5 Mojžišova 28
1 Jestliže pak opravdově poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého, ostříhaje a čině všecka přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, vyvýší tě Hospodin Bůh tvůj nade všecky národy země.
Əgǝr sǝn Pǝrwǝrdigar Hudayingning sɵzini anglap, Uning mǝn bügün sanga tapxuridiƣan ǝmrlirigǝ ǝmǝl ⱪilixⱪa kɵngül bɵlsǝng, Hudaying Pǝrwǝrdigar seni yǝr yüzidiki ⱨǝmmǝ ǝllǝrning üstigǝ qong ⱪilidu;
2 A přijdou na tě všecka požehnání tato, a vyplní se při tobě, když jen poslušen budeš hlasu Hospodina Boha svého.
Pǝrwǝrdigar Hudayingning sɵzini anglisang bu ⱨǝmmǝ bǝht-bǝrikǝtlǝr sanga ǝgixip üstünggǝ qüxidu: —
3 Požehnaný budeš v městě, požehnaný i na poli.
Sǝn xǝⱨǝrdǝ bǝht-bǝrikǝtlik bolisǝn, sǝⱨradimu bǝht-bǝrikǝtlik bolisǝn.
4 Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
Baliyatⱪungning mewisi bilǝn yeringning mewisi, qarpayliringning mewisi, yǝni kalangning nǝsilliri wǝ ⱪoy padiliring tuƣⱪini bolsa, bǝht-bǝrikǝtlik bolidu.
5 Požehnaný koš tvůj i díže tvá.
Sewiting bǝht-bǝrikǝtlik bolidu, tǝngnǝngmu bǝht-bǝrikǝtlik bolidu.
6 Požehnaný budeš vcházeje, požehnaný i vycházeje.
Sǝn kirsǝngmu bǝht-bǝrikǝtlik bolisǝn, qiⱪsangmu bǝht-bǝrikǝtlik bolisǝn.
7 A učiní Hospodin, že nepřátelé tvoji, kteříž by povstali proti tobě, poraženi budou před tebou; jednou cestou vytáhnou proti tobě, a sedmi cestami před tebou utíkati budou.
Sanga ⱪarxi qiⱪⱪan düxmǝnliringni Pǝrwǝrdigar aldingda mǝƣlup ⱪilidu; ular bir yol bilǝn sanga ⱨujumƣa kelip, yǝttǝ yol bilǝn aldingdin ⱪaqidu.
8 Přikáže Hospodin požehnání svému, aby s tebou bylo v špižírnách tvých a při všem, k čemu bys koli přičinil ruku svou, a požehná tobě v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
Sening ambarliringda wǝ ⱪolung bilǝn ⱪilidiƣan barliⱪ ixliringda Pǝrwǝrdigar üstünggǝ bǝht-bǝrikǝt buyruydu; Pǝrwǝrdigar Hudaying sanga beridiƣan zeminda U seni bǝrikǝtlǝydu.
9 Vystaví tě sobě Hospodin za lid svatý, jakož zapřisáhl tobě, když ostříhati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, a choditi po cestách jeho.
Əgǝr sǝn Pǝrwǝrdigar Hudayingning ǝmrlirini tutup yollirida mangsang, Ɵzi ⱪǝsǝm bilǝn sanga wǝdǝ ⱪilƣandǝk Pǝrwǝrdigar seni tiklǝp Ɵzigǝ muⱪǝddǝs bir hǝlⱪ ⱪilidu.
10 I uzří všickni národové země, že jméno Hospodinovo vzýváno jest nad tebou, a budou se báti tebe.
Xuning bilǝn yǝr yüzidiki ⱨǝmmǝ hǝlⱪlǝr sening Pǝrwǝrdigarning nami bilǝn atalƣiningni kɵrüp sǝndin ⱪorⱪidu.
