2 Mojžišova 11

1 Řekl pak byl Hospodin Mojžíšovi: Ještě ránu jednu uvedu na Faraona a na Egypt, potom propustí vás odsud; propustí docela, anobrž vypudí vás odsud.

And the Lord said unto Moses, Yet one plague more will I bring upon Pharaoh, and upon Egypt; after that he will let you go hence: when he doth let you go, he shall surely thrust you out altogether from here.

2 Mluv nyní v uši lidu, ať vypůjčí jeden každý od bližního svého, a každá od bližní své klínotů stříbrných a klínotů zlatých.

Speak now in the ears of the people, and let them ask every man of his neighbor, and every woman of her neighbor, vessels of silver, and vessels of gold.

3 A dal Hospodin milost lidu před očima Egyptských. (Sám také Mojžíš veliký byl velmi v zemi Egyptské, před očima služebníků Faraonových i před očima lidu.)

And the Lord gave the people favor in the eyes of the Egyptians; also the man Moses was very great in the land of Egypt, in the eyes of Pharaoh's servants, and in the eyes of the people.

4 I řekl Mojžíš: Takto praví Hospodin: O půlnoci já půjdu prostředkem Egypta.

And Moses said, Thus hath said the Lord, About midnight will I go out in the midst of Egypt:

5 A pomře všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, jenž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného děvky, kteráž jest při žernovu, i všecko prvorozené hovad.

And there shall die every first-born in the land of Egypt, from the first-born of Pharaoh that is to sit upon his throne, even unto the first-born of the maid-servant that is behind the mill; and every first-born of cattle.

6 I bude křik veliký po vší zemi Egyptské, jakéhož nebylo prvé, a jakéhož nikdy nebude více.

And there shall be a great cry throughout all the land of Egypt, the like of which hath never been, and the like of which will not be any more.

7 U synů pak Izraelských nikdež nehne pes jazykem svým, ovšem pak ani člověk ani hovado, abyste věděli, že rozdíl učinil Hospodin mezi Egyptskými a Izraelskými.

But against any of the children of Israel not a dog shall move his tongue, neither against man nor beast; in order that ye may know how that the Lord doth distinguish between the Egyptians and Israel.

8 I sstoupí všickni tito služebníci tvoji ke mně, a skláněti mi se budou, řkouce: Vyjdi, ty i všecken lid, kterýž jest pod správou tvou; a potom vyjdu. A vyšel od Faraona s velikým hněvem.

And all these thy servants shall come down unto me, and bow themselves down unto me, saying, Get thee out, and all the people that followeth thee; and after that I will go out: and he went out from Pharaoh in a burning anger.

9 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Neposlechneť vás Farao, abych rozmnožil zázraky své v zemi Egyptské.

And the Lord said unto Moses, Pharaoh will not hearken unto you; in order that my wonders may be multiplied in the land of Egypt.

10 Ale Mojžíš a Aron činili všecky ty zázraky před Faraonem; Hospodin pak zatvrdil srdce Faraonovo, tak že nepropustil synů Izraelských z země své.

And Moses and Aaron did all these wonders before Pharaoh; and the Lord hardened Pharaoh's heart, and he did not let the children of Israel go out of his land.