Kazatel 8
1 Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
Chihna neihi iti kidan hitam, thil ho geltohna neija chule ipi kiseina ahi phongdoh chihna hin, mihem amai avahsah in lungkhohna asunem theije.
2 Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
Nangman Pathen thua nung dinga nakitepna dung jui chun lengpa thu thun nung in.
3 Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
Natoh ding kin bollou ding in kigo hih in, chule lungthim phalou gongho tojong pan lakhom hih beh-in, ajeh chu lengpan abolnom nom abolthei ahije.
4 Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
Athupeh chu thaneina in ajuijin, koima ananjou dingleh ipi dinga hitia nabol ham tia seithei ding aum poi.
5 Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
Athua nungho chun talen man pouvinte. Miching ho chun adih bolna ding phat ahaimil pouvin chule abolje ahet tei ding’u ahi.
6 Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
Ajeh chu thil ijakai bolna ding phat le bolje hetna phat mikhat chun hahsatna ato teng jongleh amuji ahi.
7 Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
Ahimong in, ipi hunglhung ding ahi hephalou mipi chun iti hichu apel thei diu hitam?
8 Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
I-lah’uva ithi diu nikho atuhtang thei ium pouve. Hiche muthim galsatna, ito diu hi ahoidohna ding aum poi.
9 Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
Hiche nipi noija che jinga, chal jinga um miho chun khat le khat kisuh khah tona aneiyu hi lunggil tah in kangaiton ahi.
10 A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
Keiman migilou ho jabol tah’a akivui kamui. Hinlah amaho hi houin sunga chu kijomtah’a athilbol phalouvu umna mun ma’a chun jabolna achanguve! Hiche jong hi ajeh bei tobangbep ahi kit’e.
11 Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
Asukhel chu gimbolna akipeh paiji louva ahileh, miho chun thilse bol ding in ahung kitil khou doh jiuvin ahi.
12 A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
Hinlah mikhat chun chonset javei jen bol hen lang chule sotpi hing nalai henlang hijongleh, Pathen gingho dingin aphajo cheh ahiti, keiman kahei.
13 S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
Migilouho chu lolhing lou diu ahi, ajeh chu amahon Pathen ginna anei pouve. Nilhah lam lim tobangbep’in ahinkhou sotponte.
14 Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
Chule hiche hi i-chen nau vannoi leisetna ajehbeija ahideh poi. Hiche lei hinkhoa hin miphaho jong chu migilouho bolla akibol kom aum jiuvin, chule migilouho hi miphatah bolla akibol nau jong aumjie. Hiche jong hi ajehbei tobangbep chu ahi.
15 A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
Hiti chun keiman nuijat’umna chu ka phatsah’in ahi, ajeh chu mihon aneh uva, adon uva chule hinkho akipa thanoppi diu hi kaphat sahpeh ahi. Hitia chu Pathen’in amaho chu nipi noija ana tohgim nauva kon kipana khat anei theina diu ahi.
16 A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
Keiman chihna kaholna’a hin, chule hiche vannoi leiset chunga miho pohgih poh kavet jingna’a hin, keiman kakholdoh chu sunle janna kichol tih um louva kho-sahna ka mudoh in ahi.
17 A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.
Keiman kahetdoh chu mihem koimachan Pathen’in nipi noija anatohdoh chu akholdoh joulou ding ahi, tihi ahi. Mihem koima chan ipi seijong leh miching penho jengin jong ijakai akholdoh joulou diu ahi.
