Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
A good name is better than precious oil, and the day of death, than the day of birth.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
It is better to go to the house of mourning than to go to the house of feasting. For that is the end of all men, and the living will lay it to his heart.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Sorrow is better than laughter, for by the sadness of the countenance the heart is made glad.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
The heart of the wise is in the house of mourning, but the heart of fools is in the house of mirth.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
It is better to hear the rebuke of a wise man, than for a man to hear the song of fools.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
For as the crackling of thorns under a pot, so is the laughter of the fool. This also is vanity.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Surely oppression makes the wise man foolish, and a bribe destroys the understanding.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Better is the end of a thing than the beginning of it. The patient in spirit is better than the proud in spirit.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Be not hasty in thy spirit to be angry, for anger rests in the bosom of fools.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Say thou not, What is the cause that the former days were better than these? For thou do not inquire wisely concerning this.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Wisdom is as good as an inheritance, yea, it is more excellent for those who see the sun.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
For wisdom is a defense, even as money is a defense. But the excellency of knowledge is, that wisdom preserves the life of him who has it.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Consider the work of God. For who can make that straight, which he has made crooked?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
In the day of prosperity be joyful, and in the day of adversity consider. Yea, God has made the one side by side with the other, to the end that man should not find out anything after him.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
All this I have seen in my days of vanity. There is a righteous man who perishes in his righteousness, and there is a wicked man who prolongs his life in his evil-doing.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Be not over-righteous, nor show thyself too wise. Why should thou destroy thyself?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Do not much wrong, nor be thou a fool. Why should thou die before thy time?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
It is good that thou should take hold of this, yea, also from that withdraw not thy hand. For he who fears God shall come forth from them all.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Wisdom is a strength to the wise man more than ten rulers that are in a city.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Surely there is not a righteous man upon earth that does good, and sins not.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Also do not take heed to all words that are spoken, lest thou hear thy servant curse thee.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
For many times also thine own heart knows that thou thyself likewise have cursed others.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
All this I have proved in wisdom. I said, I will be wise, but it was far from me.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
That which is, is far off and exceedingly deep. Who can find it out?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
I turned about, and my heart was set to know and to search out, and to seek wisdom and the reason of things, and to know that wickedness is folly, and that foolishness is madness.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
And I find more bitter than death the woman whose heart is snares and nets, and whose hands are chains. He who pleases God shall escape from her, but the sinner shall be taken by her.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
Behold, I have found this, says the Preacher, laying one thing to another, to find out the account,
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
which my soul still seeks, but I have not found: among a thousand I have found one man, but among all those I have not found a woman.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Behold, this only I have found: That God made man upright, but they have sought out many contrivances.
