Kazatel 6
1 Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
Hagi mago kefo zama mopafima me'neno'ma vahe'mofoma knama nemia zama koana,
2 Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
Anumzamo'a mago'a vahera zago fenona nezmianagi, ana vahera atregeno amuho'ma huno eri fore'ma nehiazana neneno musena nosie. Hianagi ana vahe'mo'a ana zantamina atreno frigeno, ru vahe'mo'za e'nerize. E'i zamo'a havizantfa hu'neankino, agafa'a omne'ne.
3 Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
Hagi mago ne'mo'ma 100'a mofavreramima anteteno muse osu nomani'zama manime vuno ozafa omereno frisige'zama knare'ma hu'za aseontesageno'a, haviza hugahie. Arera arimpafima fri'negeno'ma kasentea mofavrema asente'zamo, ana nera agatereno knare zantfa hugahie.
4 Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
Na'ankure e'inahu mofavremo'a arera rimpafima fritegeno kasentegeno, frino amnezankna higeno hanizamo refitegeno agi'a nomane.
5 Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
E'i ana fri mofavremo'a zagea kege, mago zana keno antahinora nosianagi, 100'a mofavrema anteteno manime vuno ozafa omereno fria nera agatereno manigasa nehie.
6 A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
Hagi ana ne'mo'ma 1 tausenia kafu'a maniteno ete mago'ane 2 tauseni'a kafua manigahianagi, mani'zama'afima musema huno mani'noma ovaniana knarera osu'ne. Na'ankure tarega'mokea magozahu huke frike magoke kumapi umanigaha'e.
7 Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
Vahe'mo'ma maka eri'zama amuhoma huno eneriana agrama agipima nesia zanku eri'zana enerie. Hianagi ana nezamo'a amura nosie.
8 Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
E'ina hu'negu inankna kazigati knare antahi'zane ne'mo'a, neginagi antahi'zane nera agatere'ne? Hagi amunte omne ne'mo'ma maka zama eri fore nehuno, vahe zamavugama knare avu'ava'ma huno vanoma hania zamo'a, nankna huno aza hugahie?
9 Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
Nazano ante'nenana zankura muse nehunka, onte'nenana zama erizankura antahintahia huvava osuo. E'inahu zamo'a zaho'ma avaririankna hu'neankino, agafa'a omane'ne.
10 Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
Maka zama fore'ma huno me'neana, ko agia ante'nea zantaminke megeno, nanknahu zantami mago mago vahetera fore hugahie, ko Anumzamo'a keno antahino hu'ne. E'ina hu'negu agafa'a omane zantera, Anumzamo'enena kehara osuo.
11 A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
Rama'a kema hu zampintira, ana kemofo agafa'a ontahigahane. E'ina hu'negu rama'a kema hanunka, nankna knare'za erifore hugahane?
12 Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?
Osi'a knama ama mopafima manisunana, so'e manizama mani'zana iza antahino keno hu'ne. Mago'a zamofo amema'amo'ma hiaza huta, osi'a knafima agafa'a omane nomanizama manisuna knafina, knare'ma huno manisia zana magomo'e huno keno antahinora osu'ne. Fritama vutesunkenoma ama mopafima fore'ma hania zana, mago vahe'mo'a keno antahinora osugahie.
