Kazatel 3
1 Všeliká věc má jistý čas, a každé předsevzetí pod nebem svou chvíli.
Hno cawngca pueng ni amamae atueng a tawn. Kanî rahim vah pouk e pueng lengkaleng tawksaknae atueng ao.
2 Jest čas rození i čas umírání, čas sázení a čas vykopání, což vsazeno bývá;
Khenae atueng hoi duenae atueng hai ao. Patuenae atueng ao patetlah phawknae atueng hai ao.
3 Èas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavení;
Theinae atueng ao patetlah dam saknae atueng hai ao. Raphoenae atueng ao patetlah bout saknae atueng hai ao.
4 Èas pláče a čas smíchu, čas smutku a čas proskakování;
Kanae atueng hoi, panuinae atueng hai ao. Cingounae atueng hoi, lamtunae atueng hai ao.
5 Èas rozmítání kamení a čas shromažďování kamení, čas objímání a čas vzdálení se od objímání;
Talungnaw kaheikalainae atueng ao. Pâkhuengnae atueng hai ao. Takawinae atueng ao, kâtakawi laipalah kâkapeknae atueng hai ao.
6 Èas hledání a čas ztracení, čas chování a čas zavržení;
Pâkuemnae atueng ao, hnopai a kahmanae hai ao. Pâtungnae atueng hoi, tâkhawngnae atueng hai ao.
7 Èas roztrhování a čas sšívání, čas mlčení a čas mluvení;
Hnicu raveinae atueng hoi, khuinae atueng hai ao. Sairasuep onae atueng hoi, lawk deinae atueng hai ao.
8 Èas milování a čas nenávidění, čas boje a čas pokoje.
Kâpahrennae atueng hoi, kâmaithoenae atueng hai ao. Tarankâtuknae atueng hoi, taran roumnae atueng hai ao.
9 Co tedy má ten, kdo práci vede, z toho, o čemž pracuje?
Ka tawk e tami ni panki teh a thapathonae hah bangmaw hawinae kaawm.
10 Viděl jsem zaměstknání, kteréž dal Bůh synům lidským, aby se jím trápili.
Taminaw kho a sak nahan Cathut ni a poe e tawntanae hai, kai ni ka hmu toe.
11 Sám všecko činí ušlechtile časem svým, nýbrž i žádost světa dal v srdce jejich, aby nestihal člověk díla toho, kteréž dělá Bůh, ani počátku ani konce.
A cawngca pueng amamae atueng a pha nah, kahawicalah a sakyoe toe. Tami e lungthin hai a yungyoe e atueng dawk, a kamtawngnae koehoi apout totouh tami ni teh pâphue nakunghai baw thai hoeh.
12 Odtud seznávám, že nic lepšího nemají, než aby se veselili, a činili dobře v životě svém,
Lunghawinae hno dawk ka hring nah, hnokahawi sak hoeh e laipalah alouke thawnaw dawk, ahawinae awm hoeh tie ka panue.
13 Ač i to, když všeliký člověk jí a pije, a užívá dobrých věcí ze všelijaké práce své, jest dar Boží.
Tami pueng canei hane hai thoseh, mahoima panki tha patho e naw dawk, nawm nahane hai thoseh, Cathut e lungmanae lahoi doeh kâtawnnae ao.
14 Znám, že cožkoli činí Bůh, to trvá na věky; nemůže se k tomu nic přidati, ani od toho co odjíti. A činí to Bůh, aby se báli oblíčeje jeho.
Cathut e hno a sak e naw teh a yungyoe doeh tie ka panue. Bout sak thai lah awm hoeh, bout rayu thai e lahai awm hoeh. Taminaw teh a hmalah, a taki awh nahanlah Cathut ni telah a sak e doeh.
15 To, což bylo, i nyní jest, a což bude, již bylo; nebo Bůh obnovuje to, což pominulo.
Kaawm tangcoung e hno teh atu kaawm e hno hoi a kâvan. Bout kaawm hane hno hai, kaawm tangcoung e hno hoi a kâvan. Ka loum tangcoung e naw hai Cathut ni bout a hei.
16 Přesto viděl jsem ještě pod sluncem na místě soudu bezbožnost, a na místě spravedlnosti nespravedlnost.
Hothloilah, Kanî rahim lawkcengnae hmuen dawk kahawihoehe hno ao tie thoseh, lannae dawk yonnae ao tie hai thoseh, ka hmu toe.
17 I řekl jsem v srdci svém: Budeť Bůh spravedlivého i bezbožného souditi; nebo tam bude čas každému předsevzetí i každému skutku.
Cathut ni tami kalannaw e tawksak e hoi, tamikalan hoeh naw e tawksak e hah lawk a ceng han telah ka pouk. Bangkongtetpawiteh, pouk e pueng, tawk e pueng lawkceng nahane atueng ao.
18 Řekl jsem v srdci svém o způsobu synů lidských, že jim ukázal Bůh, aby viděli, že jsou podobni hovadům.
Taminaw e a hmuenhmawn ka pouk nah, taminaw Cathut ni a tanouk hane hoi, ahnimouh teh saringnaw patetlah doeh tie a kâpanue thai awh nahane hah doeh.
19 Případnost synů lidských a případnost hovad jest případnost jednostejná. Jakož umírá ono, tak umírá i on, a dýchání jednostejné všickni mají, aniž co napřed má člověk před hovadem; nebo všecko jest marnost.
Tami ni a kâhmo e saring ni hai kâvan e hno a kâhmo teh, bout a due e patetlah a due van. A cawngca pueng hringnae phun touh doeh rei ao awh. Hatdawkvah tami teh saring hlak a taluenae awm hoeh. A cawngca pueng ahrawnghrang seng doeh.
20 Obé to jde k místu jednomu; obé jest z prachu, obé také zase navracuje se do prachu.
A cawngca pueng buet touh e hmuen koe doeh ouk a pha awh. A cawngca pueng vaiphu dawk hoi a kangcoung e patetlah vaiphu lah bout a ban han.
21 Kdo to zná, že duch synů lidských vstupuje zhůru, a duch hovadí že sstupuje pod zemi?
Hatnavah, lathueng lah ka luen e tami e muitha hai thoseh, rahim lae hmuen talai lah ka khum e saring e muitha hai thoseh, apinimaw a kapek thai teh a panue thai han.
22 Protož spatřil jsem, že nic není lepšího, než veseliti se člověku v skutcích svých, poněvadž to jest podíl jeho. Nebo kdo jej k tomu přivede, aby poznati mohl to, což jest budoucího po něm?
Tami ni a sak e hno dawk nawmnae hno hlak, hoe kahawi e hno awm hoeh tie ka hmu. Hote hno teh ahni hane doeh, ahni ni a hnukkhu lah bang hno ne ka tho han tie hah a panue nahan, apinimaw a bankhai han.
