Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Dead flies cause the ointment of the apothecary to send forth a stinking savour: [so doth] a little folly him that is in reputation for wisdom [and] honour.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
A wise man’s heart [is] at his right hand; but a fool’s heart at his left.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Yea also, when he that is a fool walketh by the way, his wisdom faileth [him], and he saith to every one [that] he [is] a fool.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
If the spirit of the ruler rise up against thee, leave not thy place; for yielding pacifieth great offences.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
There is an evil [which] I have seen under the sun, as an error [which] proceedeth from the ruler:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Folly is set in great dignity, and the rich sit in low place.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
I have seen servants upon horses, and princes walking as servants upon the earth.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
He that diggeth a pit shall fall into it; and whoso breaketh an hedge, a serpent shall bite him.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
Whoso removeth stones shall be hurt therewith; [and] he that cleaveth wood shall be endangered thereby.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
If the iron be blunt, and he do not whet the edge, then must he put to more strength: but wisdom [is] profitable to direct.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
Surely the serpent will bite without enchantment; and a babbler is no better.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
The words of a wise man’s mouth [are] gracious; but the lips of a fool will swallow up himself.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
The beginning of the words of his mouth [is] foolishness: and the end of his talk [is] mischievous madness.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
A fool also is full of words: a man cannot tell what shall be; and what shall be after him, who can tell him?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
The labour of the foolish wearieth every one of them, because he knoweth not how to go to the city.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Woe to thee, O land, when thy king [is] a child, and thy princes eat in the morning!
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Blessed [art] thou, O land, when thy king [is] the son of nobles, and thy princes eat in due season, for strength, and not for drunkenness!
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
By much slothfulness the building decayeth; and through idleness of the hands the house droppeth through.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
A feast is made for laughter, and wine maketh merry: but money answereth all [things].
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
Curse not the king, no not in thy thought; and curse not the rich in thy bedchamber: for a bird of the air shall carry the voice, and that which hath wings shall tell the matter.