11 Učiní také Hospodin, že hojnost míti budeš všeho dobrého, plodu života svého, i plodu dobytků svých, i úrod zemských v zemi, kterouž s přísahou zaslíbil otcům tvým, že ji tobě dá.
Pǝrwǝrdigar seni yaxnitidu; sanga berixkǝ ata-bowiliringƣa ⱪǝsǝm bilǝn wǝdǝ ⱪilƣan zeminda seni ɵz bǝdiningning mewisi bilǝn qarpayliringning mewisi wǝ yeringning mewisini mol wǝ bǝrkǝtlik ⱪilidu.
12 Otevře Hospodin tobě poklad svůj výborný, nebe, aby vydalo déšť zemi tvé časem svým, a požehná všelikému dílu ruky tvé, tak že mnohým národům půjčovati budeš, sám pak nic nevypůjčíš.
Pǝrwǝrdigar sening zeminingƣa ɵz waⱪtida yamƣur berip ⱪolliringning ⱨǝmmǝ ixlirini bǝrikǝtlǝx üqün ɵz hǝzinisi bolƣan asmanni sanga aqidu; ɵzüng ⱨeq kimdin ⱪǝrz almaysǝn, bǝlki kɵp ǝllǝrgǝ ⱪǝrz berisǝn.
13 I ustanoví tě Hospodin za hlavu a ne za ocas, a budeš vždycky vyšší, a nikdy nižší, když poslouchati budeš přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes tobě přikazuji, abys ostříhal a činil je.
Pǝrwǝrdigar seni ⱪuyruⱪ ǝmǝs, bax ⱪilidu; sǝn pǝⱪǝt üsti bolup, asti bolmaysǝn. Əgǝr mǝn silǝrgǝ bügün tapiliƣan Pǝrwǝrdigar Hudayingning ǝmrlirigǝ ⱪulaⱪ selip, ularni tutup ǝmǝl ⱪilsang,
14 A neuchýlíš se od žádného slova, kteráž já dnes přikazuji tobě, ani na pravo ani na levo, odcházeje po bozích cizích, abys jim sloužil.
xundaⱪla mǝn bügün silǝrgǝ buyruƣan ⱨǝmmǝ sɵzlǝrning ⱨeq biridin ong yaki solƣa qǝtnǝp kǝtmisǝng, baxⱪa ilaⱨlarƣa ǝgixip ⱪulluⱪiƣa kirmisǝng, xundaⱪ bolidu.
15 Jestliže pak hlasu Hospodina Boha svého poslouchati, a všech přikázaní a ustanovení jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, ostříhati a činiti nebudeš, přijdou na tě všecka zlořečenství tato a postihnou tě.
Lekin xundaⱪ boliduki, ǝgǝr Pǝrwǝrdigar Hudayingning awaziƣa ⱪulaⱪ salmay, mǝn bügün silǝrgǝ tapiliƣan uning barliⱪ ǝmrliri bilǝn bǝlgilimilirini tutmisanglar ⱨǝm ularƣa ǝmǝl ⱪilmisanglar, bu lǝnǝtlǝrning ⱨǝmmisi sanga ǝgixip üstünggǝ qüxidu: —
16 Zlořečený budeš v městě, zlořečený i na poli.
Sǝn xǝⱨǝrdǝ lǝnǝtkǝ ⱪalisǝn, sǝⱨradimu lǝnǝtkǝ ⱪalisǝn.
17 Zlořečený koš tvůj, a zlořečená díže tvá.
Sewiting lǝnǝtkǝ ⱪalidu, tǝngnǝngmu lǝnǝtkǝ ⱪalidu.
18 Zlořečený plod života tvého i úrody země tvé, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
Baliyatⱪungning mewisi, yeringning mewisi, kalangning nǝsilliri wǝ ⱪoy padiliringning tuƣⱪini lǝnǝtkǝ ⱪalidu.
