< Efezským 4 >
1 Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste,
Kawk ih kami ah na oh o baktih toengah, kawk ih kami hoi kamcuk ah kho na sak o hanah, Angraeng pongah thongkrah kami, Kai mah kang pacae o,
2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
hmuen boih ah, minawk tlim ah khosakhaih, poeknaemhaih hoi palungsawkhaih to tawn oh loe, maeto hoi maeto amlunghaih hoiah khosah oh;
3 Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
Muithla ah poekhaih maeto amhong thai hanah tha pathok oh.
4 Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho.
Oephaih maeto tawnh hanah nangcae to kawk baktih toengah, takpum maeto hoi Muithla maeto ni oh;
5 Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
Angraeng maeto, tanghaih maeto, tuinuemhaih maeto,
6 Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
kaminawk boih ih Ampa, Sithaw maeto khue ni oh, anih loe aicae boih ranui ah oh, kami boih khaeah oh moe, nangcae boih thungah oh.
7 Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova.
Toe Kri ih tangqum paekhaih baktih toengah, tahmenhaih loe aicae boih khaeah paek boeh.
8 Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
To pongah ni Anih ranui bangah caeh tahang naah, misong ah kaom kaminawk to a zaeh moe, kaminawk khaeah tangqumnawk to paek, tiah a thuih.
9 Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země?
(Anih caeh tahang, tiah thuih naah, anih loe long thung ih kahnaem koek ahmuen ah anghum tathuk hmaloe, tiah doeh thuih koehhaih ih na ai maw?
10 Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
Anghum tathuk kami loe, hmuen boih koepsak hanah, van boih ranui koekah daw tahang kami to thuih koehhaih ih ni.)
11 A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,
Anih mah thoemto kaminawk to patoeh ih kami, thoemto kaminawk to tahmaa, thoemto kaminawk to tamthanglok taphong kami, thoemto kaminawk to kricaa zaehoikung hoi patukkung ah paek:
12 Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,
kaciim kaminawk toksak akoep moe, Kri takpum a qoeng o sak thai hanah,
13 Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
aicae boih tanghaih hoi Sithaw Capa panoekhaih bangah maeto ah amhong moe, Kri akoephaih tawn kami maeto ah a pha o ai karoek to om tih;
14 Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
aicae loe aling thaih kaminawk mah, aling thai hanah patuk ih loknawk pongah, takhi mah hmuh naah ahnuk ahmaa kangthui nawktanawk baktiah a oh o han om ai,
15 Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
toe tih boih ah lu ah kaom, Kri hoi kangvan ah a qoeng o thai hanah, amlunghaih hoiah loktang lok thui kami ah a oh o han oh boeh:
16 Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
Anih khae hoiah ni takpum boih nawnto amcong moe, kamtomh ahuhnawk boih doeh thacaksak, takpum ah kaom tanghangnawk boih mah angmacae ih tok a sak o boih baktih toengah, takpum to amlunghaih bangah a qoeng o sak tahang.
17 A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
To pongah Angraeng rang hoiah hae tiah lok ka thuih, vaihi hoi kamtong tiah doeh angcoeng ai, Gentelnawk caehhaih baktiah caeh o hma lai ah,
18 Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
nihcae panoekhaih loe khoving baktiah tahmuep moe, panoekhaih tawn o ai, palung mik a maeng o pongah, Sithaw hinghaih hoiah amkhraeng o ving boeh:
19 Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
nihcae loe azathaih tawn o ai, taksa koehhaih bangah thacak o parai moe, long taksa koeh hmoekhaih palung tawnh o pongah, kaciim ai hmuennawk boih to a sak o.
20 Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
To baktih hmuen to Kri khae hoiah nam tuk o ai;
21 Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
Anih kawng to na thaih o boeh, loktang loe Jesu ah ni oh, tiah anih mah ang patuk o boeh:
22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
canghnii ih aling koehhaih palungthin hoiah kamro kangquem hinghaih to angkhring oh loe,
23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
Muithla ah poekhaih palungthin to angtha o sak ah;
24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
toenghaih hoi loktang ciimcaihaih bangah, Sithaw ah sak ih kami kangtha to angkhuk oh.
25 Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.
To pongah lok amlaihaih to takhoe oh, aicae loe takpum maeto hoi kaom tanghang ah a oh o pongah, kami boih mah a imtaeng kami khaeah loktang lok to thuih han oh.
26 Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
Palung na phui o, toe zaehaih sah o hmah: palung na phuihaih loe niduem hmah nasoe.
27 Nedávejte místa ďáblu.
Setan hanah ahmuen pahoe pae o hmah.
28 Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému.
Paqu kami loe paqu hma lai nasoe: toksah nasoe loe, amtang kaminawk abom hanah, kahoih hmuen to a ban hoiah sah nasoe.
29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.
Na pakha thung hoiah loksae tacawt hmah nasoe, tahngai kaminawk atho oh thai hanah, atho kaom lok to patoh oh.
30 A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení.
Sithaw ih Kacai Muithla to palungsae o sak hmah, Anih hoiah ni akranghaih ni karoek to hanah catui ang daeng o.
31 Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
Hnukmahaih, poek amthuenghaih, palungphuihaih, hraw-anghaih, loksethaih hoi uthaihnawk boih to nangmacae khae hoiah takhoe o ving ah:
32 Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
maeto hoi maeto nuiah tahmenhaih hoi amlunghaih to tawn oh, Kri ah Sithaw mah ang tahmen o baktih toengah, nangcae doeh maeto hoi maeto tahmenhaih tawn oh.