< 2 Mojžišova 6 >

1 Odpověděl Hospodin Mojžíšovi: Nyní uzříš, co učiním Faraonovi; nebo v ruce silné propustí je, a v ruce mocné vyžene je z země své.
Potem je Gospod rekel Mojzesu: »Sedaj boš videl kaj bom storil faraonu, kajti z močno roko jih bo pustil oditi in z močno roko jih bo pognal iz svoje dežele.«
2 Mluvil ještě Bůh k Mojžíšovi a řekl jemu: Já jsem Hospodin.
Bog je Mojzesu spregovoril in mu rekel: »Jaz sem Gospod.
3 Ukázalť jsem se zajisté Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi v tom, že jsem Bůh silný všemohoucí; ale v jménu svém, Hospodin, nejsem poznán od nich.
Prikazal sem se Abrahamu, Izaku in Jakobu po imenu Bog Vsemogočni, toda po svojem imenu, Jahve, jim nisem bil znan.
4 K tomu utvrdil jsem smlouvu svou s nimi, že jim dám zemi Kananejskou, zemi putování jejich, v níž pohostinu byli.
Z njimi sem utrdil tudi svojo zavezo, da jim dam kánaansko deželo, deželo njihovega popotovanja, v kateri so bili tujci.
5 Nad to, já slyšel jsem křik synů Izraelských, kteréž Egyptští v službu podrobují, a rozpomenul jsem se na smlouvu svou.
In tudi sam sem slišal stokanje Izraelovih otrok, ki jih Egipčani držijo v suženjstvu, in spomnil sem se svoje zaveze.
6 Protož pověz synům Izraelským: Já jsem Hospodin, a vyvedu vás z robot Egyptských, a vytrhnu vás z služby jejich, a vysvobodím vás v ruce vztažené a skrze soudy veliké.
Zatorej reci Izraelovim otrokom: ›Jaz sem Gospod in jaz vas bom izpeljal izpod bremen Egipčanov in jaz vas bom odstranil iz njihovega suženjstva in jaz vas bom odkupil z iztegnjenim laktom in z velikimi sodbami.
7 A vezmu vás sobě za lid, a budu vám za Boha; a zvíte, že jsem Hospodin Bůh váš, vysvobozující vás z robot Egyptských.
Jaz vas bom vzel k sebi za ljudstvo in jaz vam bom Bog in vi boste vedeli, da jaz sem Gospod, vaš Bog, ki vas osvobaja izpod bremen Egipčanov.
8 Uvedu vás také do země, o níž jsem, zdvihna ruku svou, přisáhl, že ji dám Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi; a dám ji vám v dědictví; Já Hospodin.
Jaz vas bom privedel v deželo, v zvezi s katero sem prisegel, da jo dam Abrahamu, Izaku in Jakobu, in dal vam jo bom za dediščino. Jaz sem Gospod.‹«
9 I mluvil tak Mojžíš synům Izraelským; ale neslyšeli Mojžíše pro úzkost ducha a službu přetěžkou.
Mojzes je tako govoril Izraelovim otrokom. Toda Mojzesu niso prisluhnili zaradi tesnobe duha in zaradi krutega suženjstva.
10 Protož mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:
Gospod je spregovoril Mojzesu, rekoč:
11 Vejdi, mluv Faraonovi králi Egyptskému, ať propustí syny Izraelské z země své.
»Vstopi in govori faraonu, egiptovskemu kralju, da naj pusti Izraelove otroke oditi iz njegove dežele.«
12 I mluvil Mojžíš před Hospodinem, řka: Hle, synové Izraelští neposlechli mne, kterakž tedy poslechne mne Farao, a já jsem zpozdilý v řeči?
Mojzes je govoril pred Gospodom, rekoč: »Glej, Izraelovi otroci mi niso prisluhnili. Kako bo potem faraon slišal mene, ki sem neobrezanih ustnic?«
13 I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, a přikázaní dal jim k synům Izraelským a k Faraonovi králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z země Egyptské.
Gospod je govoril Mojzesu in Aronu ter jima naložil skrb za Izraelove otroke in faraona, egiptovskega kralja, da Izraelove otroke privedeta iz egiptovske dežele.
14 Tito jsou přední v čeledech otců svých. Synové Rubenovi, prvorozeného Izraelova: Enoch, Fallu, Ezron a Charmi. Ty jsou čeledi Rubenovy.
