Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
名譽強如美好的膏油；人死的日子勝過人生的日子。
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
往遭喪的家去， 強如往宴樂的家去； 因為死是眾人的結局， 活人也必將這事放在心上。
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
憂愁強如喜笑； 因為面帶愁容，終必使心喜樂。
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
智慧人的心在遭喪之家； 愚昧人的心在快樂之家。
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
聽智慧人的責備， 強如聽愚昧人的歌唱。
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
愚昧人的笑聲， 好像鍋下燒荊棘的爆聲； 這也是虛空。
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
勒索使智慧人變為愚妄； 賄賂能敗壞人的慧心。
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
事情的終局強如事情的起頭； 存心忍耐的，勝過居心驕傲的。
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
你不要心裏急躁惱怒， 因為惱怒存在愚昧人的懷中。
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
不要說： 先前的日子強過如今的日子， 是甚麼緣故呢？ 你這樣問，不是出於智慧。
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
智慧和產業並好， 而且見天日的人得智慧更為有益。
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
因為智慧護庇人， 好像銀錢護庇人一樣。 惟獨智慧能保全智慧人的生命。 這就是知識的益處。
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
你要察看上帝的作為； 因上帝使為曲的，誰能變為直呢？
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
遇亨通的日子你當喜樂；遭患難的日子你當思想；因為上帝使這兩樣並列，為的是叫人查不出身後有甚麼事。
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
有義人行義，反致滅亡；有惡人行惡，倒享長壽。這都是我在虛度之日中所見過的。
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
不要行義過分，也不要過於自逞智慧，何必自取敗亡呢？
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
不要行惡過分，也不要為人愚昧，何必不到期而死呢？
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
你持守這個為美，那個也不要鬆手；因為敬畏上帝的人，必從這兩樣出來。
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
智慧使有智慧的人比城中十個官長更有能力。
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
時常行善而不犯罪的義人，世上實在沒有。
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
人所說的一切話，你不要放在心上，恐怕聽見你的僕人咒詛你。
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
因為你心裏知道，自己也曾屢次咒詛別人。
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
我曾用智慧試驗這一切事；我說，要得智慧，智慧卻離我遠。
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
萬事之理，離我甚遠，而且最深，誰能測透呢？
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
我轉念，一心要知道，要考察，要尋求智慧和萬事的理由；又要知道邪惡為愚昧，愚昧為狂妄。
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
我得知有等婦人比死還苦：她的心是網羅，手是鎖鍊。凡蒙上帝喜悅的人必能躲避她；有罪的人卻被她纏住了。
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
傳道者說：「看哪，一千男子中，我找到一個正直人，但眾女子中，沒有找到一個。」我將這事一一比較，要尋求其理，我心仍要尋找，卻未曾找到。
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
我所找到的只有一件，就是上帝造人原是正直，但他們尋出許多巧計。
