< 5 Mojžišova 5 >
1 I svolal Mojžíš všecken lid Izraelský, a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a soudy, kteréž já dnes mluvím v uši vaše; naučte se jim, a v skutku jich ostříhejte.
Israel pum te Moses loh a khue tih,” Aw Israel, tihnin ah nangmih hna kaepah kai loh kan thui oltlueh neh laitloeknah he hnatun lah. Te dongah te te cang uh lamtah na vai ham khaw ngaithuen uh lah.
2 Hospodin Bůh náš učinil s námi smlouvu na Orébě.
Mamih kah BOEIPA Pathen loh Horeb ah mamih taengah paipi a sai coeng.
3 Ne s otci našimi učinil Hospodin tu smlouvu, ale s námi, kteříž zde jsme nyní my všickni živí.
A pa rhoek nen bueng pawt tih tihnin kah mamih neh mamih taengkah mulhing boeih nen khaw tahae kah paipi he BOEIPA loh a sai coeng.
4 Tváří v tvář mluvil Hospodin s vámi na té hoře z prostředku ohně,
Tlang ah maelhmai neh maelhmai rhoi hum uh tih nangmih te BOEIPA loh hmai khui lamkah m'voek coeng.
5 (Já jsem pak stál mezi Hospodinem a mezi vámi toho času, abych oznámil vám řeč Hospodinovu; nebo jste se báli ohně, a nevstoupili jste na horu), řka:
Amah te vaeng hnin ah hmai te na rhih uh tih tlang la na yoeng uh pawt dongah BOEIPA kah olka loh nangmih taengah,
6 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské z domu služby.
'Kai tah Egypt kho kah sal im lamkah nang aka khuen na BOEIPA Pathen ni.
7 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.
Ka mikhmuh ah a tloe pathen loh nang taengah om boel saeh.
8 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž jsou u vodách pod zemí.
Vaan dong so neh diklai khui ah khaw, tui neh tui khui ah khaw diklai ah khat khat kah mueithuk muei te namah ham saii boeh.
9 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,
Amih te bakop thil boeh, amih taengah thothueng boeh. Kai, na BOEIPA Pathen he thatlai Pathen la ka om dongah a napa rhoek kathaesainah te a ca rhoek pum dongah a khongthum duela, kai aka hmuhuet rhoek te a khongli duela ka cawh.
10 A činící milosrdenství nad tisíci těch, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých.
Tedae kai aka lungnah tih ka olpaek te olpaek bangla aka ngaithuen rhoek taengah a thawng thawng la sitlohnah ka saii pah.
11 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo, neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo.
A poeyoek la a ming aka yan te BOEIPA loh hmil mahpawh. Te dongah na BOEIPA Pathen ming te a poeyoek la yan mailai boeh.
12 Ostříhej dne sobotního, abys jej světil, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.
Sabbath hnin ngaithuen ham neh ciim ham te na BOEIPA Pathen loh nang n'uen vanbangla,
13 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;
Hnin rhuk ah thotat lamtah na bitat te boeih saii.
14 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, i služebník tvůj i děvka tvá, vůl i osel tvůj i všeliké hovado tvé, i příchozí tvůj, kterýž jest v branách tvých, aby odpočinul služebník tvůj a děvka tvá jako i ty.
Tedae a rhih khohnin te tah BOEIPA na Pathen kah Sabbath la om tih namah neh na canu na capa khaw, na salnu neh salpa khaw, na vaito, na laak neh na rhamsa boeih khaw, na vongka khuikah yinlai khaw bi saii boel saeh. Te daengah ni na salnu neh na salpa te namah bangla a duem eh.
15 A pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské, a vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj odtud v ruce silné, a v rameni vztaženém. Protož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, abys světil den sváteční.
Egypt kho ah sal la na om vaengah BOEIPA na Pathen loh tlungluen kut neh, a ban a thueng tih te lamloh nang n'khuen te poek lah. Te dongah Sabbath hnin na saii ham te na BOEIPA Pathen loh nang n'uen coeng.
16 Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
BOEIPA na Pathen loh nang n'uen vanbangla na nu neh na pa te thangpom lah. Te daengah ni na BOEIPA Pathen loh nang m'paek khohmuen ah na hinglung loh vang vetih nang te khophoeng m'pha sak van eh.
20 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
Na hui te laipai neh a poeyoek la doo boeh.
21 Nepožádáš manželky bližního svého, aniž požádáš domu bližního svého, pole jeho, neb služebníka jeho, aneb děvky jeho, vola jeho neb osla jeho, aneb čehokoli z těch věcí, kteréž jsou bližního tvého.
