz] tega so nastale uši na človeku in na živali. [Iz] vsega prahu dežele so nastale uši po vsej egiptovski deželi.
18 Dělali také tak čarodějníci skrze čáry své, aby vyvedli stěnice, ale nemohli. A byly stěnice na lidech i hovadech.
Čarovniki so tako storili s svojimi izrekanji urokov, da odstranijo uši, toda niso mogli, tako so bile uši na človeku in na živali.
19 Tedy řekli čarodějníci Faraonovi: Prst Boží toto jest. A posililo se srdce Faraonovo, aniž poslechl jich, jakož mluvil Hospodin.
Potem so čarovniki rekli faraonu: »To je Božji prst.« Faraonovo srce pa je bilo zakrknjeno in jim ni prisluhnil, kakor je rekel Gospod.
20 Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Vstaň ráno a stůj před Faraonem. Hle vyjde k vodě, a díš k němu: Takto praví Hospodin: Propusť lid můj, ať mi slouží.
Gospod je rekel Mojzesu: »Vstani zgodaj zjutraj in stopi pred faraona. Glej, ta prihaja k vodi in mu reci: ›Tako govori Gospod: ›Pusti moje ljudstvo oditi, da mi bodo lahko služili.
21 Pakli nepropustíš lidu mého, hle, já pošli na tě a na služebníky tvé, a na lid tvůj, a na domy tvé směsici všelikých škodlivých žížal; a naplněni budou domové Egyptští těmi žížalami, nad to i země ta, na níž oni jsou.
Ali pa, če ne boš hotel pustiti mojemu ljudstvu oditi, glej, bom poslal roje muh nate, na tvoje služabnike, na tvoje ljudstvo in v tvoje hiše. Hiše Egipčanov bodo polne rojev muh in tudi zemlja, na kateri so.
22 A oddělím v ten den zemi Gesen, v níž lid můj zůstává, aby tam nebylo směsice té; abys věděl, že jsem já Hospodin u prostřed země.
Na ta dan bom oddvojil gošensko deželo, v kateri prebiva moje ljudstvo, da tam ne bo rojev muh; z namenom, da lahko spoznaš, da sem jaz Gospod v sredi zemlje.
23 A vysvobozením rozdíl učiním mezi lidem svým a lidem tvým. Zítra bude znamení toto.
Jaz bom položil ločnico med svojim ljudstvom in tvojim ljudstvom. Jutri bo to znamenje.‹«
24 I učinil Hospodin tak. Nebo přišla těžká směsice škodlivých žížal na dům Faraonův, a do domů služebníků jeho i na všecku zemi Egyptskou; a nakazila se země od té směsice.
In Gospod je storil tako. Prišel je nadležen roj muh v faraonovo hišo, v hiše njegovih služabnikov in v vso egiptovsko deželo. Dežela je bila okužena zaradi roja muh.
25 Povolal pak Farao Mojžíše a Arona, a řekl: Jděte, obětujte Bohu svému tu v zemi.
Faraon je dal poklicati Mojzesa in Arona ter rekel: »Pojdite, žrtvujte vašemu Bogu v deželi.«
26 I řekl Mojžíš: Nenáleží nám tak činiti; nebo ohavnost Egyptských obětovali bychom Hospodinu Bohu našemu. A jestliže bychom obětovali to, což jest ohavnost před očima Egyptských, zdaž by nás neukamenovali?
Mojzes pa je rekel: »Ni primerno tako storiti, kajti ogabnost Egipčanom bomo žrtvovali Gospodu, našemu Bogu. Glej, pred njihovimi očmi bomo žrtvovali gnusobo Egipčanov in mar nas ne bodo kamnali?
27 Cestou tří dnů půjdeme na poušť, a obětovati budeme Hospodinu Bohu našemu, jakž nám rozkázal.
Šli bomo tri dni potovanja v divjino in žrtvovali Gospodu, našemu Bogu, kakor nam bo zapovedal.«
28 I řekl Farao: Já propustím vás, abyste obětovali Hospodinu Bohu svému na poušti, však dále abyste nikoli neodcházeli. Modltež se za mne.
Faraon pa je rekel: »Pustil vam bom oditi, da boste lahko žrtvovali Gospodu, svojemu Bogu, v divjini; samo ne boste odšli zelo daleč proč. Rotite zame.«
29 Odpověděl Mojžíš: Aj, já vycházím od tebe, a modliti se budu Hospodinu, aby odešla ta směsice od tebe, od služebníků tvých i od lidu tvého zítra; avšak ať Farao více nezklamává, nepropouštěje lidu, aby obětovali Hospodinu.
Mojzes je rekel: »Glej, ven grem od tebe in rotil bom Gospoda, da roji muh lahko jutri odidejo od faraona, od njegovih služabnikov in od njegovega ljudstva, toda faraon naj ne postopa več varljivo z nedovoljevanjem ljudstvu, da gre žrtvovat Gospodu.«
30 A vyšed Mojžíš od Faraona, modlil se Hospodinu.
Mojzes je odšel izpred faraona in rotil Gospoda.
31 I učinil Hospodin podlé slova Mojžíšova, a odjal tu směsici od Faraona, od služebníků jeho i od lidu jeho, tak že ani jedné žížaly nezůstalo.
Gospod je storil glede na Mojzesovo besedo in roje muh odstranil od faraona, od njegovih služabnikov in od njegovega ljudstva. Niti ena ni preostala.
32 Ale Farao ztížil srdce své také i tehdáž, a nepropustil lidu.
Faraon pa je tudi tokrat zakrknil svoje srce niti ni hotel odpustiti ljudstva.
