Kazatel 10
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
Døde Fluer gør Salveblanderens Olie stinkende, lidt Dårskab ødelægger Visdommens Værd.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
Den vise har sin Forstand tilhøjre, Tåben har sin til venstre,
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
Hvor Dåren end færdes, svigter hans Forstand, og han røber for alle, at han er en Dåre.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
Når en Herskers Vrede rejser sig mod dig, forlad ikke derfor din Plads; thi Sagtmodighed hindrer store Synder.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
Der er et Onde, jeg så under Solen; det ser ud som et Misgreb af ham, som har Magten:
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
Dårskab sættes i Højsædet, nederst sidder de rige.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
Trælle så jeg højt til Hest og Høvdinger til Fods som Trælle.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
Den, som graver en Grav, falder selv deri; den, som nedbryder en Mur, ham bider en Slange;
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
den, som bryder Sten, kan såre sig på dem; den, som kløver Træ, er i Fare.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
Når Øksen er sløv og dens Æg ej hvæsses, må Kraft lægges i; men den dygtiges Fortrin er Visdom.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
Bider en Slange, før den besværges, har Besværgeren ingen Gavn af sin Kunst.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
Ord fra Vismands Mund vinder Yndest, en Dåres Læber bringer ham Våde;
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
hans Tale begynder med Dårskab og ender med den værste Galskab.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
Tåben bruger mange Ord. Ej ved Mennesket, hvad der skal ske; hvad der efter hans Død skal ske, hvo siger ham det?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
Dårens Flid gør ham træt, thi end ikke til Bys ved han Vej.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
Ve dig, du Land, hvis Konge er en Dreng og hvis Fyrster holder Gilde ved Gry.
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
Held dig; du Land, hvis Konge er ædelbåren, hvis Fyrster holder Gilde til sømmelig Tid som Mænd og ikke som drankere.
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
Ved Ladhed synker Bjælkelaget; når Hænderne slappes, drypper det i Huset.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
Til Morskab holder man Gæstebud, og Vin gør de levende glade; men Penge skaffer alt til Veje.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
End ikke i din Tanke må du bande en Konge, end ikke i dit Sovekammer en, som er rig; thi Himlens Fugle kan udsprede Ordet, de vingede røbe, hvad du siger.
