Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Las moscas muertas hacen que hieda el perfume del perfumista. Así una pequeña locura al que es estimado como sabio y honorable.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
El corazón del sabio se inclina a su derecha, Pero el corazón del necio, a su izquierda.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Aun mientras va de camino le falta cordura al necio. A todos les anuncia que es necio.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
Si el temperamento del gobernante se levanta contra ti, No dejes tu lugar, Porque la mansedumbre apacigua grandes ofensas.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
Hay un mal que vi bajo el sol Y es prevaleciente entre los hombres:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
El necio encumbrado en muchos lugares exaltados, Y el dotado en lugares humildes.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
Vi esclavos a caballo, Y príncipes que andan Como esclavos con pie en tierra.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
El que cava un hoyo caerá en él, Y al que rompa el cerco lo morderá una serpiente.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
El que corta piedras se lastimará con ellas, Y el que parte leños peligra en ello.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
Si el hierro pierde el filo y no le sacan corte, Hay que aplicar más fuerza. La sabiduría tiene la ventaja de dar éxito.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
Si la serpiente muerde antes de ser encantada, De nada sirve el encantador.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
Las palabras del sabio son provechosas, Pero los labios del necio causan su propia ruina.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
Las palabras de su boca comienzan con necedad, Y el fin de su charla es perverso desvarío.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
El necio multiplica palabras Aunque nadie sabe lo que va a suceder, Y lo que habrá después de él. ¿Quién se lo dirá?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
El trabajo de los necios los fatiga, Porque ni saben cómo ir a la ciudad.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
¡Ay de ti, oh tierra, cuando tu rey es un muchacho, Y tus príncipes banquetean en la mañana!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
¡Dichosa tú, oh tierra, cuando tu rey es hijo de nobles, Y tus príncipes comen a su tiempo Para reponer fuerzas Y no para embriagarse!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
Por la pereza se cae el techo, Y por la negligencia de manos la casa tiene goteras.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
Por placer se hace el banquete. El vino alegra la vida, Y el dinero sirve para todo.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Ni en tu aposento maldigas al rey, Ni aun en el secreto de tu dormitorio hables mal del rico, Porque un ave del cielo puede llevar tu voz, Y un pájaro en vuelo puede contar el asunto.
