Kazatel 9
1 Všecko to zajisté rozvažoval jsem v srdci svém, abych vysvětlil všecko to, že spravedliví a moudří, i skutkové jejich jsou v rukou Božích. Jakož milosti, tak ani nenávisti nezná člověk ze všech věcí, kteréž jsou před oblíčejem jeho.
Hiche jonghi keiman chingthei tah in ka khol in: Pathen ngaisah hole miching ho jong Pathen khutna uma ahiuvin, amaho hi Pathen’in ahepi ding hinauvem ti koima ahetoh’a aumpoi.
2 Všecko se děje jednostejně při všech; jedna a táž případnost jest spravedlivého jako bezbožného, dobrého a čistého jako nečistého, obětujícího jako toho, kterýž neobětuje, tak dobrého jako hříšníka, přisahajícího jako toho, kterýž se přísahy bojí.
Mi tinin atonsot mun diu ngah jinga uma ahiuve, michonpha hihen, migilou hijong leh, mipha hihen, miphalou hijongleh, athenga kigel ho hiuhen, athenglou hijongleu, hou ngaisah hihen, hou ngaisahlou hijongleh, mipha hon jong michonse ho bangma’a Pathen’a kitepna neiho jong kitepna neilouho toh kithakhatma ahije.
3 A toť jest přebídná věc mezi vším tím, což se děje pod sluncem, že případnost jednostejná jest všechněch, ovšem pak že srdce synů lidských plné jest zlého, a že bláznovství přídrží se srdce jejich, pokudž živi jsou, potom pak umírají,
Amitakip nipi noija umho jouse chan kibanga athiltou hi lungdon umtah ahi. Hitobang hohin thilpha bolbe nadinga ching thei lou’uva ahi. Chusang in amahon angol nau joh chu aki deilhen uve, ajeh chu amaho kinepna neilou ahiuve. Amasang uva imacha dang umlou thina bou chu uma ahi.
4 Ačkoli ten, kterýž tovaryší se všechněmi živými, má naději, an psu živému lépe jest nežli lvu mrtvému.
Mihing ding in kinepna bou aum’e. Ama hon asei uvin, “Uicha hing chu keipi thisa sangin aphachom joi.”
5 Nebo živí vědí, že umříti mají, mrtví pak nevědí nic, aniž více mají odplaty, proto že v zapomenutí přišla památka jejich.
Mihngho chun athi diu beh akihet’uvin, hinlah athisa hon imacha ahe tapouve.
6 Anobrž i milování jejich, i nenávist jejich, i závist jejich zahynula, a již více nemají dílu na věky v žádné věci, kteráž se děje pod sluncem.
Amahon ahinkhouva ipi hijongleh abholchanu chu ki-ngailut, ki-thet, ki-mitthip abonna achemangsa ahitai. Amahon hiche leiset chunga hin bolbe ding anei tapouve.
7 Nuže tedy jez s radostí chléb svůj, a pí s veselou myslí víno své, nebo již oblibuje Bůh skutky tvé.
Hijeh chun na-an chu kipah thanomtah in nen, chule na-lengpitwi chu lung kipah pum in don in, ajeh chu Pathen’in hichu aphatsah ahi.
8 Každého času ať jest roucho tvé bílé, a oleje na hlavě tvé nechť není nedostatku.
Von hoipen chun kivon in, chule lou namtui chu kinu-in.
9 Živ buď s manželkou, kterouž jsi zamiloval, po všecky dny života marnosti své, kterýžť dán pod sluncem po všecky dny marnosti tvé; nebo to jest podíl tvůj v životě tomto a při práci tvé, kterouž vedeš pod sluncem.
Numei nangailutnu chuto nipi noija Pathen’in napeh nahinkho umpet chun kipahtah in hing khom in. Najia nanei chuto phaten hingkhom lhon in.
10 Všecko, což by před se vzala ruka tvá k činění, podlé možnosti své konej; nebo není práce ani důmyslu ani umění ani moudrosti v hrobě, do něhož se béřeš. (Sheol h7585)
Nabol chan chu hoitah’in bol tan. Ajeh chu nangma lhankhuh’a na chetengleh natoh ding um talou ding, tohgon jong um talou ding, hetna jeng jong umta pontin, chihna geija bei ding ahitai. (Sheol h7585)
11 A obrátiv se, spatřil jsem pod sluncem, že nezáleží běh na rychlých, ani boj na udatných, nýbrž ani živnost na moudrých, ani bohatství na opatrných, ani přízeň na umělých, ale podlé času a příhody přihází se všechněm.
Keiman nipi noija adang chom khat jong ka mudoh’e. Lhaija hat penpan jong kipaman amu jing ahipoi, chule galsatna hatpenpa jeng jong chu galjona chang jing ahipoi. Miching jong chu kelthoh’a avale jipet aum in, chule khut them hon jong lungkimna amudeh pouve. Chule lekhathem tahho jong chu lolhinna hinkho mang jinga ahipouve. Hiche ho jouse hi vang'in apohji ahin, hitia chu aphatcha amuna gatoh kha kiti ahi.
12 Nebo tak nezná člověk času svého jako ryby, kteréž loveny bývají sítí škodlivou, a jako ptáci polapeni bývají osídlem; tak zlapáni bývají synové lidští v čas zlý, když na ně připadá v náhle.
Itobang phat hahsa hunglhung ding ahi koima asei theija aum poi. Ngalen sung’a um vacha athangkol sunga um tobang'in miho chu phulou helouvin hamset nan apha jiuve.
13 Také i tuto moudrost viděl jsem pod sluncem, kteráž za velikou byla u mne:
Hichea hin chihna themkhat keima vannoi khosah dan hin eilung lut sah aume.
14 Bylo město malé, a v něm lidí málo, k němuž přitáhl král mocný, a obehnav je, zdělal proti němu náspy veliké.
Khopi neocha khat asunga cheng mijong themkhat bou ahiuve, chule leng lentah khat chu asepai hotoh ahung un, khopi chu aum kimvel tauve.
15 I nalezen jest v něm muž chudý moudrý, kterýž vysvobodil to město moudrostí svou, ačkoli žádný nevzpomenul na muže toho chudého.
Mivaicha, michingtah khat chun hiche khopi chu iti huhdoh ding ahi ahen, chule hitichun huhdoh in aumtai. Hinlah hiche jou chun koima chan akoma kipa thu aseipouve.
16 Protož řekl jsem já: Lepší jest moudrost než síla, ačkoli moudrost chudého toho byla v pohrdání, a slov jeho neposlouchali.
Hiti chun, chihna hi thahat sanga aphatjoh vang'in, miching chu avaichatleh mi nahsahmo achang e. Athuseidoh ho chu kipapi sotna koiman anei poi.
17 Slov moudrých pokojně poslouchati sluší, raději než křiku panujícího mezi blázny.
Leng ngolpa kisen aw jahsang in michingpan olcha thu asei jah nom aum joi.
18 Lepší jest moudrost než nástrojové váleční, ale nemoudrý jeden kazí mnoho dobrého.
Galman chah hoa kivon kichei sang in chih thujah apha joi. Hinlah michonse khat chun apha tampi asuh mang thei joh ahi.
