2 Mojžišova 20
1 I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:
Pea naʻe folofolaʻaki ʻe he ʻOtua ʻae ngaahi folofola ni kotoa pē, ʻo pehē,
2 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.
“Ko au ko Sihova ko homou ʻOtua, kuo u ʻomi koe mei he fonua ko ʻIsipite, mei he fale ʻoe pōpula.
3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
“ʻOua naʻa ke maʻu mo au ha ʻotua kehe ʻi hoku ʻao.
4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.
“ʻOua naʻa ke ngaohi kiate koe ha fakatātā, pe ha meʻa fakatatau ʻe taha ʻi ha meʻa ʻi he langi ʻi ʻolunga, pe ha meʻa ʻoku ʻi he fonua ʻi lalo ni, pe ki ha meʻa ʻoku ʻi he vai ʻi he lalo fonua:
5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
“ʻOua naʻa ke punou hifo koe kiate kinautolu, pe tauhi ki ai: he ko au Sihova ko ho ʻOtua ko e ʻOtua fuaʻa au, ʻoku ou totongi ʻae hia ʻae ngaahi tamai ki he fānau, ʻo aʻu ki hono tolu mo hono fā ʻoe toʻutangata ʻokinautolu ʻoku fehiʻa kiate au;
6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
Pea u fakahā ʻae ʻaloʻofa ki he ngaahi toko afe ʻokinautolu ʻoku ʻofa kiate au mo tauhi ʻeku ngaahi fekau.
7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
“ʻOua naʻa ke takuanoa ʻae huafa ʻo Sihova ko ho ʻOtua; koeʻuhi ʻe ʻikai lau ʻe Sihova ko e taʻehalaia ia, ʻaia ʻoku ne takuanoa hono huafa.
8 Pomni na den sobotní, abys jej světil.
“Manatu ki he ʻaho Sāpate, ke tauhi ia ke māʻoniʻoni.
9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
Ko e ʻaho ʻe ono ke ke ngāue ai, ʻo fai ai hoʻo ngāue kotoa pē:
10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých.
Ka ko hono fitu ʻoe ʻaho ko e Sāpate ia ʻo Sihova ko ho ʻOtua: ʻoua naʻa ke fai ʻi ai ha ngāue ʻe taha, ʻa koe, pe ko ho foha, pe ko ho ʻofefine, ko hoʻo tamaioʻeiki, pe ko hoʻo kaunanga, pe ko hoʻo fanga manu, pe ko e muli ʻoku nofo ʻi ho lotoʻā;
11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.
He naʻe ngaohi ʻe Sihova ʻi he ʻaho ʻe ono, ʻae langi, mo e fonua, mo e tahi, mo e ngaahi meʻa kotoa pē ʻoku ʻi ai, pea ne mālōlō ʻi hono fitu ʻoe ʻaho: ko ia naʻe tāpuakiʻi ai ʻe Sihova ʻae ʻaho Sāpate ʻo ne fakatapui ia.
12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
“Fakaʻapaʻapa ki hoʻo tamai mo hoʻo faʻē: koeʻuhi ke fuoloa ho ngaahi ʻaho ʻi he fonua ʻoku foaki ʻe Sihova ko ho ʻOtua kiate koe.
13 Nezabiješ.
“ʻOua naʻa ke fakapō.
14 Nesesmilníš.
“ʻOua naʻa ke tono fefine.
15 Nepokradeš.
“ʻOua naʻa ke kaihaʻa.
16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
ʻOua naʻa ke tukuakiʻi ʻa ho kaungāʻapi.
17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.
“ʻOua naʻa ke manumanu ki he fale ʻo ho kaungāʻapi, ʻoua naʻa ke manumanu ki he mali ʻo ho kaungāʻapi, pe ki heʻene tamaioʻeiki, pe ki heʻene kaunanga, pe ki heʻene fanga pulu, pe ki heʻene asi, pe ki ha meʻa ʻe taha ʻoku ʻa ho kaungāʻapi.
