Efezským 5
1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
ato yUyaM priyabAlakA ivezvarasyAnukAriNo bhavata,
2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
khrISTa iva premAcAraM kuruta ca, yataH so'smAsu prema kRtavAn asmAkaM vinimayena cAtmanivedanaM kRtvA grAhyasugandhArthakam upahAraM baliJcezvarAca dattavAn|
3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
kintu vezyAgamanaM sarvvavidhAzaucakriyA lobhazcaiteSAm uccAraNamapi yuSmAkaM madhye na bhavatu, etadeva pavitralokAnAm ucitaM|
4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
aparaM kutsitAlApaH pralApaH zleSoktizca na bhavatu yata etAnyanucitAni kintvIzvarasya dhanyavAdo bhavatu|
5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
vezyAgAmyazaucAcArI devapUjaka iva gaNyo lobhI caiteSAM koSi khrISTasya rAjye'rthata Izvarasya rAjye kamapyadhikAraM na prApsyatIti yuSmAbhiH samyak jJAyatAM|
6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
anarthakavAkyena ko'pi yuSmAn na vaJcayatu yatastAdRgAcArahetoranAjJAgrAhiSu lokeSvIzvarasya kopo varttate|
7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.
tasmAd yUyaM taiH sahabhAgino na bhavata|
8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
pUrvvaM yUyam andhakArasvarUpA AdhvaM kintvidAnIM prabhunA dIptisvarUpA bhavatha tasmAd dIpteH santAnA iva samAcarata|
9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
dIpte ryat phalaM tat sarvvavidhahitaiSitAyAM dharmme satyAlApe ca prakAzate|
10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
prabhave yad rocate tat parIkSadhvaM|
11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
yUyaM timirasya viphalakarmmaNAm aMzino na bhUtvA teSAM doSitvaM prakAzayata|
12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
yataste lokA rahami yad yad Acaranti taduccAraNam api lajjAjanakaM|
13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
yato dIptyA yad yat prakAzyate tat tayA cakAsyate yacca cakAsti tad dIptisvarUpaM bhavati|
14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
etatkAraNAd uktam Aste, "he nidrita prabudhyasva mRtebhyazcotthitiM kuru| tatkRte sUryyavat khrISTaH svayaM tvAM dyotayiSyati|"
15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
ataH sAvadhAnA bhavata, ajJAnA iva mAcarata kintu jJAnina iva satarkam Acarata|
16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
samayaM bahumUlyaM gaNayadhvaM yataH kAlA abhadrAH|
17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
tasmAd yUyam ajJAnA na bhavata kintu prabhorabhimataM kiM tadavagatA bhavata|
18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
sarvvanAzajanakena surApAnena mattA mA bhavata kintvAtmanA pUryyadhvaM|
19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
aparaM gItai rgAnaiH pAramArthikakIrttanaizca parasparam Alapanto manasA sArddhaM prabhum uddizya gAyata vAdayata ca|
20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
sarvvadA sarvvaviSaye'smatprabho yIzoH khrISTasya nAmnA tAtam IzvaraM dhanyaM vadata|
21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
yUyam IzvarAd bhItAH santa anye'pareSAM vazIbhUtA bhavata|
22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
he yoSitaH, yUyaM yathA prabhostathA svasvasvAmino vazaGgatA bhavata|
23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
yataH khrISTo yadvat samite rmUrddhA zarIrasya trAtA ca bhavati tadvat svAmI yoSito mUrddhA|
24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
ataH samiti ryadvat khrISTasya vazIbhUtA tadvad yoSidbhirapi svasvasvAmino vazatA svIkarttavyA|
25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
aparaJca he puruSAH, yUyaM khrISTa iva svasvayoSitsu prIyadhvaM|
26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
sa khrISTo'pi samitau prItavAn tasyAH kRte ca svaprANAn tyaktavAn yataH sa vAkye jalamajjanena tAM pariSkRtya pAvayitum
27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
aparaM tilakavalyAdivihInAM pavitrAM niSkalaGkAJca tAM samitiM tejasvinIM kRtvA svahaste samarpayituJcAbhilaSitavAn|
28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
tasmAt svatanuvat svayoSiti premakaraNaM puruSasyocitaM, yena svayoSiti prema kriyate tenAtmaprema kriyate|
29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
ko'pi kadApi na svakIyAM tanum RtIyitavAn kintu sarvve tAM vibhrati puSNanti ca| khrISTo'pi samitiM prati tadeva karoti,
30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
yato vayaM tasya zarIrasyAGgAni mAMsAsthIni ca bhavAmaH|
31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
etadarthaM mAnavaH svamAtApitaro parityajya svabhAryyAyAm AsaMkSyati tau dvau janAvekAGgau bhaviSyataH|
32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
etannigUDhavAkyaM gurutaraM mayA ca khrISTasamitI adhi tad ucyate|
33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
ataeva yuSmAkam ekaiko jana Atmavat svayoSiti prIyatAM bhAryyApi svAminaM samAdarttuM yatatAM|
