Ester 7
1 A tak přišel král i Aman, aby hodovali s Ester královnou.
Aa le nimb’ amy sabadidakey mb’eo i mpanjakay naho i Hamane mitraok’ amy Estere mpanjaka-ampela.
2 I řekl král k Ester opět druhého dne, napiv se vína: Jaká jest žádost tvá, Ester královno? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Až do polovice království staneť se.
Le nanao ty hoe amy Estere indraike i mpanjakay amy andro faharoey amy fanjotsoañe divaiy: Ndra inoñe ty halali’o, Estere mpanjaka-ampela, le hatolotse azo; vaho ndra inoñ’inoñ’ o salalae’oo, le hanoeñe ampara’ ty vakim-pifeheañe.
3 Tedy odpověděla Ester královna a řekla: Jestliže jsem nalezla milost před očima tvýma, ó králi, a jestliže se králi za dobré vidí, nechť mi jest darován život můj k mé žádosti, a národu mému k prosbě mé.
Nanoiñe amy zao t’i Estere mpanjaka-ampela: Aa naho nanjo fañisohañe am-pahaoniña’o iraho ry mpanjaka, lehe mahafale i mpanjakay, le inao ty halaliko te hatolotse ahy ty fiaiko; toe ty fiai’ ondatikoo ro hàtako;
4 Nebo prodáni jsme, já i národ můj, abychom zbiti, pomordováni a vyhlazeni byli, ješto kdybychom za služebníky a děvky prodáni byli, mlčela bych, ač by i tak ten nepřítel nijakž nemohl nahraditi králi té škody.
amy t’ie naletake, izaho naho ondatikoo, ho mongoreñe, ho zamaneñe vaho hampikoromaheñe; fa naho naletake ho ondevo-lahy naho ondevo-ampela le ho nitsiñe iraho ndra te tsy ho nilefe’ i rafelahiy havahañe ty ho nimotso amy mpanjakay.
5 Opět odpovídaje král Asverus, řekl Ester královně: I kdož jest to ten, a kde jest ten, jehož srdce tak jest naduté, aby to činil?
Nisaontsy amy zao t’i Akasverose mpanjaka, nanao ty hoe amy Estere mpanjaka-ampela: Ia v’izao, aia re, te mahavany izay an-tro’e ao?
6 I řekla Ester: Muž protivník a nepřítel nejhorší jest Aman tento. Takž Aman zhrozil se před oblíčejem krále a královny.
Le hoe t’i Estere: O rafelahy naho sadiavaheo, ty lo-tsereke Hamane tia. Nianifañe aolo’ i mpanjakay naho i mpanjaka-ampelay amy zao t’i Hamane.
7 Tedy král vstal v prchlivosti své od pití vína, a vyšel na zahradu při paláci. Aman pak pozůstal tu, aby prosil za život svůj Estery královny; nebo viděl, že jest o něm zle uloženo od krále.
Niongak’ amy fanjotsoañe divaiy am-piforoforoa’e amy zao i mpanjakay, niakatse mb’an-kiririsa’ i anjombay; fe tambatse eo t’i Hamane nihalaly ty fiai’e amy Estere mpanjaka-ampela; fa napota’e te hankàñe ty fisafiria’ i mpanjakay.
8 Potom král navrátil se z zahrady palácu do domu, kdež pil víno, a Aman padl na lůžko, na kterémž seděla Ester. I řekl král: Což ještě násilé učiniti chce královně u mne v domě? A hned jakž slovo to vyšlo z úst krále, tvář Amanovu zakryli.
Nibalik’ amy zao boak’ an-kiririsan’ anjomba ao mb’amy fanjotsoañe divaiy mb’eo i mpanjakay, ie nibabok’ an-tihi’i Estere eo t’i Hamane. Le hoe i mpanjakay: Aa ho vahora’o añ’atrefako etoa ka hao añ’ anjomba atoy o mpanjaka-ampelao? Ie nienga i falie’ey i saontsiy le sinaro’ iareo ty lahara’ i Hamane.
9 Mezi tím řekl Charbona, jeden z komorníků, před králem: Aj, ještě šibenice, kterouž připravil Aman Mardocheovi, kterýž mluvil králi k dobrému, stojí při domě Amanově, zvýší padesáti loket. I řekl král: Oběstež ho na ní.
Le hoe t’i Harbonà, raik’ amo mpiatrak’ aolo’ i mpanjakaio, Inao! mitroatse añ’ anjomba’ i Hamane ey ty fampiradoradoañe limampolo kiho mañambone, rinanji’ i Hamane ho a i Mordekay nitaron-kasoa i mpanjakaiy. Le hoe i mpanjakay, Aradoradò ama’e.
10 Tedy oběsili Amana na té šibenici, kterouž byl připravil Mardocheovi. A tak prchlivost královská ukojila se.
Aa le naradorado’ iereo amy firadoradoañe nihentseña’e ho a i Mordekaiy t’i Hamane; vaho nanintsiñe ty haviñera’ i mpanjakay.