Na hui kah a yuu khaw nai pah boeh. Na hui kah a im a lo khaw, a salnu neh a salpa, a vaito neh a laak khaw, na hui kah hno boeih te tah nai pah boeh,’ a ti te thui ham la kai loh BOEIPA laklo neh nangmih laklo ah ka pai.
22 Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.
Hekah olka he BOEIPA loh nangmih hlangping boeih ham tlang ah hmai, cingmai neh yinnah khui lamkah ol ue la a thui tih a thap mueh la lungto lungpael panit dongah a daek phoeiah kai taengla m'paek.
23 Vy pak když jste uslyšeli hlas z prostředku tmy, (nebo hora ohněm hořela), přistoupili jste ke mně všickni vůdcové pokolení vašich a starší vaši,
Khohmuep khui lamkah ol te na yaak uh. Tlang te hmai alh la a om vaengah nangmih koca khuikah a lu rhoek boeih neh a hamca rhoek loh kai taengla na pawk uh.
24 A řekli jste: Ej, ukázal nám Hospodin Bůh náš slávu svou a velikost svou, a slyšeli jsme hlas jeho z prostředku ohně; dnešního dne viděli jsme, že Bůh mluvil s člověkem, a on živ zůstal.
Te phoeiah, 'Mamih kah BOEIPA Pathen loh amah kah thangpomnah, a boeilennah neh mamih taengla ha tueng coeng tih hmai khui lamkah a ol khaw tihnin ah n'yaak uh. Te dongah Pathen loh a voek hlang khaw hing van tila m'hmuh uh coeng he.
25 Protož nyní proč máme zemříti? Nebo sežral by nás oheň veliký tento; jestli více slyšeti budeme hlas Hospodina Boha našeho, zemřeme.
Tahae ah khaw balae tih hekah hmai puei loh mamih n'hlawp vetih n'duek uh eh. Mamih kah BOEIPA Pathen ol he koep yaak ham mamih loh n'khoep uh koinih n'duek uh pawn ni.
26 Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?
Pumsa boeih khuiah hmai khui lamkah aka cal tih aka hing Pathen ol aka ya te unim mamih bangla aka hing.
27 Přistup ty a slyš všecky věci, kteréž mluviti bude Hospodin Bůh náš; potom ty mluviti budeš nám, což by koli řekl tobě Hospodin Bůh náš, a my slyšeti i činiti budeme.
Namah te cet lamtah mamih kah BOEIPA Pathen loh a thui boeih te hnatun. Te phoeiah mamih kah BOEIPA Pathen loh nang taengah a thui boeih te kaimih taengah na thui vetih ka yaak uh vaengah ka ngai uh bitni,’ na ti uh.
28 Uslyšev pak Hospodin hlas řečí vašich, když jste mluvili ke mně, řekl mi Hospodin: Slyšel jsem hlas řeči lidu tohoto, kterouž mluvili tobě. Cožkoli mluvili, dobřeť jsou mluvili.
Kai taengah na cal uh vaengkah nangmih olka ol te BOEIPA loh a yaak. Te dongah BOEIPA loh kai taengah, 'Hekah pilnam loh nang taengah a thui olka ol te ka yaak vaengah a thui uh te boeih then.
29 Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!
Kai rhih ham neh a hing khuiah ka olpaek boeih te ngaithuen ham mah amih kah thinko loh a paan tih om saeh. Te daengah ni amamih neh a ca rhoek loh kumhal duela khophoeng a pha eh.
30 Jdi, rci jim: Navraťte se k stanům vašim.
Cet laeh, na dap la bal lamtah amih te thui pah.
31 Ty pak stůj tuto při mně, a oznámím tobě všecka přikázaní, ustanovení i soudy, kterýmž je učiti budeš, aby je činili v zemi, kterouž já dávám jim, aby jí dědičně vládli.
Tedae nang tah ka taengah om lamtah amih na cang puei ham olpaek, oltlueh neh laitloeknah boeih te nang taengah kang uen eh. Te daengah ni amih loh a pang ham amih taengah ka paek khohmuen ah khaw a vai uh eh,’ a ti.
32 Hleďtež tedy, abyste činili, jakž přikázal vám Hospodin Bůh váš; neuchylujte se na pravo ani na levo.
Te dongah na BOEIPA Pathen loh nangmih n'uen bangla na saii ham te ngaithuen lamtah banvoei bantang la phael uh boeh.
33 Po vší té cestě, kterouž vám přikázal Hospodin Bůh váš, choditi budete, abyste živi byli, a dobře bylo vám, a abyste prodlili dnů na zemi, kterouž dědičně obdržíte.
Na BOEIPA Pathen loh nangmih n'uen longpuei boeih dongah pongpa uh. Te daengah ni na hing uh vaengah nangmih ham hoeikhang vetih na pang uh ham khohmuen ah na hinglung khaw a vang eh?,” a ti nah.