Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
Hminhoihaih loe atho kana hmuihoih tui pongah hoih kue; duekhaih ni loe tapenhaih ni pongah hoih kue.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
Buhraenghaih im ah caeh pongah loe kadueh kami im ah caeh to hoih kue; duekhaih loe kaminawk boih hanah boenghaih loklam ah oh pongah, kahing kaminawk mah palung thungah pakuem han angaih.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Pahnuih pongah palungset to hoih kue; palungsae mikhmai mah poeknawmhaih to khuk.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
Palungha ih palung loe palungsethaih tongh kami im ah oh, toe kamthu ih palung loe kanawm acaenghaih im ah oh.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
Kamthunawk ih laa to tahngaih pongah loe, palungha kami zoehhaih lok tahngaih to hoih kue.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
Kamthunawk pahnuihaih lok loe long laom tlim ih hmai tapraek soekhringkung baktiah oh; hae doeh azom pui ni.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Kami pacaekthlaekhaih mah palungha kami to amthusak moe, bokhaih tangqum mah palung amrosak.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Hmuen boenghaih loe amtonghaih pongah hoih kue, amtueng suthaih loe amoek pongah hoih kue.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Karangah palungphui hmah, kamthunawk ih palung thungah loe palungphuihaih to oh.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Tipongah canghnii ih aninawk loe vaihi thuem ih aninawk pongah hoih kue loe, tiah dueng hmah; to baktih lokduenghaih loe palungha lok na ai ni.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Palunghahaih loe qawk baktiah hoih moe, ni hnu kaminawk hanah amekhaih oh.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
Phoisa loe pakaahaih ah oh baktih toengah, palunghahaih doeh pakaahaih ah oh; toe palunghahaih mah tacawtsak ih amekhaih loe hae ni; palunghahaih tawn kaminawk hanah hinghaih to paek.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Sithaw mah sak ih hmuen to poek ah; anih mah angkawnsak tangcae ih hmuen to mi mah maw patoeng thai tih?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
Atue hoih li naah anghoe ah; toe atue set naah khopoek ah; kami mah hmabang angzo han koi hmuen to panoek thai han ai ah, Sithaw mah taham sae kahoih maeto pacoeng maeto phaksak.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
Azom pui ah ka hing nathung hmuennawk boih to ka hnuk boeh; katoeng kami loe a toenghaih pongah duek moe, kasae kami loe sethaih hoiah saning kasawk ah hing lat.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Toeng hmoek hmah loe, palungha hmoek hmah; tipongah nangmah hoi nangmah to nam ro han loe?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Sae hmoek hmah loe, kamthu baktiah doeh om hmah; tipongah atue pha ai naah na duek han loe?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
Pathlong ving ai ah, patawn caeng han kaom hmuen maeto loe hae ni; ue, Sithaw zii kami loe hmuennawk boih thung hoiah loih tih.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Palungha kami maeto loe palunghahaih hoiah, vangpui thungah kaom thacak kami hato pongah thacak kue.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Zaehaih sah vai ai, kahoih hmuen khue kasah, katoeng kami hae long nuiah mi doeh om ai.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Minawk mah thuih ih lok boih to tahngai hmah; to tiah na sak nahaeloe na tamna mah ang padaeng ih lok to na thaih moeng tih.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
Nang doeh minawk kasae na thuih toeng, tiah na palung mah panoek.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
Hae hmuennawk hae palunghahaih hoiah ka tanoek boih boeh; palunghahaih hoiah ka koep han boeh, tiah ka thuih, toe palunghahaih to ka phak vawt.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
Kangthla parai hmuen, kathuk parai hmuen to mi mah maw hnu thai tih?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
Palunghahaih hoiah ohhaih takung to pakrong moe, panoek thaih pacoengah, kasae kaminawk amthuhaih hoi kamthunawk amthuhaih panoek thai hanah, ka poekhaih palungthin to ka paqoi.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
Dongh hoi palok baktiah poekhaih katawn, qui hoiah kakom thaih nongpata loe duekhaih pongah khaa kue, tiah ka panoek; Sithaw zii kami loe anih khae hoiah loih tih, toe kazae kami loe anih khaeah aman tih.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
Khenah, patukkung mah ka hnuk ih hmuen loe hae tiah oh; ka pakrong moe, ka hnu ai ih hmuen hnuk thai hanah, maeto pacoeng maeto ka pakoep naah,
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
nongpa sangto thungah kami katoeng maeto ka hnuk, toe nongpatanawk boih thungah katoeng kami maeto doeh ka hnu ai.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Khenah, ka hnuk ih hmuen maeto loe, Sithaw mah kami to katoengah sak, toe kaminawk loe pop parai hmuen to sak hanah pakrong o lat.
