Kazatel 6
1 Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
I have observed another evil here on earth, and it has a great impact on humanity.
2 Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
God gives wealth, possessions, and honor to someone. They have everything they want. But God doesn't let them enjoy what they have. Instead somebody else does! This is hard to fathom, and is truly evil.
3 Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
A man could have one hundred children, and grow old, but it wouldn't matter how long his life was if he couldn't enjoy it and at the end receive a decent burial. I would say that a stillborn child would be better off than him.
4 Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
The way a stillborn child comes into the world and then leaves is painfully hard to understand—arriving and departing in darkness—and who he would have been is never known.
5 Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
He never saw the light of day or knew what it was like to live. Yet the child finds rest, and not this man.
6 A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
Even if this man were to live a thousand years twice over he still wouldn't be happy. Don't we all end up in the same place—the grave?
7 Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
Everyone works so they can live, but they're never satisfied.
8 Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
So then, what real advantage do wise people have over those who are fools? And do poor people really gain anything in knowing how to behave in front of others?
9 Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
Be happy with what you have instead of running after what you don't! But this is also hard to do, like running after the wind.
10 Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
Everything that exists has already been described. Everyone knows what people are like, and that you can't win an argument with a superior.
11 A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
For the more words you use, the harder it is to make sense. So what's the point?
12 Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?
Who knows what's best for us and our lives? During our short lives that pass like shadows we have many unanswered questions. And who can tell us what will happen when we're gone?
