< Kazatel 6 >
1 Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
There is an evil that I have seen under the sun, and it [is] great on man:
2 Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
A man to whom God giveth wealth, and riches, and honour, and there is no lack to his soul of all that he desireth, and God giveth him not power to eat of it, but a stranger eateth it; this [is] vanity, and it [is] an evil disease.
3 Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
If a man doth beget a hundred, and live many years, and is great, because they are the days of his years, and his soul is not satisfied from the goodness, and also he hath not had a grave, I have said, 'Better than he [is] the untimely birth.'
4 Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
For in vanity he came in, and in darkness he goeth, and in darkness his name is covered,
5 Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
Even the sun he hath not seen nor known, more rest hath this than that.
6 A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
And though he had lived a thousand years twice over, yet good he hath not seen; to the same place doth not every one go?
7 Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
All the labour of man [is] for his mouth, and yet the soul is not filled.
8 Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
For what advantage [is] to the wise above the fool? What to the poor who knoweth to walk before the living?
9 Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
Better [is] the sight of the eyes than the going of the soul. This also [is] vanity and vexation of spirit.
10 Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
What [is] that which hath been? already is its name called, and it is known that it [is] man, and he is not able to contend with him who is stronger than he.
11 A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
For there are many things multiplying vanity; what advantage [is] to man?
12 Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?
For who knoweth what [is] good for a man in life, the number of the days of the life of his vanity, and he maketh them as a shadow? for who declareth to man what is after him under the sun?