Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
muscae morientes perdunt suavitatem unguenti pretiosior est sapientia et gloria parva ad tempus stultitia
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
cor sapientis in dextera eius et cor stulti in sinistra illius
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
sed et in via stultus ambulans cum ipse insipiens sit omnes stultos aestimat
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
si spiritus potestatem habentis ascenderit super te locum tuum ne dimiseris quia curatio cessare faciet peccata maxima
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
est malum quod vidi sub sole quasi per errorem egrediens a facie principis
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
positum stultum in dignitate sublimi et divites sedere deorsum
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
vidi servos in equis et principes ambulantes quasi servos super terram
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
qui fodit foveam incidet in eam et qui dissipat sepem mordebit eum coluber
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
qui transfert lapides adfligetur in eis et qui scindit ligna vulnerabitur ab eis
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
si retunsum fuerit ferrum et hoc non ut prius sed hebetatum erit multo labore exacuatur et post industriam sequitur sapientia
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
si mordeat serpens in silentio nihil eo minus habet qui occulte detrahit
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
verba oris sapientis gratia et labia insipientis praecipitabunt eum
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
initium verborum eius stultitia et novissimum oris illius error pessimus
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
stultus verba multiplicat ignorat homo quid ante se fuerit et quod post futurum est quis illi poterit indicare
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
labor stultorum adfliget eos qui nesciunt in urbem pergere
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
vae tibi terra cuius rex est puer et cuius principes mane comedunt
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
beata terra cuius rex nobilis est et cuius principes vescuntur in tempore suo ad reficiendum et non ad luxuriam
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
in pigritiis humiliabitur contignatio et in infirmitate manuum perstillabit domus
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
in risu faciunt panem ac vinum ut epulentur viventes et pecuniae oboedient omnia
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
in cogitatione tua regi ne detrahas et in secreto cubiculi tui ne maledixeris diviti quia avis caeli portabit vocem tuam et qui habet pinnas adnuntiabit sententiam
