Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
名は美膏に愈り 死る日は生るる日に愈る
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
哀傷の家に入は宴樂の家に入に愈る 其は一切の人の終かくのごとくなればなり 生る者またこれをその心にとむるあらん
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
悲哀は嬉笑に愈る 其は面に憂色を帶るなれば心も善にむかへばなり
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
賢き者の心は哀傷の家にあり 愚なる者の心は喜樂の家にあり
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
賢き者の勸責を聽は愚なる者の歌詠を聽に愈るなり
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
愚なる者の笑は釜の下に焚る荊棘の聲のごとし是また空なり
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
賢き人も虐待る事によりて狂するに至るあり賄賂は人の心を壞なふ
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
事の終はその始よりも善し 容忍心ある者は傲慢心ある者に勝る
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
汝氣を急くして怒るなかれ 怒は愚なる者の胸にやどるなり
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
昔の今にまさるは何故ぞやと汝言なかれ 汝の斯る問をなすは是智慧よりいづる者にあらざるなり
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
智慧の上に財產をかぬれば善し 然れば日を見る者等に利益おほかるべし
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
智慧も身の護庇となり銀子も身の護庇となる 然ど智惠はまたこれを有る者に生命を保しむ 是知識の殊勝たるところなり
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
汝神の作爲を考ふべし 神の曲たまひし者は誰かこれを直くすることを得ん
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
幸福ある日には樂め 禍患ある日には考へよ 神はこの二者をあひ交錯て降したまふ 是は人をしてその後の事を知ることなからしめんためなり
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
我この空の世にありて各樣の事を見たり 義人の義をおこなひて亡ぶるあり 惡人の惡をおこなひて長壽あり
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
汝義に過るなかれまた賢に過るなかれ 汝なんぞ身を滅すべけんや
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
汝惡に過るなかれまた愚なる勿れ 汝なんぞ時いたらざるに死べけんや
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
汝此を執は善しまた彼にも手を放すなかれ 神を畏む者はこの一切の者の中より逃れ出るなり
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
智慧の智者を幇くることは邑の豪雄者十人にまさるなり
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
正義して善をおこなひ罪を犯すことなき人は世にあることなし
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
人の言出す言詞には凡て心をとむる勿れ 恐くは汝の僕の汝を詛ふを聞こともあらん
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
汝も屡人を詛ふことあるは汝の心に知ところなり
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
我智慧をもてこの一切の事を試み我は智者とならんと謂たりしが遠くおよばざるなり
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
事物の理は遠くして甚だ深し 誰かこれを究むることを得ん
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
我は身をめぐらし心をもちひて物を知り事を探り 智慧と道理を索めんとし 又惡の愚たると愚癡の狂妄たるを知んとせり
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
我了れり 婦人のその心羅と網のごとくその手縲絏のごとくなる者は是死よりも苦き者なり 神の悦びたまふ者は之を避ることを得ん罪人は之に執らるべし
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
傳道者言ふ 視よ我その數を知んとして一々に算へてつひに此事を了る
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
我なほ尋ねて得ざる者は是なり 我千人の中には一箇の男子を得たれども その數の中には一箇の女子をも得ざるなり
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
我了れるところは唯是のみ 即ち神は人を正直者に造りたまひしに人衆多の計略を案出せしなり