To so poglavarji hiš svojih očetov. Sinovi Rubena, Izraelovega prvorojenca: Henoh in Palú, Hecrón in Karmí; to so bile Rubenove družine.
15 Synové pak Simeonovi: Jamuel, Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, syn Kananejské. Ty jsou čeledi Simeonovy.
Simeonovi sinovi: Jemuél, Jamín, Ohad, Jahín, Cohar in Šaúl, sin kánaanske ženske. To so Simeonove družine.
16 A tato jsou jména synů Léví v rodech jejich: Gerson, Kahat a Merari. Let pak života Léví bylo sto třidceti a sedm let.
To so imena Lévijevih sinov glede na njihove rodove: Geršón, Kehát in Merarí. Let Lévijevega življenja je bilo sto sedemintrideset let.
17 Synové Gerson: Lebni a Semei po čeledech svých.
Geršónova sinova: Libni in Šimí, glede na njuni družini.
18 A synové Kahat: Amram, Izar, Hebron a Uziel. Let pak života Kahat bylo sto třidceti a tři léta.
Kehátovi sinovi: Amrám, Jichár, Hebrón in Uziél. Let Kehátovega življenja je bilo sto triintrideset let.
19 A synové Merari: Moholi a Musi. Ty jsou čeledi Léví v rodech svých.
Meraríjeva sinova: Mahlí in Muší. To so družine Lévijevcev glede na svoje rodove.
20 Pojal pak Amram ženu Jochebed, tetu svou, sobě za manželku, kterážto porodila mu Arona a Mojžíše. A let života Amramova bylo sto třidceti a sedm let.
Amrám si je za ženo vzel Johébedo, sestro svojega očeta. Rodila mu je Arona in Mojzesa. Let Amrámovega življenja je bilo sto sedemintrideset let.
21 Synové také Izarovi: Chore, Nefega Zechri.
Jichárjevi sinovi: Korah, Nefeg in Zihrí.
22 A synové Uzielovi: Mizael, Elzafan a Sethri.
Uziélovi sinovi: Mišaél, Elicafán in Sitrí.
23 Pojal pak Aron Alžbětu, dceru Aminadabovu, sestru Názonovu, sobě za manželku; kterážto porodila jemu Nádaba, Abiu, Eleazara a Itamara.
Aron si je vzel za ženo Elišébo, Aminadábovo hčer, Nahšónovo sestro. Rodila mu je Nadába in Abihúja, Eleazarja in Itamárja.
24 Synové pak Chore: Asser, Elkana a Abiazaf. Ty jsou čeledi Choritských.
Korahovi sinovi: Asír, Elkaná in Abiasáf. To so družine Korahovcev.
25 Eleazar pak syn Aronův vzal jednu ze dcer Putielových sobě za manželku; kteráž mu porodila Fínesa. Ti jsou přední z otců Levítských po čeledech svých.
Aronov sin Eleazar si je za ženo vzel eno izmed Putiélovih hčera. Rodila mu je Pinhása. To so poglavarji očetov Lévijevcev glede na njihove družine.
26 To jest ten Aron a Mojžíš, jimž řekl Hospodin: Vyveďte syny Izraelské z země Egyptské po houfích jejich.
To sta tista Mojzes in Aron, ki jima je Gospod rekel: »Izpeljita Izraelove otroke iz egiptovske dežele glede na njihove vojske.«
27 Tito jsou, kteříž mluvili Faraonovi, králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z Egypta; toť jest ten Mojžíš a Aron.
To sta tista, ki sta govorila egiptovskemu kralju faraonu, da izpeljeta Izraelove otroke iz Egipta. To sta tista Mojzes in Aron.
28 Stalo se pak, když mluvil Hospodin k Mojžíšovi v zemi Egyptské,
In pripetilo se je na dan, ko je Gospod spregovoril Mojzesu v egiptovski deželi,
29 Že mu řekl takto: Já Hospodin; mluv k Faraonovi, králi Egyptskému, všecko, což já mluvím tobě.
da je Gospod spregovoril Mojzesu, rekoč: »Jaz sem Gospod. Govori faraonu, egiptovskemu kralju vse, kar ti povem.«
30 A řekl Mojžíš před Hospodinem: Aj, já jsem zpozdilý v řeči, kterakž tedy poslouchati mne bude Farao?
Mojzes je rekel pred Gospodom: »Glej, jaz sem neobrezanih ustnic in kako mi bo faraon prisluhnil?«

< 2 Mojžišova 6 >