< Kazatel 7 >

1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
Un buen nombre es mejor que el aceite de gran precio, y el día de la muerte que el día de nacimiento.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
Es mejor ir a la casa del llanto que ir a la casa del banquete; porque ese es el fin de cada hombre, y los vivos lo llevarán a sus corazones.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
El dolor es mejor que la alegría; Cuando la cara está triste, la mente mejora.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
Los corazones de los sabios están en la casa del llanto; más los corazones de los necios están en la casa de la alegría.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
Es mejor tomar nota de la represión de los hombres sabios, que escuchar el canto de los necios.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
Al igual que el crujir de espinas debajo de una olla, también lo es la risa de un hombre necio; y esto de nuevo no tiene ningún propósito.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Los sabios están preocupados por la opresión de los crueles, y dar dinero es la destrucción del corazón.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
El fin de una cosa es mejor que su comienzo, y un espíritu amable es mejor que el orgullo.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
No dejes que tu espíritu se enoje; Porque la ira está en el corazón de los necios.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
No digas: ¿Por qué los días que han pasado son mejores que estos? Tal pregunta no proviene de la sabiduría.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
La sabiduría junto con una herencia es buena, y un beneficio para los que ven el sol.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
La sabiduría evita que un hombre corra peligro, como protege el dinero; pero el valor del conocimiento es que la sabiduría da vida a su dueño.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Reflexiona sobre la obra de Dios. ¿Quién enderezará lo que él ha torcido?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
En el día de la riqueza ten alegría, pero en el día del mal, piensa: Dios ha puesto el uno en contra del otro, para que el hombre no esté seguro de lo que sucederá después de él.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
Estos dos los he visto en mi vida que no tienen ningún propósito: un hombre bueno que llega a su fin en su justicia, y un hombre malo cuyos días son largos en su maldad.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
No seas demasiado justo y no se demasiado sabio. ¿Por qué dejar que la destrucción venga sobre ti?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
No seas malvado, y no seas necio. ¿Por qué llegar a su fin antes de tiempo?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
Es bueno tomar esto en tu mano y no apartarte de esto otro; el que tiene temor de Dios estará libre de los dos.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
La sabiduría hace a un hombre sabio más fuerte que diez gobernantes en una ciudad.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
No hay hombre en la tierra de tal justicia que haga el bien y esté libre de pecado todos los días.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
No escuches todas las palabras que los hombres dicen, por temor a escuchar las maldiciones de tu siervo.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
Tu corazón tiene conocimiento de la frecuencia con que otros han sido maldecidos por ti.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
Todo esto lo he puesto a prueba por sabiduría; Dije: Seré sabio, pero estaba lejos de mí.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
Lejos está la existencia verdadera, y muy profunda; ¿Quién puede tener conocimiento de ello?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
Me dediqué a conocer y a buscar la sabiduría y la razón de las cosas, y reconocer la maldad de la insensatez y la necedad de la locura.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
Y vi una cosa más amarga que la muerte, incluso la mujer cuyo corazón está lleno de trucos y redes, y cuyas manos son como cadenas. Aquel con quien Dios se complace se liberará de ella, pero el pecador será tomado por ella.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
¡Mira! Esto lo he visto, dijo el Predicador, tomando una cosa tras otra para obtener la cuenta verdadera,
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
Que mi alma todavía está buscando, pero no la tengo; un hombre entre mil he visto; Pero una mujer entre todas estas no he hallado.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Esto solo lo he visto, que Dios enderezó a los hombres, pero han estado buscando todo tipo de artimañas.

< Kazatel 7 >