Efezským 4
1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
ato bandirahaM prabho rnAmnA yuShmAn vinaye yUyaM yenAhvAnenAhUtAstadupayuktarUpeNa
2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
sarvvathA namratAM mR^idutAM titikShAM parasparaM pramnA sahiShNutA nchAcharata|
3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
praNayabandhanena chAtmana ekyaM rakShituM yatadhvaM|
4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
yUyam ekasharIrA ekAtmAnashcha tadvad AhvAnena yUyam ekapratyAshAprAptaye samAhUtAH|
5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
yuShmAkam ekaH prabhureko vishvAsa ekaM majjanaM, sarvveShAM tAtaH
6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
sarvvoparisthaH sarvvavyApI sarvveShAM yuShmAkaM madhyavarttI chaika Ishvara Aste|
7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
kintu khrIShTasya dAnaparimANAnusArAd asmAkam ekaikasmai visheSho varo. adAyi|
8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
yathA likhitam Aste, "Urddhvam Aruhya jetR^in sa vijitya bandino. akarot| tataH sa manujebhyo. api svIyAn vyashrANayad varAn||"
9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
Urddhvam AruhyetivAkyasyAyamarthaH sa pUrvvaM pR^ithivIrUpaM sarvvAdhaHsthitaM sthAnam avatIrNavAn;
10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
yashchAvatIrNavAn sa eva svargANAm uparyyuparyyArUDhavAn yataH sarvvANi tena pUrayitavyAni|
11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
sa eva cha kAMshchana preritAn aparAn bhaviShyadvAdino. aparAn susaMvAdaprachArakAn aparAn pAlakAn upadeshakAMshcha niyuktavAn|
12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
yAvad vayaM sarvve vishvAsasyeshvaraputraviShayakasya tattvaj nAnasya chaikyaM sampUrNaM puruShartha nchArthataH khrIShTasya sampUrNaparimANasya samaM parimANaM na prApnumastAvat
13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
sa paricharyyAkarmmasAdhanAya khrIShTasya sharIrasya niShThAyai cha pavitralokAnAM siddhatAyAstAdR^isham upAyaM nishchitavAn|
14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
ataeva mAnuShANAM chAturIto bhramakadhUrttatAyAshChalAchcha jAtena sarvveNa shikShAvAyunA vayaM yad bAlakA iva dolAyamAnA na bhrAmyAma ityasmAbhi ryatitavyaM,
15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
premnA satyatAm AcharadbhiH sarvvaviShaye khrIShTam uddishya varddhitavya ncha, yataH sa mUrddhA,
16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
tasmAchchaikaikasyA Ngasya svasvaparimANAnusAreNa sAhAyyakaraNAd upakArakaiH sarvvaiH sandhibhiH kR^itsnasya sharIrasya saMyoge sammilane cha jAte premnA niShThAM labhamAnaM kR^itsnaM sharIraM vR^iddhiM prApnoti|
17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
yuShmAn ahaM prabhunedaM bravImyAdishAmi cha, anye bhinnajAtIyA iva yUyaM pUna rmAcharata|
18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
yataste svamanomAyAm AcharantyAntarikAj nAnAt mAnasikakAThinyAchcha timirAvR^itabuddhaya IshvarIyajIvanasya bagIrbhUtAshcha bhavanti,
19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
svAn chaitanyashUnyAn kR^itvA cha lobhena sarvvavidhAshauchAcharaNAya lampaTatAyAM svAn samarpitavantaH|
20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
kintu yUyaM khrIShTaM na tAdR^ishaM parichitavantaH,
21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
yato yUyaM taM shrutavanto yA satyA shikShA yIshuto labhyA tadanusArAt tadIyopadeshaM prAptavantashcheti manye|
22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
tasmAt pUrvvakAlikAchArakArI yaH purAtanapuruSho mAyAbhilAShai rnashyati taM tyaktvA yuShmAbhi rmAnasikabhAvo nUtanIkarttavyaH,
23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
yo navapuruSha IshvarAnurUpeNa puNyena satyatAsahitena
24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
dhArmmikatvena cha sR^iShTaH sa eva paridhAtavyashcha|
25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
ato yUyaM sarvve mithyAkathanaM parityajya samIpavAsibhiH saha satyAlApaM kuruta yato vayaM parasparam a Ngapratya NgA bhavAmaH|
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
aparaM krodhe jAte pApaM mA kurudhvam, ashAnte yuShmAkaM roShesUryyo. astaM na gachChatu|
27 Nedávejte místa ďáblu.
aparaM shayatAne sthAnaM mA datta|
28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
choraH punashchairyyaM na karotu kintu dInAya dAne sAmarthyaM yajjAyate tadarthaM svakarAbhyAM sadvR^ittyA parishramaM karotu|
29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
aparaM yuShmAkaM vadanebhyaH ko. api kadAlApo na nirgachChatu, kintu yena shroturupakAro jAyate tAdR^ishaH prayojanIyaniShThAyai phaladAyaka AlApo yuShmAkaM bhavatu|
30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
apara ncha yUyaM muktidinaparyyantam Ishvarasya yena pavitreNAtmanA mudrayA NkitA abhavata taM shokAnvitaM mA kuruta|
31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
aparaM kaTuvAkyaM roShaH koShaH kalaho nindA sarvvavidhadveShashchaitAni yuShmAkaM madhyAd dUrIbhavantu|
32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
yUyaM parasparaM hitaiShiNaH komalAntaHkaraNAshcha bhavata| aparam IshvaraH khrIShTena yadvad yuShmAkaM doShAn kShamitavAn tadvad yUyamapi parasparaM kShamadhvaM|
