< Efezským 5 >

1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
Aa le mitsikombea an’ Andrianañahare hoe anakisoke;
2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
naho mañaveloa am-pikokoañe, hambañe amy fikokoa’ Iesoà antikañey, ie namoea’e aiñe ho enga naho soroñe mandrifondrifoñe aman’ Añahare.
3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
Le asoao tsy ho toñoneñe ama’ areo ze atao fiolorañe tsy mañeva; naho ze haleorañe ndra fihañañe, amy t’ie tsy mañeva o noro’eo;
4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
apoho ka ze timbo, naho hakanìfoke naho sole maràñe, fa fonga tsy mete; vaho mañandriàña.
5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
Mahafohina an-katò te tsy aman-anjara amy fifehea’ i Norizañey naho aman’ Añahare ty mpiolotse ami’ty tsy evà’e naho ty mpanao haloloañe, vaho ty mihàñe (ie fiatoañe am-bara).
6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
Ko mete fañahieñe an-tsaontsy kòake; ie mikaike ty haviñeran’ Añahare amo anam-panjeharañeo.
7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.
Le ko ireketañe.
8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
Ni-hamoromoroñañe nahareo te taolo, fe hazavàñe amy Talè ao henaneo. Mañaveloa hoe anan-kazavàñe,
9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
(Ty voka’ o Hazavàñeo le ze hene hasoa naho havantañañe vaho hatò),
10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
mamente ze mahafale’ i Talè.
11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
Ko mitrao-baoñe amo satan-kaieñe tsy vokatseo, fa aboaho ambatraike,
12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
toe manalatse, tsy talili­eñe o anoe’ iereo añ’etakeo.
13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
Malange ze he’e ­aborake an-kazavàñe eo, naho toe mazava ze nampidodeañe;
14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
zay ty nampisaontsie’e ty hoe: Mivañona ry mirotseo, mitroara an-kavilasy, hitsavavàha’ i Norizañey.
15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
Itaò arè ty fañaveloa’ areo tsy hanahake o tsy aman-kilalao, fe tsikombeo o mahihitseo,
16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
rombaho o nifotoañañeo, fa raty o androo.
17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
Aa le ko misare gege, fa arendreho ze satri’ i Talè.
18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
Ko manao jike an-divay ie minday haloloañe; fa mihalifora amy Arofoy,
19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
mifampi­saontsia an-jejo naho sabo, naho an-takasy miavake, bekò naho titihò añ’arofo ao t’i Talè,
20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
kila raha ro andriañeñe nainai’e aman’ Añahare Rae, amy tahina’ i Talèntika Iesoà Norizañeiy,
21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
vaho mifampiambanea am-pañeveñañe i Norizañey.
22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
O roakembao, miandalia amo vali’ areoo, hoe amy Talè.
23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
Toe lohà’ i vali’ey ty lahilahy, hambañe ami’ty maha lohà’ i Fivoriy i Norizañe mpandrombak’ i Fañòvaiy.
24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
Aa le hambañe ami’ty fiambanea’ o Fivorio amy Norizañey, ty rakemba amy vali’ey amy ze he’e.
25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
O ry lahilahio, kokò ty vali’ areo, hambañe ami’ty nikokoa’ i Norizañey i Fivoriy naho namoea’e aiñe,
26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
ie navahe’e naho nikotriñe’e amy fampandroañe rano añamy tsaray,
27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
hampiatrefa’e ho Fivory lifots’ engeñe, tsy amam-pepo ndra komake ndra loli’e hoe izay, f’ie hiavake tsy aman-kila.
28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
Ehe mikokoa valy manahake ty vata’o ry lahilahio; mikoko vatañe ty mikoko valy.
29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
Toe tsy eo ty malaim-batañe, fa fahana’e naho beize’e hambañe amy Norizañey o Fivorio,
30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
amy t’ie mpi­traok’ am-pañova’e ao:
31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
Izay ty isitaha’ ondaty aman-drae’e naho rene hipiteke ami’ty vali’e, vaho ho fañova raike i roroey.
32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
Tafatoño jabajaba izay, fa i Norizañey naho i Fivoriy ro ivolañako.
33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
F’ie, sindre mikokoa tañanjomba manahake ty vata’e, vaho miasia valy ry rakembao.

< Efezským 5 >