19 Zlořečený budeš vcházeje, zlořečený i vycházeje.
Sǝn kirsǝngmu lǝnǝtkǝ ⱪalisǝn, qiⱪsangmu lǝnǝtkǝ ⱪalisǝn.
20 Pošle Hospodin na tě zlořečení, zkormoucení a bídu při všem, k čemuž bys koli přičinil ruky své a což bys koli dělal, dokudž nebudeš vyhlazen, a nezahyneš v náhle pro zlé skutky tvé, skrze něž jsi opustil mne.
Sening Pǝrwǝrdigarni taxliƣan rǝzil ⱪilmixliring üqün u sǝn yoⱪ ⱪilinƣuqǝ, tezdin ⱨalak ⱪilinƣuqǝ, ⱪolung ⱪilƣan barliⱪ ixliringda sening üstünggǝ lǝnǝt, parakǝndilik wǝ dǝxnǝm qüxüridu.
21 Dopustí Hospodin, aby se přídržely tebe morní bolesti, až tě i vypléní z země, do níž se béřeš, abys ji dědičně opanoval.
Pǝrwǝrdigar sǝn igilǝxkǝ kiridiƣan zemindin seni yoⱪatⱪuqǝ sanga waba qaplaxturidu.
22 Bíti tě bude Hospodin souchotinami, zimnicí, pálivostí, horkem, mečem, suchem a rudou, a budou tě stíhati, až tě i zkazí.
Pǝrwǝrdigar seni sil-waba kesili, kezik kesili, yalluƣluⱪ kesili wǝ bǝzgǝk kesiligǝ giriptar ⱪilip, ⱪurƣaⱪqiliⱪ, qawirix apiti wǝ ⱨal apitigǝ muptila ⱪilidu. Bu apǝtlǝr sǝn yoⱪ ⱪilinƣuqǝ seni ⱪoƣlaydu.
23 I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná.
Bexingning üstidiki asman mistǝk, ayiƣingning astidiki yǝr tɵmürdǝk bolidu.
24 Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.
Pǝrwǝrdigar sening zeminingda yaƣidiƣan yamƣurni topa-qang wǝ ⱪum ⱪilidu; ular taki sǝn ⱨalak bolƣuqǝ asmandin üstünggǝ qüxidu.
25 Učiní i to Hospodin, že poražen budeš od nepřátel svých; jednou cestou vytáhneš proti nim, a sedmi cestami utíkati budeš od tváři jejich, a musíš se smýkati po všech královstvích země.
Pǝrwǝrdigar Ɵzi seni düxmǝnliringning aldida mǝƣlup ⱪilidu. Sǝn ularƣa ⱪarxi bir yol bilǝn berip, ularning aldidin yǝttǝ yol bilǝn ⱪaqisǝn; yǝr yüzidiki ⱨǝmmǝ ǝllǝrni dǝkkǝ-dükkigǝ salidiƣan obyekt bolup ⱪalisilǝr.
26 I budou těla vaše mrtvá za pokrm všemu ptactvu nebeskému, a šelmám zemským, a nebude, kdo by je odehnal.
Ɵlükliringlar asmandiki barliⱪ uqar-ⱪanatlar bilǝn yǝr yüzidiki ⱨaywanlarƣa yǝm bolidu; ularni ⱨǝydiwetidiƣan ⱨeqkim qiⱪmaydu.
27 Raní tě Hospodin vředem Egyptským, neduhy na zadku, prašivinami a svrabem nezhojitelným.
Pǝrwǝrdigar seni Misirdiki saⱪaymas yara-qaⱪiliri, qiⱪan-ⱨürrǝklǝr, tǝmrǝtkǝ, ⱪiqixⱪaⱪ bilǝn uridu.
28 Raní tě Hospodin pominutím smyslu, slepotou a tupostí srdce,
Pǝrwǝrdigar seni sarangliⱪ, korluⱪ wǝ parakǝndilik bilǝn uridu.
