5 Mojžišova 4

1 Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

Zdaj torej prisluhni, oh Izrael, zakonom in sodbam, ki vas jih učim, da jih izpolnjujete, da boste lahko živeli, vstopili in vzeli v last deželo, ki vam jo daje Gospod, Bog vaših očetov.

2 Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali.

Ne boste dodajali besedi, ki sem vam jo zapovedal niti ne boste zmanjševali česa od nje, da bi lahko ohranjali zapovedi Gospoda, svojega Boga, ki sem vam jih zapovedal.

3 Oči vaše viděly, co učinil Hospodin pro Belfegor, jak všecky lidi, kteříž odešli po Belfegor, vyhladil Hospodin Bůh tvůj z prostředku tvého.

Vaše oči so videle kaj je Gospod storil zaradi Báal Peórja. Zaradi vseh mož, ki so sledili Báal Peórju, jih je Gospod, tvoj Bog, uničil izmed vas.

4 Vy pak, přídržející se Hospodina Boha vašeho, živi jste do dnešního dne všickni.

Toda vi, ki ste se trdno držali Gospoda, svojega Boga, ste danes živi, vsakdo izmed vas.

5 Viztež, učilť jsem vás ustanovením a soudům, jakž mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do kteréž vejdete k dědičnému držení jí.

Glejte, učil sem vas zakonov in sodb, celo kakor mi je Gospod, moj Bog, zapovedal, da naj bi storili v deželi, kamor greste, da jo vzamete v last.

6 Ostříhejtež tedy a čiňte je, nebo to jest moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíce všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest.

Torej jih ohranjajte in izpolnjujte, kajti to je vaša modrost in vaše razumevanje v očeh narodov, ki bodo slišali vse te zakone in rekli: ›Zagotovo je ta véliki narod modro in razumevajoče ljudstvo.‹

7 Nebo který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, jako jest Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu?

Kajti kateri narod je tam tako velik, ki ima Boga tako blizu, kakor je Gospod, naš Bog, v vseh stvareh, za katere kličemo k njemu?

8 A který jest národ tak veliký, kterýž by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všecken zákon tento, kterýž já vám dnes předkládám?

In kateri narod je tam tako velik, ki ima zakone in sodbe tako pravične, kot je vsa ta postava, ki jo danes postavljam pred vas?

9 A však hleď se a bedlivě ostříhej duše své, abys nezapomenul na ty věci, kteréž viděly oči tvé, a aby nevyšly z srdce tvého po všecky dny života tvého; a v známost je uvedeš synům i vnukům svým.

Samo pazi nase in marljivo varuj svojo dušo, da ne pozabiš stvari, ki so jih videle tvoje oči in da vse dni tvojega življenja ne odidejo od tvojega srca, temveč poučuj svoje sinove in svojih sinov sinove,

10 A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

posebej [o] dnevu, ko si stal pred Gospodom, svojim Bogom, na Horebu, ko mi je Gospod rekel: ›Zberi mi skupaj ljudstvo in pripravil jih bom slišati moje besede, da se me bodo lahko naučili bati vse dni, ki jih bodo živeli na zemlji in da bodo lahko učili svoje otroke.‹

11 Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

In približali ste se ter stali pod goro in gora je gorela z ognjem do srede neba, s temo, oblaki in gosto temo.

12 I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

Gospod vam je spregovoril iz srede ognja. Slišali ste glas besed, toda nobene podobnosti niste videli, samo glas ste slišali.

13 Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

Naznanil vam je svojo zavezo, ki vam jo je zapovedal, da jo opravljate, torej deset zapovedi, in napisal jih je na dve kamniti plošči.

14 Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.

Gospod mi je ob tistem času zapovedal, da vas učim zakone in sodbe, da jih boste lahko izpolnjevali v deželi, kamor greste, da jo vzamete v last.

15 Protož pilně pečujte o duše své, (nebo neviděli jste žádného obrazu toho dne, když k vám mluvil Hospodin na Orébě z prostředku ohně),

Zato torej dobro pazite nase, kajti nobene vrste podobnosti niste videli na dan, ko vam je Gospod govoril na Horebu iz srede ognja,

16 Abyste neporušili cesty své, a neučinili sobě rytiny aneb podobenství nějakého obrazu, tvárnosti muže neb ženy,

da se ne bi izpridili in si naredili rezane podobe, podobnost kakršnekoli postave, podobnost moškega ali ženske,

17 Podobenství nějakého hovada, kteréž jest na zemi, aneb podobenství jakéhokoli ptáka křídla majícího, kterýž létá v povětří,

podobnost katerekoli živali, ki je na zemlji, podobnost katerekoli krilate perjadi, ki leti po zraku,

18 Podobenství jakéhokoli zeměplazu na zemi, aneb podobenství jakékoli ryby, kteráž jest u vodě pod zemí.

podobnost katerekoli stvari, ki se plazi po tleh, podobnost katerekoli ribe, ki je v vodah pod zemljo,

19 Ani pozdvihuj očí svých k nebi, abys, vida slunce a měsíc, i hvězdy se vším zástupem nebeským a ponuknut jsa, klaněl bys se jim a sloužil bys jim, ješto ty věci oddal Hospodin Bůh tvůj všechněm lidem pode vším nebem,

in da ne bi povzdignil svojih oči k nebu in ko zagledaš sonce, luno in zvezde, celó vso vojsko neba, da ne bi bil zapeljan, da jih obožuješ in jim služiš, ki jih je Gospod, tvoj Bog, razdelil vsem narodom pod celotnim nebom.

