Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
Ang maayong ngalan mas maayo kaysa mahalon nga pahumot, ug ang adlaw sa kamatayon mas maayo kaysa adlaw sa pagkahimugso.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
Mas maayo nga moadto sa balay sa pagbangotan kaysa balay sa pagkombira, kay ang pagbangotan moabot ngadto sa tanang katawhan sa kataposan sa kinabuhi, busa ang buhi nga mga tawo angay magtipig niini ngadto sa kasingkasing.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Ang kasubo mas maayo kaysa pagkatawa, kay human sa kagul-anan sa panagway moabot ang kalipay sa kasingkasing.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
Ang kasingkasing sa malaamon anaa sa balay sa nagbangotan, apan ang kasingkasing sa buangbuang anaa sa balay sa nagkombira.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
Mas maayo nga maminaw sa pagbadlong sa maalamon kaysa maminaw sa awit sa buangbuang.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
Kay sama sa piti-piti sa mga tunok nga nagkalayo ilalom sa kolon, sama usab niana ang pagkatawa sa mga buangbuang. Kini, usab, sama sa aso.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Sa pagkatinuod ang pagpangayo ug kwarta pinaagi sa pagpanghulga makapabuang sa maalamon nga tawo, ug ang suhol makadaot sa kasingkasing.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
Mas maayo ang kataposan sa usa ka butang kaysa sinugdanan; ug ang katawhan nga mapailubon sa espiritu mas maayo kaysa mapahitas-on sa espiritu.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Ayaw dayon kasuko diha sa imong espiritu, kay ang kasuko nagpuyo sa mga kasingkasing sa mga buangbuang.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Ayaw pagsulti, “Nganong mas maayo man ang mga adlaw kaysa niining adlawa karon?” Kay dili kini tungod sa kaalam nga ikaw mangutana niini nga pangutana.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Ang kaalam sama ka maayo sa mahinungdanon nga mga butang nga atong mapanunod gikan sa atong mga katigulangan. Makahatag kini ug kaayohan niadtong makakita sa adlaw.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
Kay ang kaalam makapanalipod sama sa salapi nga makapanalipod, apan ang nakamaayo sa kahibalo mao nga ang kaalam makahatag ug kinabuhi niadtong nakabaton niini.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Hunahunaa ang mga buhat sa Dios: Kinsa man ang makatul-id sa bisan unsang butang nga iyang gihimo nga baliko?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
Sa dihang maayo ang panahon, pagpuyo nga malipayon niana nga maayo nga panahon, apan sa dihang dili maayo ang higayon, hunahunaa kini: Gitugot sa Dios nga maanaa kining duha sa samang higayon. Kay niini nga hinungdan, walay bisan usa nga makakaplag sa bisan unsang butang nga moabot sunod kaniya.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
Nakita ko ang daghang mga butang sa walay pulos nakong mga adlaw. Adunay mga tawong matarong nga mahanaw bisan pa sa ilang pagkamatarong, ug adunay mga tawong daotan nga nalugwayan ang kinabuhi bisan sa ilang pagkadaotan.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Ayaw pagpakamatarong sa imong kaugalingon, pagmaalamon sa imong kaugalingong mga mata. Nganong kinahanglan mo mang laglagon ang imong kaugalingon?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Ayaw pagpakadaotan o pagpakabuang kaayo. Nganong kinahanglan man nga mamatay ka sa dili pa nimo panahon?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
Maayo nga kuptan mo gayod kining kaalam, ug kinahanglan nga dili nimo buhian ang pagkamatarong. Kay ang tawo nga adunay kahadlok sa Dios makabuhat sa tanan niyang mga katungdanan.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Ang kaalam gamhanan diha sa maalamon nga tawo, labaw pa sa napulo ka mga pangulo sa siyudad.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Walay matarong nga tawo sa kalibotan nga nagbuhat ug maayo ug dili makasala.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Ayaw paminaw sa mga pulong nga gipanulti, tungod kay basin madungog nimo ang imong sulugoon nga magtunglo kanimo.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
Sa samang paagi, nasayod ka sa imong kaugalingon nga sa imong kasingkasing usab kanunay kang nanunglo sa uban.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
Kining tanan akong napamatud-an pinaagi sa kaalam. Miingon ako, “Magmaalamon ako,” apan labaw pa kini sa akong mabuhat.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
Ang kaalam lapad ug lalom kaayo. Kinsa man ang makakaplag niini?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
Milingi ang akong kasingkasing aron magtuon ug magtuki ug mangita sa kaalam ug mga pagpasabot sa kamatuoran, ug sa pagsabot nga ang daotan buangbuang ug ang pagka walay pulos pagkabuangbuang.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
Nakaplagan ko ang labing pait kaysa kamatayon ang si bisan kinsa nga babaye nga ang kasingkasing puno sa mga lit-ag ug mga pukot, ug ang mga kamot daw mga kadina. Si bisan kinsa nga magapahimuot sa Dios makagawas gikan kaniya, apan ang makasasala pagakuhaon niya.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
“Hunahunaa kung unsa ang akong nasayran,” miingon ang Magtutudlo. “Nagadugang ug anam ang akong nasayran aron makita ang pagpasabot sa kamatuoran.
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
Mao gihapon kini ang akong gipangita, apan wala nako kini nakaplagi. Nakaplagan ko ang usa ka matarong nga tawo taliwala sa liboan, apan wala nako nakaplagi ang usa ka babaye taliwala niadtong tanan.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Mao lamang kini ang akong nasayran: gibuhat sa Dios ang katawhan nga matul-id, apan nagpalayo sila ug nangita sa daghang kalisdanan.”