18 Veškeren pak lid viděl hřímání to a blýskání, a zvuk trouby, a horu kouřící se. To když viděl lid, pohnuli se a stáli zdaleka.
Pea naʻe mamata ʻae kakai kotoa pē ki he ngaahi mana, mo e ngaahi ʻuhila, mo e longoaʻa lahi ʻoe meʻa lea, mo e kohu ʻoe moʻunga: pea ʻi heʻenau mamata ki ai, naʻa nau holomui, ʻo tuʻu mai mei he mamaʻo.
19 A řekli Mojžíšovi: Mluv ty s námi, a poslouchati budeme; a nechť nemluví s námi Bůh, abychom nezemřeli.
Pea naʻa nau lea kia Mōsese, “Ke ke lea koe kiate kimautolu, pea te mau tokanga ki ai: kaeʻoua naʻa folofola ʻae ʻOtua kiate kimautolu, telia naʻa mau mate.
20 Odpověděl Mojžíš lidu: Nebojte se; nebo pro zkušení vás sám Bůh přišel, aby bázeň jeho byla mezi vámi, abyste nehřešili.
Pea talaange ʻe Mōsese ki he kakai, “ʻOua ʻe manavahē; he kuo hāʻele mai ʻae ʻOtua, ko homou ʻahiʻahiʻi, pea ke ʻi homou ʻao ʻene manavahē, ke ʻoua naʻa mou fai angahala.”
21 Tedy stál lid zdaleka; Mojžíš pak přistoupil k mrákotě, kdež byl Bůh.
Pea naʻe tuʻu ʻae kakai mei he mamaʻo, pea ʻunuʻunu atu ʻa Mōsese ki he poʻuli matolu, ʻaia naʻe ʻafio ai ʻae ʻOtua.
22 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.
Pea naʻe folofola ʻa Sihova kia Mōsese, “Ke ke lea ki he fānau ʻa ʻIsileli, ʻo pehē, Kuo mou mamata ki heʻeku lea kiate kimoutolu mei langi.
23 Protož nevyzdvihujte ničehož ku poctě se mnou; bohů stříbrných a bohů zlatých neučiníte sobě.
ʻOua naʻa mou ngaohi ke fakalahi ʻaki au ha ngaahi ʻotua siliva, pea ʻoua naʻa mou ngaohi kiate kimoutolu ʻae ngaahi ʻotua koula.
24 Oltář z země uděláš mi a obětovati budeš na něm zápaly své, a pokojné oběti své, ovce své a voly své. Na kterémkoli místě rozkáži slaviti památku jména svého, přijdu k tobě a požehnám tobě.
Ke ke ngaohi ʻae feilaulauʻanga kelekele kiate au, pea ke fai ai hoʻo ngaahi feilaulau tutu, mo hoʻo ngaahi feilaulau fakalelei, ʻa hoʻo fanga sipi, mo e fanga pulu: pea ʻi he potu kotoa pē ʻoku ou fakahā ai hoku huafa, te u haʻu ai kiate koe, pea te u tāpuakiʻi koe.
25 Jestliže mi pak vzděláš oltář kamenný, nedělej ho z kamene tesaného; nebo jestliže pozdvihneš železa na něj, poškvrníš ho.
Pea kapau ʻoku ke fie ngaohi kiate au ʻae feilaulauʻanga maka, ʻoua naʻa ke ngaohi ʻaki ia ʻae maka kuo tā: he kapau te ke hiki ki ai ha toki, kuo ke ʻuliʻi ia.
26 Aniž po stupních vstupovati budeš k oltáři mému, aby hanba tvá u něho odkryta nebyla.
Pea ʻoua naʻa ke ʻalu hake ʻi ha tuʻunga ki hoku feilaulauʻanga, telia naʻa ʻiloʻi ai hoʻo telefua.