29 Tak že o poledni makati budeš, jako maká slepý ve tmě, a nebudeš míti prospěchu na cestách svých; k tomu také utiskán budeš, a loupen po všecky dny, a nebude, kdo by tě vysvobodil.
Sǝn küpkündüzdǝ kor kixi ⱪarangƣuda tǝmtiligǝndǝk tǝmtilǝp yürisǝn, barliⱪ yolliring aⱪmaydu; sǝn kündin-küngǝ pǝⱪǝt zulum bilǝn bulangqiliⱪⱪa uqriƣuqi bolisǝn, seni ⱪutⱪuzidiƣan ⱨeqkim qiⱪmaydu.
30 Manželku sobě zasnoubíš, a jiný s ní obývati bude; dům vystavíš, a nebudeš bydliti v něm; vinici štípíš, a sbírati na ní nebudeš.
Sǝn bir hotun bilǝn wǝdilǝxsǝng baxⱪa bir adǝm uning bilǝn yatidu; ɵyni salsang uningda olturalmaysǝn, tǝk tikkǝn bolsang mewisini yeyǝlmǝysǝn.
31 Vůl tvůj před tvýma očima zabit bude, a ty jeho jísti nebudeš; osel tvůj uchvácen bude před tváří tvou, anižť se zase navrátí; dobytek tvůj vydán bude nepřátelům tvým, a žádný ho nevysvobodí.
Kalang kɵzliringning aldida soyulidu, lekin gɵxidin yeyǝlmǝysǝn; ⱪarap turup exiking sǝndin bulap ketilidu, sanga yenip kǝlmǝydu. Ⱪoyliring düxmǝnliringning ⱪoliƣa qüxüp ketidu, ularni yandurup kelixkǝ yardǝmgǝ ⱨeqkim qiⱪmaydu.
32 Synové tvoji a dcery tvé cizímu národu vydáni budou, a oči tvé na to hledíce, umdlívati budou pro ně celého dne, a nebude síly v ruce tvé.
Oƣul bilǝn ⱪizliring baxⱪa bir ǝlning ⱪoliƣa qüxüp, kɵzliring pütün kün ularƣa tǝlmürüx bilǝn qarqaydu; lekin ⱪolung ularni ⱪutⱪuzuxⱪa amalsiz ⱪalidu.
33 Úrody země tvé i všecko úsilí tvé sžíře národ, kteréhož ty neznáš, a nebudeš než potlačený a potřený po všecky dny.
Yeringning mǝⱨsulatliri bilǝn ǝmgikingning barliⱪ mewisini sǝn tonumaydiƣan bir ǝl yǝp ketidu; sǝn barliⱪ künliringdǝ ezilip zulum tartisǝn;
34 A omámený budeš nad těmi věcmi, kteréž viděti budou oči tvé.
Kɵzliring kɵrgǝn ixlardin sǝn sarang bolup ketisǝn.
35 Raní tě Hospodin vředem nejhorším na kolenou i na lýtkách, tak že se nebudeš moci zhojiti, od spodku nohy tvé až do vrchu hlavy.
Pǝrwǝrdigar seni tapiningdin qoⱪⱪangƣiqǝ, tizing bilǝn paqaⱪ-putliringƣiqǝ saⱪaymas dǝⱨxǝtlik yara-qaⱪilar bilǝn uridu.
36 Zavede tě Hospodin i krále tvého, kteréhož ustanovíš nad sebou, do národu, kteréhož jsi ty neznal, ani předkové tvoji, a sloužiti tam budeš bohům cizím, dřevu a kameni.
Pǝrwǝrdigar seni ɵz üstünggǝ tikligǝn padixaⱨingƣa ⱪoxup ɵzüng wǝ ata-bowiliring tonumiƣan bir ǝlgǝ tutup beridu. Sǝn xu yǝrdǝ turup yaƣaq wǝ taxtin yasalƣan baxⱪa ilaⱨlarƣa qoⱪunisǝn.
