Ester 8

1 Téhož dne dal král Asverus Ester královně dům Amana nepřítele Židovského, a Mardocheus přišel před krále, (nebo oznámila Ester, co by jí on byl).

On the day that he gave the king Ahasuerus to Esther the queen [the] house of Haman [the] opposer (of the Jews *Q(k)*) and Mordecai he came before the king for she had told Esther what? [was] he to her.

2 Kdežto král sňav prsten svůj, kterýž vzal od Amana, dal jej Mardocheovi. Ester pak ustanovila Mardochea nad domem Amanovým.

And he removed the king signet-ring his which he had taken away from Haman and he gave it to Mordecai and she appointed Esther Mordecai over [the] house of Haman.

3 Potom ještě Ester mluvila před králem, padši k nohám jeho, a s pláčem pokorně ho prosila, aby zrušil nešlechetnost Amana Agagského a jeho úklady, kteréž smyslil proti Židům.

And she repeated Esther and she spoke before the king and she fell before feet his and she wept and she sought favor to him to take away [the] evil of Haman the Agagite and plan his which he had planned on the Jews.

4 (Tedy vztáhl král k Esteře berlu zlatou, a Ester vstavši, postavila se před králem.)

And he extended the king to Esther [the] scepter of gold and she arose Esther and she stood before the king.

5 A řekla: Jestliže se králi za dobré vidí, a nalezla-li jsem milost před tváří jeho, a jestliže se ta věc králi slušná býti vidí, a já jsem-li příjemná před očima jeho: nechť jest psáno, aby byli zrušeni listové ti, a tak úkladové Amana syna Hammedatova Agagského, kteréž rozepsal, aby vyhladili Židy, což jest jich ve všech krajinách královských.

And she said if [is] on the king good and if I have found favor before him and it is proper the matter before the king and [am] good I in view his let it be written to revoke the letters [the] plan of Haman [the] son of Hammedatha the Agagite which he wrote to destroy the Jews who [are] in all [the] provinces of the king.

6 Nebo jak bych se mohla dívati na to zlé, kteréž by potkalo lid můj? A jak bych mohla hleděti na zhoubu rodiny své?

For how? will I be able and I will look on the evil which it will find people my and how? will I be able and I will look on [the] destruction of kindred my.

7 I řekl král Asverus Ester královně a Mardocheovi Židu: Ej, dům Amanův dal jsem Esteře, jeho pak oběsili na šibenici, proto že vztáhnouti chtěl ruku svou na Židy.

And he said the king Ahasuerus to Esther the queen and to Mordecai the Jew here! [the] house of Haman I have given to Esther and him they have hanged on the gallows on that he stretched out hand his (on the Jews. *Q(k)*)

8 Vy tedy pište Židům, jakž se vám za dobré zdá, jménem královským, a zapečeťte prstenem královským. (Nebo což se píše jménem krále, a zapečetí prstenem královským, nemůže zpátkem jíti.)

And you write on the Jews according to the good in view your in [the] name of the king and seal [it] with [the] signet-ring of the king for a writing which [is] written in [the] name of the king and it is sealed with [the] signet-ring of the king not to revoke.

9 Takž svolali písaře královské v ten čas měsíce třetího, jenž jest měsíc Siban, dvadcátého třetího dne téhož měsíce, a psáno jest všecko tak, jakž přikázal Mardocheus, k Židům a knížatům, i vývodám a hejtmanům krajin, kteréž jsou od Indie až do země Mouřenínské, sto dvadceti sedm krajin, do každé krajiny písmem jejím, každému národu jazykem jeho, též i Židům písmem jejich a jazykem jejich.

And they were summoned [the] scribes of the king at the time that in the month third that [is] [the] month of Sivan on [day] three and twenty in it and it was written according to all that he commanded Mordecai to the Jews and to the satraps and the governors and [the] officials of the provinces which - [were] from India and to Cush seven and twenty and a hundred province[s] province and province according to writing its and people and people according to language its and to the Jews according to writing their and according to language their.

10 A když napsal jménem krále Asvera a zapečetil prstenem královským, rozeslal listy po poslích, kteříž jezdívali na koních rychlých a mezcích mladých:

And he wrote in [the] name of the king Ahasuerus and he sealed [it] with [the] signet-ring of the king and he sent letters by [the] hand of couriers on horses [the] riders of the steed[s] royal [the] sons of the mares.

11 Že jest povolil král Židům, kteřížby v kterémkoli městě byli, aby shromáždíce se, zastávali života svého, a aby hubili, mordovali a plénili všecka vojska národu i krajiny, útok činících na ně, na děti jejich i ženy jejich, a kořisti jejich aby rozbitovali.

That he had permitted the king to the Jews - who [were] in every city and city to assemble and to make a stand on life their to annihilate and to kill and to destroy every army of people and province which attacks them little one[s] and women and spoil their to take as plunder.

12 Jednoho a téhož dne ve všech krajinách krále Asvera, totiž třináctého, měsíce dvanáctého, jenž jest měsíc Adar.

On a day one in all [the] provinces of the king Ahasuerus on [day] thir-teen of month two [plus] ten that [is] [the] month of Adar.

13 Summa toho psání: Aby vyhlášeno bylo v jedné každé krajině, a oznámeno všechněm národům, aby Židé byli hotovi ke dni tomu ku pomstě nad nepřátely svými.

copy of The writing [was] to be given law in every province and province being disclosed to all the peoples and to be (the Jews *Q(k)*) (ready *Q(K)*) for the day this to avenge themselves from enemies their.

14 Tedy poslové, kteříž jezdívali na koních prudkých a na mezcích, vyjeli snažným a rychlým během s poručením královským, a vyhlášeno jest to v Susan, městě královském.

The couriers [the] riders of the steed[s] royal they went out hastened and hurried at [the] word of the king and the law it was given in Susa the citadel.

15 Mardocheus pak vycházel od oblíčeje královského v rouše královském z postavce modrého a bílého, v koruně zlaté veliké a v plášti kmentovém a šarlatovém, a město Susan plésalo a veselilo se.

And Mordecai he went out - from to before the king in clothing of royalty of violet and white cloth and a crown of gold great and a robe of fine linen and purple and the city of Susa it shouted for joy and it rejoiced.

16 Nebo Židům vzešlo světlo a radost, i veselé a sláva.

To the Jews it belonged light and gladness and joy and honor.

17 Ano i v každé krajině i v každém městě, na kteréžkoli místo poručení královské a výpověd jeho došla, veselé a radost měli Židé, hody a dobrou vůli, a mnozí z národů jiných přistupovali k Židům; nebo připadl na ně strach Židovský.

And in every province and province and in every city and city [the] place where [the] word of the king and law his [was] reaching gladness and joy [belonged] to the Jews a feast and a day good and many of [the] peoples of the land [were] becoming Jews for it had fallen dread of the Jews on them.