20 Vás pak vzal Hospodin, a vyvedl vás jako z peci železné z Egypta, abyste byli jeho lid dědičný, jako jste dne tohoto.

Toda Gospod vas je vzel in vas privedel naprej iz železne talilne peči, torej iz Egipta, da mu boste ljudstvo dediščine, kakor ste ta dan.

21 Ale na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, a přisáhl, že nepřejdu Jordánu, ani nevejdu do země té výborné, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

Nadalje je bil zaradi vas Gospod jezen nad menoj in prisegel, da naj ne bi šel preko Jordana in da naj ne bi vstopil v to dobro deželo, ki ti jo Gospod, tvoj Bog, daje v dediščino,

22 Nebo já umru v zemi této, a nepřejdu Jordánu, vy pak přejdete, a dědičně obdržíte zemi tu výbornou.

temveč moram umreti v tej deželi, ne smem iti čez Jordan. Toda vi boste šli čez in tisto dobro deželo vzeli v last.

23 Hleďtež, abyste se nezapomínali na smlouvu Hospodina Boha svého, kterouž učinil s vámi, a nečinili sobě rytiny, aneb obrazu jakékoli věci, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj.

Pazite nase, da ne bi pozabili zaveze Gospoda, svojega Boga, ki jo je sklenil z vami in si naredili rezane podobe ali podobnost katerekoli stvari, ki ti jo je Gospod, tvoj Bog, prepovedal.

24 Nebo Hospodin Bůh tvůj jest oheň sžírající, Bůh silný, horlivý.

Kajti Gospod, tvoj Bog, je požirajoč ogenj, celó ljubosumen Bog.

25 Když zplodíš syny a vnuky, a zstaráte se v zemi té, jestliže porušíte cestu svou, a uděláte rytinu ku podobenství jakékoli věci, aneb učiníte něco zlého před očima Hospodina Boha svého, popouzejíce ho:

Ko boš zaplodil otroke in otrok otroke in boste dolgo ostali v deželi in se boste izpridili in naredili rezano podobo ali podobnost katerikoli stvari in boste počeli zlo v očeh Gospoda, svojega Boga, da ga dražite k jezi,

26 Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

pokličem nebo in zemljo, da ta dan pričujeta zoper vas, da boste kmalu popolnoma izginili iz dežele, v katero ste šli prek Jordana, da jo vzamete v last. Ne boste podaljšali svojih dni na njej, temveč boste popolnoma uničeni.

27 A rozptýlí vás Hospodin mezi národy, a maličký počet vás zůstane mezi pohany, do kterýchž zavede vás Hospodin,

Gospod vas bo razkropil med narode in malo vas bo ostalo po številu med pogani, kamor vas bo vodil Gospod.

28 A sloužiti tam budete bohům, dílu rukou lidských, dřevu a kameni, ješto nevidí ani slyší, ani jedí, ani čijí.

Tam boste služili bogovom, delu človeških rok, lesu in kamnu, ki niti ne vidita niti ne slišita, ne jesta niti ne vonjata.

29 Jestliže pak i tam hledati budeš Hospodina Boha svého, tedy nalezneš, budeš-li ho hledati z celého srdce svého a z celé duše své.

Toda če boš od tam iskal Gospoda, svojega Boga, ga boš našel, če ga iščeš z vsem svojim srcem in z vso svojo dušo.

30 Kdyžť úzko bude, a přijdou na tě všecky ty věci, naposledy však, jestliže bys se navrátil k Hospodinu Bohu svému, a poslouchal bys hlasu jeho,

Ko si v stiski in vse te stvari pridejo nadte, torej v zadnjih dneh, če se obrneš h Gospodu, svojemu Bogu in boš poslušen njegovemu glasu

31 (Poněvadž Hospodin Bůh tvůj jest Bůh silný, milosrdný, ) neopustí tebe, ani tě nezkazí, ani zapomene se na smlouvu otců tvých, kterouž s přísahou utvrdil jim.

(kajti Gospod, tvoj Bog, je usmiljen Bog) te ne bo zapustil niti uničil niti pozabil zaveze tvojih očetov, ki jim jo je prisegel.

32 Nebo ptej se nyní na dni staré, kteříž byli před tebou, od toho dne, v kterémž stvořil Bůh člověka na zemi, a od jednoho kraje nebe až do druhého, stala-li se kdy věc podobná této tak veliké, aneb slýcháno-li kdy co takového?

