Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
A good name is better than costly perfume, and the day of death is better than the day of birth.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
It is better to go to a house of mourning than to a house of feasting, for mourning comes to all people at the end of life, so living people must take this to heart.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Grief is better than laughter, for after sadness of face comes gladness of heart.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
The heart of the wise is in the house of mourning, but the heart of fools is in the house of feasting.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
It is better to listen to the rebuke of the wise than to listen to the song of fools.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
For like the crackling of thorns burning under a pot, so also is the laughter of fools. This, too, is vapor.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Extortion certainly makes a wise man foolish, and a bribe corrupts the heart.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Better is the end of a matter than the beginning; and the people patient in spirit are better than the proud in spirit.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Do not be quick to anger in your spirit, for anger resides in the hearts of fools.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Do not say, “Why were the days of old better than these?” For it is not because of wisdom that you ask this question.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Wisdom, like an inheritance, is good. It benefits those who see the sun.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
For wisdom provides protection as money can provide protection, but the advantage of knowledge is that wisdom gives life to whoever has it.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Consider the deeds of God: Who can straighten out anything he has made crooked?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
When times are good, live happily in that good, but when times are bad, consider this: God has allowed both to exist side by side. For this reason, no one will find out anything that is coming after him.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
I have seen many things in my meaningless days. There are righteous people who perish in spite of their righteousness, and there are wicked people who live a long life in spite of their evil.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Do not be self-righteous, wise in your own eyes. Why should you destroy yourself?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Do not be too wicked or foolish. Why should you die before your time?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
It is good that you should take hold of this wisdom, and that you should not let go of righteousness. For the person who fears God will meet all his obligations.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Wisdom is powerful in the wise man, more than ten rulers in a city.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
There is not a righteous man on earth who does good and never sins.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Do not listen to every word that is spoken, because you might hear your servant curse you.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
Similarly, you know yourself that in your own heart you have often cursed others.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
All this have I proven by wisdom. I said, “I will be wise,” but it was more than I could be.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
Wisdom is far off and very deep. Who can find it?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
I turned my heart to learn and examine and seek wisdom and the explanations of reality, and to understand that evil is stupid and that folly is madness.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
I found that more bitter than death is any woman whose heart is full of snares and nets, and whose hands are chains. Whoever pleases God will escape from her, but the sinner will be taken by her.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
“Consider what I have discovered,” says the Teacher. “I have been adding one discovery to another in order to find an explanation of reality.
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
This is what I am still looking for, but I have not found it. I did find one righteous man among a thousand, but a woman among all those I did not find.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
I have discovered only this: That God created humanity upright, but they have gone away looking for many difficulties.”