37 A budeš k užasnutí a přísloví i v rozprávku všechněm národům, mezi kteréž zavede tě Hospodin.
Sǝn Pǝrwǝrdigar seni elip baridiƣan ⱨǝmmǝ ǝllǝr arisida wǝⱨimǝ, sɵz-qɵqǝk wǝ tapa-tǝnining obyekti bolup ⱪalisǝn.
38 Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky.
Sǝn etizliⱪⱪa berip kɵp uruⱪ qaqisǝn, lekin qekǝtkilǝr ularni yǝp ketip, uningdin az yiƣip kelisǝn.
39 Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je.
Tallarni tikip pǝrwix ⱪilsangmu, ularni ⱪurtlar yǝp ketip, nǝ mewisini yiƣalmaysǝn, nǝ xarab iqǝlmǝysǝn.
40 Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé.
Zeminingning ⱨǝr yeridǝ zǝytun baƣliring bolsimu, uning meyi bilǝn bǝdiningni mǝsiⱨlǝp mayliyalmaysǝn; qünki dǝrǝhlǝrdiki mewilǝr pixmayla qüxüp ketidu.
41 Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou.
Oƣul wǝ ⱪiz pǝrzǝnt kɵrsǝngmu, lekin ular yeningda turmaydu; qünki ular sürgün bolup ketidu.
42 Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí.
Sening ⱨǝrbir dǝrihing bilǝn yeringning barliⱪ mǝⱨsulatlirini qekǝtkilǝr ɵzining ⱪilidu.
43 Cizozemec, kterýž s tebou přebývá, vzroste nad tebe, ty pak velice ponižovati se musíš.
Aranglarda turuwatⱪan musapir sǝndin barƣanseri üstün bolup, sǝn barƣanseri tɵwǝn bolup ⱪalisǝn.
44 On půjčovati bude tobě, a ty nebudeš míti, co bys půjčil jemu; on bude přednější, a ty poslednější.
U sanga ⱪǝrz bǝrgüqi bolidu, ǝmma sǝn uningƣa ⱪǝrz berǝlmǝysǝn. U bax bolidu, sǝn ⱪuyruⱪ bolisǝn.
45 A přijdou na tebe všecka zlořečenství tato a stíhati tě budou, a obklíčí tě, až i zahyneš, jestliže bys neuposlechl hlasu Hospodina Boha svého, a neostříhal přikázaní a ustanovení jeho, kteráž přikázal tobě.
Sǝn Pǝrwǝrdigar Hudayingning awaziƣa ⱪulaⱪ salmay, U sanga tapiliƣan ǝmr wǝ bǝlgilimilǝrni tutmiƣining üqün bu lǝnǝtlǝrning ⱨǝmmisi sǝn ⱨalak ⱪilinƣuqǝ seni ⱪoƣlap yetip, üstünggǝ qüxidu.
46 A budou rány tyto znamením a zázrakem na tobě i semeni tvém až na věky,
Bu lǝnǝtlǝr ɵzüng wǝ nǝslingning üstigǝ mǝnggülük qüxidiƣan mɵjizilik alamǝt wǝ karamǝt bolup ⱪalidu.
47 Proto že jsi nesloužil Hospodinu Bohu svému s potěšením a veselím srdce, maje hojnost všech věcí.
Sǝn kǝngriqiliktǝ xadliⱪ wǝ kɵngül huxluⱪi bilǝn Pǝrwǝrdigar Hudayingning ⱪulluⱪida bolmiƣaqⱪa,
48 A protož nepříteli svému, kteréhož poslal na tebe Hospodin, sloužiti musíš v hladu, žízni, v nahotě a v nedostatku všech věcí; a vloží na šíji tvou jho železné, dokudž tě nesetře.
buning orniƣa sǝn aqliⱪ wǝ ussuzluⱪ, yalingaqliⱪ wǝ ⱨǝr nǝrsining kǝmqilikidǝ bolup Pǝrwǝrdigar sanga ⱪarxi ǝwǝtidiƣan düxmǝnliringning ⱪulluⱪida bolup ⱪalisǝn; U seni ⱨalak ⱪilƣuqǝ boynungƣa tɵmür boyunturuⱪni salidu.
