2 Mojžišova 3

1 Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.

Now Moses was keeping the flock of Jethro his father-in-law, the priest of Midian. And he led the flock to the back of the wilderness, and came to the mountain of God, to Horeb.

2 Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však neshořel.

And the agent of Jehovah appeared to him in a flame of fire out of the midst of a bush. And he looked, and, behold, the bush burned with fire, and the bush was not consumed.

3 Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto veliké, proč neshoří keř.

And Moses said, I will turn aside now, and see this great sight, why the bush is not burnt.

4 Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

And when Jehovah saw that he turned aside to see, God called to him out of the midst of the bush, and said, Moses, Moses. And he said, Here I am.

5 I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.

And he said, Do not draw near here. Put off thy shoes from off thy feet, for the place on which thou stand is holy ground.

6 A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby nepatřil na Boha.

Moreover he said, I am the God of thy father, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob. And Moses hid his face, for he was afraid to look upon God.

7 Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.

And Jehovah said, I have surely seen the affliction of my people who are in Egypt, and have heard their cry because of their taskmasters, for I know their sorrows.

8 Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a Jebuzejského.

And I have come down to deliver them out of the hand of the Egyptians, and to bring them up out of that land to a good and large land, to a land flowing with milk and honey, to the place of the Canaanite, and the Hittite, and the Amorite, and the Perizzite, and the Hivite, and the Jebusite.

9 Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.

And now, behold, the cry of the sons of Israel has come to me. Moreover I have seen the oppression with which the Egyptians oppress them.

10 Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.

Come now therefore, and I will send thee to Pharaoh, that thou may bring forth my people the sons of Israel out of Egypt.

11 I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?

And Moses said to God, Who am I, that I should go to Pharaoh, and that I should bring forth the sons of Israel out of Egypt?

12 I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení, že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti budete Bohu na hoře této.

And he said, I will certainly be with thee. And this shall be the sign to thee, that I have sent thee: When thou have brought forth the people out of Egypt, ye shall serve God upon this mountain.

13 I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest jméno jeho? co jim odpovím?

And Moses said to God, Behold, when I come to the sons of Israel, and shall say to them, The God of your fathers has sent me to you, and they shall say to me, What is his name? What shall I say to them?

14 I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.

And God said to Moses, I AM WHO I AM. And he said, Thus shall thou say to the sons of Israel, I AM has sent me to you.

15 Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským: Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať jest památka má po všecky věky.

And God said moreover to Moses, Thus shall thou say to the sons of Israel, Jehovah, the God of your fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, has sent me to you. This is my name forever, and this is my memorial to all generations.

16 Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to, co se vám dálo v Egyptě.

Go, and gather the elders of Israel together, and say to them, Jehovah, the God of your fathers, the God of Abraham, of Isaac, and of Jacob, has appeared to me, saying, I have surely visited you, and seen that which is done to you in Egypt.

17 Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.

And I have said, I will bring you up out of the affliction of Egypt to the land of the Canaanite, and the Hittite, and the Amorite, and the Perizzite, and the Hivite, and the Jebusite, to a land flowing with milk and honey.

18 I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.

And they shall hearken to thy voice. And thou shall come, thou and the elders of Israel, to the king of Egypt, and ye shall say to him, Jehovah, the God of the Hebrews, has met with us. And now let us go, we pray thee, three days' journey into the wilderness, that we may sacrifice to Jehovah our God.

19 Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné.

And I know that the king of Egypt will not give you leave to go, no, not by a mighty hand.

20 Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.

And I will put forth my hand, and smite Egypt with all my wonders which I will do in the midst of it, and after that he will let you go.

21 A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane se, že když půjdete, neodejdete prázdní.

And I will give this people favor in the sight of the Egyptians. And it shall come to pass, that, when ye go, ye shall not go empty.

22 Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.

But every woman shall ask of her neighbor, and of her who sojourns in her house, jewels of silver, and jewels of gold, and raiment. And ye shall put them upon your sons, and upon your daughters, and ye shall despoil the Egyptians.