2 Mojžišova 33
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, vstup odsud, ty i lid, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské do země, kterouž jsem přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, řka: Semeni tvému dám ji,
Adonai spoke to Moses [Drawn out], “Depart, go up from here, you and the people that you have brought up out of the land of Egypt [Abode of slavery], to the land of which I swore to Abraham [Father of a multitude], to Isaac [Laughter], and to Jacob [Supplanter], saying, ‘I will give it to your offspring.’
2 (A pošli před tebou anděla, a vyženu Kananea, Amorea, Hetea, Ferezea, Hevea a Jebuzea, )
I will send an angel before you; and I will divorce the Canaanite [Descendant of Humbled], the Amorite [Descendants of Talkers], and the Hittite [Descendant of Trembling fear], and the Perizzite [Descendant of Belonging to village], the Hivite [Wicked], and the Jebusite [Descendants of Thresher]:
3 Do země oplývající mlékem a strdí. Neboť sám nevstoupím s tebou, proto že lid tvrdé šíje jsi, abych nezahubil tebe na cestě.
to a land flowing with milk and honey: for I will not go up among you, for you are a stiff-necked people, lest I consume you on the way.”
4 A uslyšav lid řeč tuto přezlou, zámutek nesli, aniž vzal kdo okrasy své na sebe.
When the people sh'ma ·heard obeyed· this evil news, they mourned: and no one put on his jewelry.
5 Nebo byl řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv synům Izraelským: Vy jste lid tvrdé šíje; jakž jen jedinou vstoupím mezi vás, zahladím vás. Protož již, slož okrasu svou s sebe, a zvím, co učiniti mám s tebou.
Adonai said to Moses [Drawn out], “Tell the children of Israel [God prevails], ‘You are a stiff-necked people. If I were to go up into the middle of you for one moment, I would consume you. Therefore now take off your jewelry from you, that I may know what to do to you.’”
6 I svlékli s sebe synové Izraelští okrasy své u hory Oréb.
The children of Israel [God prevails] stripped themselves of their jewelry from Mount Horeb [Desert] onward.
7 Mojžíš pak vzav stánek, rozbil jej sobě vně za stany, vzdáliv se od táboru, a nazval jej stánkem úmluvy. Tedy kdokoli hledal Hospodina, ven choditi musil k stánku úmluvy, kterýž byl vně za stany.
Now Moses [Drawn out] used to take the tent and to pitch it outside the camp, far away from the camp, and he called it “The Tent of Meeting.” Everyone who sought Adonai went out to the Tent of Meeting, which was outside the camp.
8 K tomu také, když vycházel Mojžíš k stánku, povstával všecken lid a stál každý u dveří stanu svého, a hleděli za Mojžíšem, dokudž nevšel do stánku.
When Moses [Drawn out] went out to the Tent, that all the people rose up, and stood, everyone at their tent door, and watched Moses [Drawn out], until he had gone into the Tent.
9 Bývalo pak toto, že když vcházíval Mojžíš do stánku, sstupoval sloup oblakový, a stával u dveří stánku, a mluvil s Mojžíšem.
When Moses [Drawn out] entered into the Tent, the pillar of cloud descended, stood at the door of the Tent, and spoke with Moses [Drawn out].
10 A všecken lid vida sloup oblakový, an stojí u dveří stánku, povstávali všickni, a klaněli se každý u dveří stanu svého.
All the people saw the pillar of cloud stand at the door of the Tent, and all the people rose up and worshiped, everyone at their tent door.
11 A mluvíval Hospodin k Mojžíšovi tváří v tvář, tak jako mluví člověk s přítelem svým. Potom navracel se do táboru, ale služebník jeho Jozue, syn Nun, mládenec, neodcházel z stánku.
Adonai spoke to Moses [Drawn out] face to face, as a man speaks to his friend. He turned again into the camp, but his servant Joshua [Yah Salvation], the son of Nun, a young man, didn’t depart from the Tent.
12 I řekl Mojžíš Hospodinu: Pohleď, ty velíš mi, abych vedl lid tento, a neoznámils mi, koho pošleš se mnou, ještos pravil: Znám tě ze jména, k tomu také nalezl jsi milost přede mnou.
Moses [Drawn out] said to Adonai, “Behold, you tell me, ‘Bring up this people:’ and you haven’t let me know whom you will send with me. Yet you have said, ‘I know you by name, and you have also found chen ·grace· in my sight.’
13 Již tedy, jestliže jsem jen nalezl milost před tebou, oznam mi, prosím, cestu svou, abych tě poznal, a abych nalezl milost před tebou; a pohleď, že národ tento jest lid tvůj.
Now therefore, if I have found chen ·grace· in your sight, please show me now your way, that I may know you, so that I may find favor in your sight: and consider that this nation is your people.”
14 I odpověděl: Tvář má předcházeti vás bude, a dámť odpočinutí.
He said, “My presence will go with you, and I will give you rest.”
15 I řekl: Nemá-liť předcházeti nás tvář tvá, nevyvozuj nás odsud.
He said to him, “If your presence does not go with me, don’t carry us up from here.
16 Nebo po čem poznáno bude zde, že jsem nalezl milost před tebou, já i lid tvůj? Zdali ne po tom, když půjdeš s námi, a když odděleni budeme, já a lid tvůj, ode všeho lidu, kterýž jest na tváři země?
For how would people know that I have found chen ·grace· in your sight, I and your people? Is not it that you go with us, so that we are separated, I and your people, from all the people who are on the surface of the earth?”
17 I řekl Hospodin Mojžíšovi: I tu také věc, kterouž jsi pravil, učiním; nebo jsi nalezl milost přede mnou, a znám tě ze jména.
Adonai said to Moses [Drawn out], “I will do this thing also that you have spoken; for you have found chen ·grace· in my sight, and I know you by name.”
18 Řekl opět: Okažiž mi, prosím, slávu svou.
He said, “Please show me your kavod ·weighty glory·.”
19 Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji.
He said, “I will make all my goodness pass before you, and will proclaim Adonai’s name before you. I will be gracious to whom I will be gracious, and will show racham ·merciful love· on whom I will show racham ·mercy·.”
20 Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal.
He said, “You cannot see my face, for man may not see me and live.”
21 I to řekl Hospodin: Aj, místo u mne, a staneš na skále.
Adonai also said, “Behold, there is a place by me, and you shall stand on the rock.
22 A když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu.
It will happen, while my kavod ·weighty glory· passes by, that I will put you in a cleft of the rock, and will cover you with my hand until I have passed by;
23 Potom odejmu ruku svou, i uzříš hřbet můj, ale tvář má nebude spatřína.
then I will take away my hand, and you will see my back; but my face shall not be seen.”
