Ester 5

1 Stalo se potom dne třetího, oblékši se Ester v roucho královské, postavila se v síni vnitřní domu královského, naproti pokoji královskému. Král pak seděl na stolici své královské, v pokoji královském naproti dveřím domu.

And it came to pass, on the third day, that Esther put on her royal apparel, and stood in the inner court of the house of the king, over against the house of the king, —and, the king, was sitting upon his royal seat, in the royal house, over against the opening of the house.

2 Stalo se, pravím, když uzřel král Ester královnu, ana stojí v síni, že milostí jsa k ní nakloněn, vztáhl král k Ester berlu zlatou, kterouž držel v ruce své. Tedy přistoupivši Ester, dotkla se konce berly.

And it came to pass, when the king saw Esther the queen standing in the court, that she obtained favour in his eyes, —and the king held out to Esther, the golden sceptre which was in his hand, so Esther drew near, and touched the top of the sceptre.

3 I řekl jí král: Co jest tobě, královno Ester? A jaká jest prosba tvá? Až do polovice království dáno bude tobě.

Then said the king unto her, What aileth thee, Queen Esther? and what is thy request? Unto the half of the kingdom, shall it be given thee.

4 Odpověděla Ester: Jestliže se králi za dobré vidí, nechať přijde král s Amanem dnes na hody, kteréž jsem jemu připravila.

Then said Esther, If, unto the king, it seem good, let the king with Haman come in this day, unto the banquet which I have prepared for him.

5 I řekl král: Zavolejte rychle Amana, ať naplní žádost Estery. A tak přišel král s Amanem na hody, kteréž byla připravila Ester.

And the king said, Hasten ye Haman, to perform the word of Esther. So the king with Haman came in, unto the banquet which Esther had prepared,

6 Potom řekl král k Ester, napiv se vína. Jaká jest žádost tvá? A budeť dáno. Aneb jaká jest prosba tvá? Bys pak žádala až do polovice království, staneť se.

Then said the king unto Esther, during the banquet of wine, What is thy petition, that it may be granted thee?—and what is thy request—unto the half of the kingdom—that it may be performed?

7 I odpověděla Ester: Žádost má a prosba má jest:

Then answered Esther, and said, —As touching my petition and my request,

8 Nalezla-li jsem milost u krále, a jestliže se králi za dobré vidí povoliti žádosti mé, a naplniti prosbu mou, aby ještě přišel král i Aman na hody, kteréž jim připravím, a zítra učiním podlé slova královského.

If I have found favour in the eyes of the king, and if, unto the king, it seem good, to grant my petition, and to perform my request, let the king with Haman come in unto the banquet which I will prepare for them, and, to-morrow, I will do according to the word of the king.

9 A tak vyšel Aman dne toho, vesel jsa a dobré mysli. Ale když viděl Aman Mardochea v bráně královské, že ani nepovstal, ani se nehnul před ním, naplněn jest Aman hněvem proti Mardocheovi.

Then went Haman forth on that day, joyful and of a merry heart, —but, when Haman saw Mordecai in the gate of the king, that he rose not up nor moved because of him, then was Haman filled with wrath against Mordecai.

10 A však zdržel se Aman, až přišel do domu svého, a poslav, povolal přátel svých a Zeres ženy své.

Nevertheless Haman restrained himself, and came into his own house, —and sent and brought in his friends, and Zeresh his wife;

11 I vypravoval jim Aman o slávě bohatství svého, i o množství synů svých, i o všem, čímž ho zvelebil král, a jak ho vyvýšil nad knížata i služebníky královské.

and Haman recounted unto them the glory of his riches, and the multitude of his children, —and all the things wherein the king had promoted him to power, and how he had advanced him, above the rulers and the servants of the king.

12 A doložil Aman: Nadto nepozvala Ester královna s králem na hody, kteréž byla připravila jen mne, a ještě i k zejtří pozván jsem od ní s králem.

And Haman said, Moreover Esther the queen did bring in no one with the king into the banquet which she had prepared, saving myself, —yea moreover, even for to-morrow, I, am invited unto her, with the king.

13 Ale všecko to nic mi neprospívá, pokudžkoli vídám Mardochea, toho Žida, sedati u brány královské.

Yet, all this, sufficeth me not, —so long as, I, see Mordecai the Jew, sitting in the gate of the king.

14 Řekla jemu Zeres žena jeho, i všickni přátelé jeho: Nechť udělají šibenici zvýši padesáti loket, a ráno rci králi, aby na ní oběsili Mardochea, a vejdi s králem na hody vesele. I líbila se ta rada Amanovi, a rozkázal postaviti šibenici.

Then said Zeresh his wife and all his friends unto him, Let them make ready a gallows, of the height of fifty cubits, and, in the morning, speak thou unto the king, that they hang Mordecai thereon, then go with the king into the banquet joyfully. And the thing seemed good before Haman, and he made ready the gallows.