Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Las moscas muertas hacen heder y dar mal olor el perfume del perfumador; y al estimado por sabiduría y honra una pequeña insensatez.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
El corazón del sabio está a su mano derecha: mas el corazón del insensato, a su mano izquierda.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Y aun cuando el insensato va por el camino, su cordura falta; y dice a todos: insensato es.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
Si espíritu de señor te acometiere, no dejes tu lugar; porque la flojedad hará reposar grandes pecados.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
Hay otro mal que ví debajo del sol, como salido de delante del señor por yerro:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
La insensatez está asentada en grandes alturas; y los ricos están sentados en bajeza.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
Ví siervos encima de caballos, y príncipes que andaban, como siervos, a tierra.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
El que hiciere el hoyo, caerá en él; y el que aportillare el vallado, morderle ha la serpiente.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
El que mudare las piedras, tendrá trabajo en ellas: el que cortare la leña, peligrará en ella.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
Si se embotare el hierro, y su filo no fuere aguzado, añadir más fuerza: mas la bondad de la sabiduría excede.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
Si la serpiente mordiere no encantada, no es más el lenguaz.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
Las palabras de la boca del sabio son gracia: mas los labios del insensato lo echan a perder.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
El principio de las palabras de su boca es insensatez; y el fin de su habla, desvarío malo.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
El insensato multiplica palabras, y dice: No sabe hombre lo que ha de ser: ¿y quién le hará saber, lo que será después de él?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
El trabajo de los insensatos los fatiga; porque no saben por donde van a la ciudad.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
¡Ay de ti tierra, cuando tu rey fuere mozo, y tus príncipes comen de mañana!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
¡Bienaventurada tierra tú, cuando tu rey fuere hijo de nobles, y tus príncipes comen a su hora por la fuerza, y no por el beber!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
Por la pereza se cae la techumbre; y por la flojedad de manos se llueve la casa.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
Por el placer se hace el convite, y el vino alegra los vivos; y el dinero responde a todo.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Ni aun en tu pensamiento digas mal del rey; ni en los secretos de tu cámara digas mal del rico; porque las aves del cielo llevarán la voz; y las que tienen alas, harán saber la palabra.