Kajti vprašaj sedaj o dneh, ki so minili, ki so bili pred teboj, od dneva, ko je Bog na zemlji ustvaril moža in vprašaj od ene strani neba do druge, ali je bila tam kakršna koli takšna stvar, kot je ta velika stvar, ali je bila slišati podobno?

33 Zdali kdy slyšel který lid hlas Boha mluvícího z prostředku ohně, jako jsi ty slyšel a živ zůstal?

Mar je kdajkoli ljudstvo slišalo glas Boga govoriti iz srede ognja, kakor si slišal ti, in je živelo?

34 Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

Mar je Bog poskušal iti in si vzeti narod iz srede drugega naroda, s preizkušnjami, znamenji, čudeži, vojno, mogočno roko, z iztegnjenim laktom in z velikimi strahotami, glede na vse, kar je Gospod, vaš Bog, storil za vas v Egiptu, pred vašimi očmi?

35 Toběť jest to ukázáno, abys věděl, že Hospodin jest Bůh, a že není jiného kromě něho.

Tebi je bilo pokazano, da bi lahko vedel, da Gospod, on je Bog. Tam ni nobenega drugega poleg njega.

36 Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.

Iz nebes ti je dal, da slišiš njegov glas, da bi te lahko poučil, in na zemlji ti je pokazal svoj velik ogenj in ti slišiš njegove besede iz srede ognja.

37 Proto že miloval otce tvé, vyvolil símě jejich po nich, a vyvedl tě před sebou mocí svou velikou z Egypta,

Ker je vzljubil tvoje očete, zato je izbral tvoje seme za njimi in te privedel ven v njegovem pogledu, s svojo mogočno močjo iz Egipta,

38 Aby vyžena národy veliké a silnější, než jsi ty, před tváří tvou, uvedl tebe a dal tobě zemi jejich v dědictví, jakož dnes vidíš.

da izpred tebe napodi narode, večje in mogočnejše kakor si ti, da te privede noter, da ti da njihovo deželo v dediščino, kakor je to ta dan.

39 Věziž tedy dnes a obnov to v srdci svém, že Hospodin jest Bůh na nebi svrchu i na zemi dole, a není žádného jiného.

Vedi torej danes in preudari to v svojem srcu, da Gospod, on je Bog, v nebesih zgoraj in na zemlji spodaj. Tam ni nobenega drugega.

40 Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Ohranjal boš torej njegove zakone in njegove zapovedi, ki ti jih danes zapovedujem, da bo lahko šlo dobro s teboj in s tvojimi otroki za teboj in da lahko podaljšaš svoje dneve na zemlji, ki ti jo daje Gospod, tvoj Bog, na veke.«

41 Tehdy oddělil Mojžíš tři města před Jordánem k východu slunce.

Potem je Mojzes oddvojil tri mesta na tej strani Jordana proti sončnemu vzhodu,

42 Aby utekl do nich vražedlník, kterýž by zabil bližního svého nechtě, a neměl by ho před tím v nenávisti; když by utekl do jednoho z těch měst, aby živ zůstal:

da bi ubijalec, ki bi nenamerno ubil svojega bližnjega in ga v preteklih časih ni sovražil, lahko pobegnil tja in da bežeč v eno izmed teh mest lahko ostane živ.

43 Bozor na poušti, na rovinách v kraji Rubenitských, a Rámot v Galád, v pokolení Gád, a Golan v Bázan, v pokolení Manasse.

Namreč Becer v divjini, na ravnini dežele Rubenovcev in Ramót v Gileádu od Gádovcev in Golán v Bašánu od Manásejcev.

44 Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,

To je postava, ki jo je Mojzes postavil pred Izraelove otroke.

45 A tato jsou svědectví a ustanovení i soudové, kteréž předložil Mojžíš synům Izraelským, když vyšli z Egypta,

To so pričevanja, zakoni in sodbe, ki jih je Mojzes govoril Izraelovim otrokom, po tem, ko so izšli iz Egipta,

46 Před Jordánem v údolí naproti Betfegor, v zemi Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, jejž porazil Mojžíš a synové Izraelští, když vyšli z Egypta,

na tej strani Jordana, v dolini nasproti Bet Peórja, v deželi amoréjskega kralja Sihóna, ki je prebival v Hešbónu, ki so ga Mojzes in Izraelovi otroci udarili, potem ko so izšli iz Egipta.

47 A uvázali se dědičně v zemi jeho, a v zemi Oga, krále Bázan, dvou králů Amorejských, v zemi, kteráž jest před Jordánem k východu slunce,

Vzeli so v last njegovo deželo in deželo bašánskega kralja Oga, dveh kraljev Amoréjcev, ki sta bila na tej strani Jordana, proti sončnemu vzhodu;

48 Od Aroer, (jenž leží při břehu potoka Arnon), až k hoře Sion, kteráž jest Hermon.

od Aroêrja, ki je ob bregu reke Arnón, celo do gore Sion, ki je Hermon

49 I ve všecku rovinu před Jordánem k východu až k moři pustému, ležící pod horou Fazga.

in vso ravnino na tej strani Jordana proti vzhodu, celo do morja ravnine, pod izviri Pisge.