49 Přivede Hospodin na tebe národ z daleka, od nejdalších končin země, jako letí orlice, národ, jehož jazyku nerozumíš,
Pǝrwǝrdigar yiraⱪtin, yǝni yǝr yüzining qetidin sǝn tilini bilmǝydiƣan, bürküttǝk xungƣup kelidiƣan bir ǝlni sanga ⱪarxi ǝwǝtidu.
50 Národ nestydatý, kterýž ani starce nebude šanovati, a nad dítětem se neslituje.
U ǝlpazi ǝxǝddiy, ⱪerilarƣa yüz-hatirǝ ⱪilmaydiƣan wǝ yaxlarƣa meⱨir kɵrsǝtmǝydiƣan bir ǝl bolidu.
51 A sžíře plod dobytků tvých i úrody země tvé, dokudž nebudeš vyhlazen; a nezanechá tobě obilí, vína mladého a oleje, prvorozeného z skotů tvých, ani stáda bravů tvých, až tě i vyhladí.
U sǝn ⱨalak bolƣuqǝ, qarwiliringning nǝsli bilǝn yeringning mǝⱨsulatlirini yǝp ketidu; qünki u seni yoⱪitip bolmiƣuqǝ sanga nǝ axliⱪ, nǝ yengi xarab, nǝ zǝytun meyi, nǝ kalangning mozayliri nǝ ⱪoy padiliringning ⱪoziliridin bir nemini ⱪoymaydu.
52 A oblehne tě ve všech městech tvých, dokudž by nepadly zdi tvé vysoké a pevné, v nichž ty doufáš po vší zemi své; obležen, pravím, budeš ve všech městech svých, po vší zemi své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dal tobě,
Sǝn tayanƣan pütkül zeminingdiki ⱨǝmmǝ egiz, mǝⱨkǝm sepilliring ɵrülüp qüxküqǝ, u pütkül zeminingdiki barliⱪ dǝrwaziliring aldiƣa kelip, seni ⱪorxiwalidu; u Pǝrwǝrdigar Hudaying sanga bǝrgǝn zeminingning ⱨǝr yeridiki ⱨǝmmǝ dǝrwaziliring aldiƣa kelip, seni ⱪorxiwalidu.
53 Tak že v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj, jísti budeš plod života svého, maso synů svých a dcer svých, kteréž by dal tobě Hospodin Bůh tvůj.
Xu waⱪitta düxmǝnliringning ⱪistap kelixliri bilǝn bolƣan ⱪamal-ⱪistangning azab-oⱪubǝtliri iqidǝ, Pǝrwǝrdigar Hudaying sanga ata ⱪilƣan, ɵz teningning mewisi bolƣan oƣulliringning gɵxini wǝ ⱪizliringning gɵxini yǝysǝn.
54 Èlověk mezi vámi rozmazaný a v rozkoši schovaný záviděti bude bratru svému, i vlastní ženě své, i ostatním synům svým, kterýchž ještě zanechal,
Wǝ xundaⱪ boliduki, aranglardiki nazuk, intayin siliⱪ-sipayǝ bir adǝm ⱪerindixi, ⱪuqiⱪidiki ayali, xundaⱪla tehi tirik baliliridin ⱪizƣinip, ularƣa yaman kɵzi bilǝn ⱪaraydu;
55 Tak že neudělí žádnému z nich masa synů svých, kteréž jísti bude, proto že nezůstalo jemu nic jiného v obležení a v ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj ve všech městech tvých.
xunga, düxmǝnliringning ⱪamal-iskǝnjisidǝ sǝn ɵz dǝrwaziliring iqidǝ ⱪiynalƣiningda ⱨeqnemǝ ⱪalmiƣanliⱪi üqün, u ɵzi yǝwatⱪan balilirining gɵxidin ularning ⱨeqⱪaysisiƣa azraⱪmu bǝrmǝydu.
