< 5 Mojžišova 29 >
1 Tato jsou slova smlouvy, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s syny Izraelskými v zemi Moábské, mimo onu smlouvu, kterouž učinil s nimi na Orébě.
These are the words of the covenant which Jehovah commanded Moses to make with the sons of Israel in the land of Moab, besides the covenant which he made with them in Horeb.
2 I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho,
And Moses called to all Israel, and said to them, Ye have seen all that Jehovah did before your eyes in the land of Egypt to Pharaoh, and to all his servants, and to all his land,
3 Zkušování veliká, kteráž viděly oči tvé, znamení i zázraky ty veliké.
the great trials which thine eyes saw, the signs, and those great wonders,
4 A však nedal vám Hospodin srdce k srozumění, a očí k vidění, a uší k slyšení až do tohoto dne.
yet Jehovah has not given you a heart to know, and eyes to see, and ears to hear, to this day.
5 A vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich.
And I have led you forty years in the wilderness. Your clothes have not grown old upon you, and thy shoe has not grown old upon thy foot.
6 Chleba jste nejedli, vína a nápoje opojného jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.
Ye have not eaten bread, neither have ye drunk wine or strong drink, that ye may know that I am Jehovah your God.
7 A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je,
And when ye came to this place, Sihon the king of Heshbon, and Og the king of Bashan, came out against us to battle, and we smote them.
8 A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v dědictví pokolení Rubenovu a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova.
And we took their land, and gave it for an inheritance to the Reubenites, and to the Gadites, and to the half-tribe of the Manassites.
9 Ostříhejtež tedy slov smlouvy této a čiňte je, aby se vám šťastně vedlo všecko, což byste činili.
Keep therefore the words of this covenant, and do them, that ye may prosper in all that ye do.
10 Vy všickni dnes stojíte před Hospodinem Bohem svým, knížata vaše v pokoleních vašich, starší vaši a úředníci vaši, všickni muži Izraelští,
Ye stand this day all of you before Jehovah your God-your heads, your tribes, your elders, and your officers, even all the men of Israel,
11 Dítky vaše i ženy vaše, i příchozí vaši, kteříž bydlejí u prostřed stanů vašich, i ten, kterýž dříví seká, i ten, kterýž váží vodu,
your little ones, your wives, and thy sojourner who is in the midst of thy camps, from the hewer of thy wood to the drawer of thy water-
12 Abyste vešli v smlouvu Hospodina Boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu Hospodin Bůh tvůj dnes vchází s tebou,
that thou may enter into the covenant of Jehovah thy God, and into his oath, which Jehovah thy God makes with thee this day,
13 Aby tě sobě dnes postavil za lid, a on byl tobě za Boha, jakož mluvil tobě, a jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
that he may establish thee this day to himself for a people, and that he may be to thee a God, as he spoke to thee, and as he swore to thy fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob.
14 A ne s vámi samými činím smlouvu tuto a přísahu tuto,
Neither with you only do I make this covenant and this oath,
15 Ale i s každým tím, jenž tuto dnes s námi stojí před Hospodinem Bohem naším, i s tím, jehož není tuto dnes s námi.
but with him who stands here with us this day before Jehovah our God, and also with him who is not here with us this day
16 Nebo vy víte, kterak jsme bydlili v zemi Egyptské, a kterak jsme šli prostředkem těch národů, až jsme naskrze prošli.
(for ye know how we dwelt in the land of Egypt, and how we came through the midst of the nations through which ye passed,
17 A viděli jste ohavnosti jejich i modly jejich, dřevo i kámen, stříbro i zlato, kteréž jest při nich.
and ye have seen their abominations, and their idols, wood and stone, silver and gold, which were among them).
18 Hleďtež, ať nebývá mezi vámi muže, aneb ženy, aneb čeledi, aneb pokolení, jehož by srdce odvrátilo se dnes od Hospodina Boha našeho, a šel by sloužiti bohům těch národů; ať nebývá mezi vámi kořene plodícího jed a hořkost.
Lest there should be among you man, or woman, or family, or tribe, whose heart turns away this day from Jehovah our God, to go to serve the gods of those nations. Lest there should be among you a root that bears gall and wormwood,
19 I stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: Pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé.
and it comes to pass, when he hears the words of this curse, that he blesses himself in his heart, saying, I shall have peace, though I walk in the stubbornness of my heart, to destroy the moist with the dry.
20 Nechceť Hospodin odpustiti takovému, nebo tehdáž rozpálí se prchlivost Hospodinova a zůřivost jeho proti takovému člověku, tak že připadne na něj všeliké zlořečení, o kterémž psáno jest v knize této; i vyhladí Hospodin jméno jeho pod nebem.
Jehovah will not pardon him, but then the anger of Jehovah and his jealousy will smoke against that man, and all the curse that is written in this book shall lie upon him, and Jehovah will blot out his name from under heaven.
21 A odloučí jej Hospodin s jeho zlým ode všech pokolení Izraelských, vedlé všech zlořečení smlouvy zapsané v této knize zákona,
And Jehovah will set him apart to evil out of all the tribes of Israel, according to all the curses of the covenant that is written in this book of the law.
22 Tak že řekne věk potomní, synové vaši, kteříž povstanou po vás, i cizozemec, kterýž přijde z země daleké, (když uzří rány země této, i neduhy její, kteréž uvedl na ni Hospodin,
And the generation to come, your sons who shall rise up after you, and the foreigner who shall come from a far land, shall say, when they see the calamities of that land, and the sicknesses with which Jehovah has made it sick.
23 Sirou a solí vypálenou všecku tu zemi, a že se nemůž síti, ani co vzcházeti, ani jaké byliny růsti na ní, rovně jako na místě, kdež jest podvrácena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kteréž podvrátil Hospodin v hněvě svém a v prchlivosti své),
The whole land of it is brimstone, and salt, a burning. It is not sown, nor bears, nor any grass grows in it, like the overthrow of Sodom and Gomorrah, Admah and Zeboiim, which Jehovah overthrew in his anger, and in his wrath,
24 Řeknou všickni národové: Proč jest tak učinil Hospodin zemi této? Kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?
even all the nations shall say, Why has Jehovah done thus to this land? What is the meaning of the heat of this great anger?
25 A bude odpovědíno: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha otců svých, kterouž učinil s nimi, když je vyvedl z země Egyptské.
Then men shall say, Because they forsook the covenant of Jehovah, the God of their fathers, which he made with them when he brought them forth out of the land of Egypt,
26 Nebo odcházejíce, sloužili bohům cizím a klaněli se jim, bohům, kterýchž neznali, kteříž se s nimi také ničímž dobrým nezdělili.
and went and served other gods, and worshiped them, gods that they knew not, and that he had not given to them.
27 I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak že uvedl na ni všecko zlořečení zapsané v knize této.
Therefore the anger of Jehovah was kindled against this land, to bring upon it all the curse that is written in this book.
28 Protož vyplénil je Hospodin z země jejich v hněvě, v rozpálení a v prchlivosti veliké, a vyvrhl je do země jiné, jakž to ukazuje dnešní den.
And Jehovah rooted them out of their land in anger, and in wrath, and in great indignation, and cast them into another land, as at this day.
29 Věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich, abychom plnili všecka slova zákona tohoto.
The secret things belong to Jehovah our God, but the things that are revealed belong to us and to our sons forever, that we may do all the words of this law.