Efezským 5
1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
Estote ergo imitatores Dei, sicut filii charissimi:
2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
et ambulate in dilectione, sicut et Christus dilexit nos, et tradidit semetipsum pro nobis oblationem, et hostiam Deo in odorem suavitatis.
3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
Fornicatio autem, et omnis immunditia, aut avaritia nec nominetur in vobis, sicut decet sanctos:
4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
aut turpitudo, aut stultiloquium, aut scurrilitas, quæ ad rem non pertinet: sed magis gratiarum actio.
5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
Hoc enim scitote intelligentes: quod omnis fornicator, aut immundus, aut avarus, quod est idolorum servitus, non habet hereditatem in regno Christi, et Dei.
6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
Nemo vos seducat inanibus verbis: propter hæc enim venit ira Dei in filios diffidentiæ.
7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.
Nolite ergo effici participes eorum.
8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
Eratis enim aliquando tenebræ: nunc autem lux in Domino. Ut filii lucis ambulate:
9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
fructus enim lucis est in omni bonitate, et iustitia, et veritate:
10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
probantes quid sit beneplacitum Deo:
11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
et nolite communicare operibus infructuosis tenebrarum, magis autem redarguite.
12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
Quæ enim in occulto fiunt ab ipsis, turpe est et dicere.
13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
Omnia autem, quæ arguuntur, a lumine manifestantur: omne enim, quod manifestatur, lumen est.
14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
Propter quod dicit: Surge qui dormis, et exsurge a mortuis, et illuminabit te Christus.
15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
Videte itaque fratres, quomodo caute ambuletis: non quasi insipientes,
16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
sed ut sapientes: redimentes tempus, quoniam dies mali sunt.
17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
Propterea nolite fieri imprudentes: sed intelligentes quæ sit voluntas Dei.
18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
Et nolite inebriari vino, in quo est luxuria: sed implemini Spiritu Sancto,
19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
loquentes vobismetipsis in psalmis, et hymnis, et canticis spiritualibus, cantantes, et psallentes in cordibus vestris Domino,
20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
gratias agentes semper pro omnibus, in nomine Domini nostri Iesu Christi Deo et Patri.
21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
Subiecti invicem in timore Christi.
22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
Mulieres viris suis subditæ sint, sicut Domino:
23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
quoniam vir caput est mulieris: sicut Christus caput est Ecclesiæ: Ipse, salvator corporis eius.
24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
Sed sicut Ecclesia subiecta est Christo, ita et mulieres viris suis in omnibus.
25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
Viri, diligite uxores vestras, sicut et Christus dilexit Ecclesiam, et seipsum tradidit pro ea,
26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
ut illam sanctificaret, mundans lavacro aquæ in Verbo vitæ,
27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
ut exhiberet ipse sibi gloriosam Ecclesiam, non habentem maculam, aut rugam, aut aliquid huiusmodi, sed ut sit sancta et immaculata.
28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
Ita et viri debent diligere uxores suas ut corpora sua. Qui suam uxorem diligit, seipsum diligit.
29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
Nemo enim umquam carnem suam odio habuit: sed nutrit, et fovet eam, sicut et Christus Ecclesiam:
30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
quia membra sumus corporis eius, de carne eius, et de ossibus eius.
31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
Propter hoc relinquet homo patrem, et matrem suam, et adhærebit uxori suæ: et erunt duo in carne una.
32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
Sacramentum hoc magnum est; ego autem dico in Christo et in Ecclesia.
33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.
Verumtamen et vos singuli, unusquisque uxorem suam sicut seipsum diligat: uxor autem timeat virum suum.