56 Rozmazaná mezi vámi a v rozkoši schovaná žena, kteráž rozmazaností a rozkoší velikou ledva nohou země se dotkla, vlastnímu muži svému a synu svému i dceři své,
Aranglardiki ǝslidǝ nazuk wǝ siliⱪ-sipayǝ bolƣan, siliⱪ-sipayiliki wǝ nazukluⱪidin puti bilǝn yǝrgǝ dǝssǝxnimu halimaydiƣan ayal ⱪuqiⱪidiki eri, oƣul-ⱪiz pǝrzǝntliridin ⱪizƣinip, ularƣa yaman kɵzi bilǝn ⱪaraydu; qünki düxmǝnliringning ⱪamal-iskǝnjisi bilǝn sǝn ɵz dǝrwaziliring iqidǝ ⱪiynalƣiningda ⱨeqnǝrsǝ ⱪalmiƣaqⱪa, u ɵz puti ariliⱪidin qiⱪⱪan bala ⱨǝmraⱨi bilǝn ɵzi tuƣⱪan balilirini yoxurunqǝ yǝydu.
57 Také i lůžka svého, kteréž z ní vychází při porodu, ano i synů svých, kteréž zplodí, záviděti bude; nebo jísti je bude tajně pro nedostatek všech věcí v obležení a ssoužení, jímž ssouží tě nepřítel tvůj v městech tvých.
58 Nebudeš-li ostříhati a činiti všech slov zákona tohoto, kteráž psána jsou v knize této, abys se bál toho veleslavného a hrozného jména Hospodina Boha svého:
Sǝn bu kitabta pütülgǝn bu ⱪanunning barliⱪ sɵzlirigǝ ǝmǝl ⱪilixⱪa kɵngül bɵlmisǝng, Pǝrwǝrdigar Hudayingning uluƣ wǝ ⱨǝywǝtlik namidin ⱪorⱪmisang,
59 Rozmnoží ku podivení Hospodin rány tvé, a rány semene tvého, rány veliké a trvánlivé, i nemoci těžké a dlouhé.
Pǝrwǝrdigar sening üstünggǝ qüxüridiƣan wabalar ⱨǝm nǝslingning üstigǝ qüxüridiƣan wabalarni ajayib ⱪilidu; U dǝⱨxǝtlik, uzaⱪⱪa sozulidiƣan wabalarni wǝ eƣir, uzaⱪⱪa sozulidiƣan kesǝllǝrni üstünggǝ wǝ nǝslinggǝ qüxüridu;
60 A obrátí na tebe všecky neduhy Egyptské, jichžs se strašil, a přichytí se tebe.
Pǝrwǝrdigar sǝn ⱪorⱪidiƣan, Misirdiki barliⱪ kesǝllǝrni üstünggǝ qüxürüp, sanga qaplaxturidu.
61 Všelijaký také neduh a všelikou ránu, kteráž není psána v knize zákona tohoto, uvede Hospodin na tebe, dokudž nebudeš vyhlazen.
Xuningdǝk bu ⱪanuniy kitabta pütülmigǝn ⱨǝmmǝ kesǝl wǝ ⱨǝmmǝ wabanimu Pǝrwǝrdigar taki sǝn ⱨalak bolƣuqǝ üstünggǝ qüxüridu.
62 A zůstane vás maličko, ješto vás prvé bylo mnoho, jako hvězd nebeských, proto že jsi neposlouchal hlasu Hospodina Boha svého.
Xuning bilǝn ǝslidǝ asmandiki yultuzlardǝk nurƣun bolsanglarmu, ǝmdiliktǝ az bir türküm kixilǝr bolup ⱪalisilǝr; qünki silǝr Pǝrwǝrdigar Hudayinglarning awaziƣa ⱪulaⱪ salmidinglar.
63 I stane se, že jakož se veselil Hospodin nad vámi, dobře vám čině a rozmnožuje vás, tak veseliti se bude Hospodin nad vámi, když vás zkazí a vyhladí, a vypléněni budete z země, do kteréž jdete, abyste dědičně vládli jí.
Wǝ xundaⱪ boliduki, Pǝrwǝrdigar ilgiri silǝrgǝ yahxiliⱪ ⱪilip, silǝrni awutⱪinidin sɵyüngǝndǝk, U ǝmdi silǝrni yoⱪitip ⱨalak ⱪilidiƣinidin sɵyünidu; xuning bilǝn silǝr igilǝxkǝ kiridiƣan zemindin yulup taxlinisilǝr.
64 A rozptýlí tě Hospodin mezi všecky národy, od jednoho konce země až do druhého, a budeš tam sloužiti bohům cizím, kterýchž ty neznáš, ani otcové tvoji, dřevu a kameni.
Pǝrwǝrdigar silǝrni yǝr yüzining bu qetidin u qetigiqǝ bolƣan ⱨǝmmǝ ǝllǝrning arisiƣa tarⱪitidu; silǝr ɵzünglar yaki ata-bowiliringlar tonumiƣan yaƣaq bilǝn taxtin yasalƣan ilaⱨlarning ⱪulluⱪida bolisilǝr;
65 A mezi národy těmi neoddechneš, aniž bude míti odpočinutí spodek nohy tvé; tam také dá Hospodin tobě srdce lekavé, a oči blíkavé, a truchlost mysli.
Silǝr u ǝllǝrning arisida nǝ aram tapalmaysilǝr, nǝ tapininglar tirǝp turƣudǝk ⱨeq mǝzmut jay bolmaydu; Pǝrwǝrdigar bǝlki xu yǝrdǝ silǝrning kɵnglünglarni ƣuwalaxturup titritip, kɵzünglarni ⱪarangƣulaxturup jeninglarni solaxturidu.
66 I bude život tvůj nejistý před tebou, a strašiti se budeš v noci i ve dne, a nikdež nebudeš jist svým životem.
Silǝr ⱪarap turup jeninglar ⱪilda esiⱪliⱪtǝk turidu; silǝr keqǝ-kündüz dǝkkǝ-dükkidǝ bolup jenimdin ayrilip ⱪalarmǝnmu? — dǝp ⱪorⱪisilǝr;
67 Ráno díš: Ó by již byl večer! a večer díš: Ó by již bylo jitro! pro strach srdce svého, jímž se lekáš, a pro ty věci, na něž očima svýma hleděti musíš.
kɵnglüngni basⱪan wǝⱨimǝ wǝ parakǝndiqilik wǝ kɵzliring kɵrgǝn kɵrünüxlǝr tüpǝylidin ǝtigini: «Kaxki kǝq bolsidi!», kǝqtǝ bolsa: «Kaxki ǝtigǝn bolsidi!» dǝysǝn.
68 A zavede tě Hospodin do Egypta na lodech, cestou, o níž jsem řekl tobě: Nebudeš jí viděti více; a tam prodávati se budete nepřátelům svým za služebníky a děvky, a nebude, kdo by koupil.
Pǝrwǝrdigar silǝrgǝ wǝdǝ ⱪilip: «Silǝr bu yolni ikkinqi yǝnǝ kɵrmǝysilǝr» degǝn xu yol bilǝn silǝrni kemigǝ qüxürüp Misirƣa yanduridu. Silǝr xu yǝrdǝ düxmǝnliringlarƣa ⱪul-dedǝk boluxⱪa ɵzünglarni satisilǝr, lekin silǝrni alƣili adǝm qiⱪmaydu.
